Článek
Rodina pomůže… jen když se jí to hodí
Všichni mají plnou pusu řečí o tom, jak je důležité držet při sobě. Jakmile ale přijde chvíle, kdy skutečně potřebuješ pomoc, najednou nikdo nemá čas. Nezáleží na tom, kolikrát jsi byl ochotný pomoci ty, protože jakmile přijde řada na ně, jsou plní výmluv.
Není nic horšího než pocit, že lidé, kteří by tě měli podporovat, tě místo toho zklamou. Ale to není všechno. Pokud se ti v životě něco podaří, místo aby měli radost, raději si najdou důvod, proč tě shodit. Najednou nejsi šikovný, jen jsi „měl štěstí“, dostal jsi něco protekcí, nebo sis to určitě nějak usnadnil.
A když uděláš chybu? To se samozřejmě nezapomene. Rodina bude první, kdo se na tom sveze, a za tvými zády to budou přehánět, jako bys právě způsobil největší katastrofu.
Rodinné vztahy jako povinnost, ne radost
Kolik lidí se nutí do návštěv, oslav a udržování kontaktu jen proto, aby byl klid? Kolikrát se musíš přemáhat, abys šel na rodinné setkání, kde se na tebe všichni usmívají, ale zároveň víš, že tě pomlouvají hned, jak zavřeš dveře?
Rodinné vazby jsou často vnímané jako něco, co se musí dodržovat, i když už dávno nefungují. Musíš být součástí, protože je to tak „správně“. Jakmile se od rodiny trochu odtrhneš, přestanou tě zvát na oslavy, ale zároveň uslyšíš, že „se od nich distancuješ“.
Čím dál víc lidí zjišťuje, že tráví víc času s přáteli než s příbuznými. Proč? Protože s nimi mohou být sami sebou. Nemusí nic předstírat a nemusí poslouchat nevyžádané rady nebo jedovaté poznámky.
Rodina, která se ozve jen tehdy, když něco potřebuje
Nejlepší rodinné vazby jsou často jednostranné. Když ty něco potřebuješ, mají plno práce. Když ale oni potřebují pomoc, najednou jsi první, na koho si vzpomenou.
Půjčíš peníze? Samozřejmě, ale s tím, že ti je už nikdo nevrátí. Pomůžeš s něčím? Jasně, ale když budeš potřebovat ty, mají spoustu důležitějších věcí na práci. A nejhorší je, když jednou řekneš NE. Najednou jsi nevděčný, sobecký a chováš se „jako cizí“.
Rodina, která se chová jako jednosměrná ulice, není rodina, ale zátěž. A nejhorší na tom je, že spousta lidí si to ani neuvědomí a dál se nechává využívat, jen proto, že „tak to má být“.
Cizí lidé dokážou být větší oporou než vlastní krev
Občas se stane, že větší pochopení a podporu najdeš u lidí, které sotva znáš. Přátelé, kolegové nebo úplně cizí lidé tě dokážou podržet víc než rodina. Proč? Protože vztahy s nimi nejsou založené na povinnosti, ale na vzájemném respektu.
Skuteční přátelé tě podrží, i když jim nic nedlužíš. Nepomáhají ti proto, že by museli, ale proto, že chtějí. A najednou zjistíš, že rodina není o krvi, ale o lidech, kteří jsou ti opravdu blízcí.
Neexistuje žádné pravidlo, které by říkalo, že musíš udržovat vztahy jen proto, že máte stejnou DNA. Pokud je rodina pro tebe jen zdroj stresu a toxických vztahů, není žádný důvod se do těchto vztahů nutit.
Rodina by měla být bezpečným přístavem, ne povinností, kterou musíš plnit na sílu. A pokud to tak není, tak není důvod se za to cítit špatně.
