Článek
Není to vtip? Protože já se nesměju
Čekat čtyři měsíce na odborného lékaře je v dnešní době běžné. Tak čekám. Den předem si pro jistotu volám na kliniku – nechci si přece ujet 300 km zbytečně. Recepční mě ujistí, že vše platí.
Vezmu si volno, v práci přicházím o 2500 Kč, kupuju si jízdenky za 1500 Kč, tahám se přes půl republiky a… „Váš termín byl zrušen, lékař tu dnes není.“
Cože?
- Nikdo mi nevolal.
- Nikdo neposlal e-mail.
- Nikdo nenapsal SMS.
Nic. Prostě přijedu, a jako absolutní pitomec se dozvím, že jsem sem dojela úplně zbytečně.
Když pacient nedorazí, dostane pokutu. Když lékař zmizí, smůla?
Takže když pacient náhodou nepřijde na termín, některé kliniky bez milosti účtují pokutu. Ale když doktor nečekaně „zmizí“, pacient si má jen tak otočit na podpatku?
Kde je nějaká spravedlnost? Mám přijít o peníze, čas a nervy a ještě se tvářit, že se nic nestalo? To je jako když si objednáš jídlo, zaplatíš předem a pak ti řeknou, že kuchař dnes nevaří, takže si dej suchý rohlík.
Mám nárok na náhradu? Nebo jsem jen naivní?
Takže logická otázka – můžu vůbec něco dělat, nebo jsem jenom pitomec, který si musí zvyknout na systém, kde se pacient bere jako obtížný hmyz?
- Můžu chtít vrácení nákladů na cestu?
- Můžu žádat kompenzaci za ušlý výdělek?
- Mám vůbec šanci, nebo se mi jenom vysmějí?
A pokud mám nárok, kam to mám sakra napsat? Doktorovi? Pojišťovně? Ombudsmanovi? Nebo si mám vzít právníka a nechat si proplatit poradenství dalšíma pěti tisícema?
Proč mám pocit, že chyba je na mé straně?
Nejhorší na tom je, že místo abych byla naštvaná na tenhle systém, mám pocit, že chyba je ve mně.
- Možná jsem měla volat víckrát?
- Možná jsem se měla pojistit proti „lidské blbosti“?
- Možná jsem se měla radši nechat léčit doma na Googlu?
Ale sakra ne, já nejsem ta, kdo pochybil. Jenom se zase ukázalo, že pacient je v tomhle státě vždycky ten poslední, na kom záleží.
