Článek
Zálohy na plyn mám nastavené tak vysoko, že bych čekala tropy. Radiátory jedou naplno, v bytě to hučí celý den a přesto doma sedím v mikině. Ne proto, že bych šetřila. Ale proto, že někdo jiný nešetří vůbec – jen topí teplem, které mu jde přes zdi od nás.
Vedle nás bydlí sousedé, kteří se rozhodli netopit. Doslova. Studené radiátory, zatemněný byt, otevřená okna i v mrazech. Doma chodí v několika vrstvách a tváří se, že bojují proti drahým energiím. Jenže tenhle „boj“ má háček: jejich byt je přilepený k našemu. A teplo si bere od nás.
My topíme za dva, oni za nulu
Zeď mezi byty je v zimě ledová. U ní máme v obýváku chladněji než v chodbě, v dětském pokoji je cítit vlhko a radiátory jedou prakticky nonstop. Není to tím, že bychom si doma chtěli udělat saunu. Je to proto, že jinak by byt promrzl.
Tohle už není individuální nastavení topení. To je situace, kdy jeden byt funguje jako bezplatný zdroj tepla pro druhý. Oni šetří. My platíme. Každý měsíc.
Pokus o domluvu skončil jednou větou
Zkusila jsem to po dobrém. Zaklepala, vysvětlila, že se nám výrazně zvedla spotřeba, že by stačilo aspoň mírně temperovat, aby dům držel teplo rovnoměrně.
Odpověď byla jednoduchá:
„My šetříme. To je naše věc.“
Jenže není. Ve chvíli, kdy sdílíme zdi, rozvody a konstrukci domu, jejich extrémní netopení má přímý dopad na naše náklady. To není svoboda. To je černé pasažérství.
Všichni to vidí. Nikdo to nechce řešit
Správce domu krčí rameny. Prý nikomu nemůže nařizovat, kolik má topit. Sousedi nahoře mají stejný problém, ale raději mlčí, aby „byl klid“. A přesně na to tihle šetřílci spoléhají. Že se nikomu nebude chtít řešit konflikty.
Mezitím se nám každý měsíc z účtu ztrácí další tisíce. Ne za náš komfort, ale za jejich rozhodnutí netopit vůbec.
Nejde o pocit. Jde o data
Prošla jsem vyúčtování za několik let. Je jasně vidět, od kdy mají sousedé topení vypnuté a jak šla naše spotřeba nahoru. Dům jako celek topí méně, ale my výrazně více. Čísla nelžou.
A proto jsme se rozhodli to řešit. Oficiálně. Přes výbor domu, měření, rozúčtování, klidně i právní cestou. Nechceme drobné na uklidnění. Chceme spravedlnost.
Protože odmítám být cizí kotelnou jen proto, že někdo jiný si z úspor udělal sport. Ať si šetří. Ale ať si to taky zaplatí.
