Hlavní obsah

Děti mě pozvaly na Vánoce. Bez partnera. Prý ho nemohou vystát

Foto: Freepik

Pozvání na Vánoce mělo potěšit. Místo toho přišla podmínka: bez partnera. Děti mi daly jasně najevo, že u jejich stolu jsem vítaná jen tehdy, když se vzdám části svého života.

Článek

Pozvání na Vánoce by mělo zahřát. Aspoň na chvíli jsem si to myslela i já. Říkala jsem si, že i když jsou děti dospělé, pořád jsme rodina. Jenže hned vzápětí přišla studená sprcha. „Ale přijď sama. Jeho tady nechceme.“ A bylo po iluzi. Vánoce s podmínkami nejsou pozvání. Jsou výběrové řízení na poslušnost.

Najednou jsem nestála před otázkou, kam půjdu na Štědrý den, ale kým vlastně smím být. Matkou, která přijde podle jejich představ? Nebo ženou, která má vlastní život, vztah a hranice?

Rodinná pohoda jen na oko
Nejde o to, že by si všichni museli padnout do náruče. Nikdy jsme nebyli dokonalá rodina a já to ani neočekávám. Jenže rozdíl mezi nepohodou a zákazem je propastný. Místo rozhovoru přišlo rozhodnutí. Místo snahy pochopit – nálepka. „Nesnášíme ho.“ Bez vysvětlení, bez příkladů, bez ochoty řešit cokoliv dál.

Takto nevypadá starost. Takhle vypadá snaha mít věci pod kontrolou.

Roky ustupování se nepočítají
Celý život jsem byla ta, která se přizpůsobí. Aby nebyl konflikt. Aby byl klid. Aby se Vánoce „nezkazily“. Jenže klid, který stojí na potlačení sebe sama, je jen dobře zabalené napětí. A to se časem vždycky vrátí.

Tentokrát po mně chtějí víc než dřív. Ne jen přijet, usmát se a držet se zpátky. Chtějí, abych na pár dní vymazala část svého života. Člověka, se kterým žiju. To už není kompromis. To je popření reality.

Co když mají pravdu?
Ano, tu otázku jsem si položila. Možná vidí něco, co já přehlížím. Možná jim vadí chování, tón, minulost. Jenže pokud je problém skutečný, má se o něm mluvit. Konkrétně. Otevřeně. Ne ho řešit zákazem, jako bych byla dítě, kterému někdo sebere hračku.

Bez dialogu zůstává jen tlak. A tlak nikdy vztahy nezachrání.

Rodina není obchod
Nechci si kupovat místo u stolu tím, že zapřu samu sebe. Jestli mě chtějí vidět, pak mě celou. Ne jen verzi, která se hodí do jejich představy dokonalých svátků. Láska s podmínkami není láska. Je to dohoda, ve které vždycky někdo prohrává.

Možná na ty Vánoce nepřijdu. Možná navrhnu jiné setkání. Možná poprvé řeknu jasné „ne“. Ne ze vzdoru. Ale proto, že vztahy nemají bolet víc než samota.

Vánoce nemají být zkouška poslušnosti. Mají být o blízkosti. A ta se nedá vynutit ultimátem.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz