Článek
Jenže místo slibovaného rozkvětu jsme dostali podvod, jaký nemá v novodobé historii obdoby. Kdo byl „nahoře“, ten si nahrabal, a my ostatní jsme jen zírali. A vlastně zíráme dodnes.
Všichni kousek republiky? Ale kdeže…
Na úvod si dáme malou rozcvičku. Vzpomínáte na kuponovou privatizaci? Byla to pohádka o tom, jak každý dostane svůj díl ze společného majetku. Protože jsme to přece byli my, kdo ho pomohl vybudovat. Každý člověk měl dostat akcie a tím i podíl na bývalých státních podnicích. Jenže tenhle „spravedlivý“ plán byl ve skutečnosti jen dobře připraveným kouzelnickým trikem. Jen nezmizeli lidé, ale „jen“ jejich peníze.
Takže místo toho, abychom zbohatli my, běžní občané, zbohatli „ti druzí“. Ukázalo se totiž, že prakticky všechny finanční fondy a skupiny velmi dobře věděly, jak systém obejít. Peníze šly tam, kam měly – a lidem zůstaly jen zajímavě vypadající papírky bez jakékoliv hodnoty.
Banky rozdávaly peníze, stát je platil
A co banky? Ani ty nejsou docela bez viny. V 90. letech se totiž podle informací z portálu Novinky chovaly doslova jako bezedné kasičky. Půjčovaly totiž velkým hráčům prakticky vše, o co si řekli – ale bez jakéhokoliv zajištění. Asi tušíte, jak to celé dopadlo. Obmyšlení si peníze přeposílali mezi svými firmami a nevraceli nic. Postih jim za to však nehrozil. Ztráty zacáloval stát. Tedy vlastně my.
Kdo za tím vším byl?
Na veřejnosti se skloňovala různá jména. Nejčastěji byli mezi „podezřelými“ Václav Klaus nebo Tomáš Ježek. Ale klíčová rozhodnutí se ve skutečnosti dělala úplně jinde, jak uvádí Česká televize – v tichých kancelářích poradců, právníků a dalších šedých eminencí, jejichž jména se už nejspíš nikdy nikdo nedozví. Stačilo být u správného stolu v pravý čas a měl jste do konce života vystaráno.
Zmíněný poradce ministra financí Václava Klause, Tomáš Ježek, až do své smrti tvrdil, že to byl „čistý“ způsob, jak přerozdělit státní majetek. Jenže ve skutečnosti šlo o velmi pochybný proces bez pojistek i bez jakéhokoliv dozoru. A přesně to využili ti, kteří se v celém systému dokázali velmi rychle zorientovat.
A zatímco se majetky přelévaly do soukromých rukou, lidé dál doufali. A dost možná doufají dodnes. A zatím se nám republika dál ztrácí pod rukama.
Jak se na období kuponové privatizace díváte vy?
Zdroj: Autorský text, Česká televize, Novinky
