Článek
Dřív jsem se smál lidem, co u pokladny dlouze loví z peněženky drobné. Připadal jsem si se svými chytrými hodinkami a telefonem jako král budoucnosti. Pípnu a jdu. Žádné zdržování, žádné cinkání mincí po kapsách. Pohoda, ne?
Kravina. Byla to jenom lenost, která mě zaslepila.
Když nad tím totiž začneš trochu víc přemýšlet, dojde ti, do jaké šílené pasti se všichni dobrovolně a s úsměvem ženeme. Papírové peníze a mince jsou totiž to poslední, co nás ještě dělí od absolutní ztráty kontroly nad vlastním životem.
## Tvoje peníze vlastně nejsou tvoje
Zkus si to na chvíli připustit. Peníze, které máš na účtu, fyzicky neexistují. Jsou to jenom nuly a jedničky na cizím serveru. Dokud ti svítí na displeji, máš pocit, že ti patří. Ale zkus si někdy vybrat v bance větší částku v hotovosti. Najednou se tě začnou vyptávat. Na co to máte? Proč to vybíráte? Je to vaše věc, vaše odpracované peníze, ale najednou se musíš zpovídat.
A teď si představ, že hotovost zmizí úplně. Světové instituce po tom touží roky, protože je to dokonale efektivní. A taky je to dokonalý nástroj kontroly. Papírová tisícovka v kapse totiž nemá jméno. Nikdo neví, jestli jsi za ni koupil chleba, pivo, nebo jsi ji dal někomu na ulici. Je to čistá, nezávislá svoboda.
Digitální platba? To je elektronický obojek. Každé tvoje pípnutí křičí do databáze: Tady jsem, tohle si kupuju, tolik za to utrácím a tady se zrovna nacházím.
## Tlačítko na vypnutí člověka
A teď to nejhorší. Co se stane, když algoritmus usoudí, že je na tvém účtu něco podezřelého? Bez hotovosti jsi v tu ránu mrtvý člověk.
Zablokovaná karta znamená, že si nekoupíš ani rohlík. Nenatankuješ. Nezaplatíš nájem. Nepojedeš vlakem. Nemůžeš si ani půjčit od souseda pětistovku, protože i on ti ji bude muset poslat digitálně – a tvůj účet zrovna stojí. Když máš v kapse papírové peníze, jsi nezávislý na jakékoliv síti a signálu. Jakmile máš jenom kartu, jsi jen položka v databázi, kterou jde jedním kliknutím vymazat ze společnosti.
## Prodáváme svobodu za pohodlí
Vzdáváme se toho úplně dobrovolně. Vyměňujeme nejzákladnější lidskou nezávislost za to, že u kasy ušetříme tři vteřiny času. Nadáváme na to, že nás všude sledují kamery, ale u pokladen na sebe úplně bez protestů práskneme naprosto všechno.
Neříkám, že se máme vrátit ke směnnému obchodu a platit kozami. Ale ten moment, kdy definitivně odkýveme konec hotovosti a zrušíme papírové peníze, bude momentem, kdy odevzdáme klíče od vlastního života někomu jinému.
Napiš mi do komentářů: **Máš u sebe teď aspoň nějakou hotovost, nebo už jedeš jenom na karty a mobily? Věříš systému natolik, že ti absolutně digitální peníze nevadí?**
