Článek
Jak jsem již uvedl v minulém článku chodili jsme se synem na různé procházky v létě jsme chodili k řece Berounce / protéká Dobřichovicemi / když bylo teplo tak jsme se koupali na jezu.po nějaké době mi vedení DD povolilo abych si Honzíka v pátek vyzvedl a v neděli odpoledne ho zase přivezl zpět.
V této době mi zemřel táta a já jsem musel vyřešit situaci nového bydlení protože jsem se o dědictví musel rozdělit s pozůstalými po mém bratrovi.Musel jsem dům v Roztokách prodat a najít si něco menšího a levnějšího dál od Prahy.Vyhledal jsem si různé domky na internetu a pak jsme se s Honzou na ně jezdili dívat.U jednoho domku který jsem zamítl mi Honzík říká:proč ho nechceš koupit mně by se líbil.Vysvětlil jse mu,že dřevěné části jako veranda,krovy a pod.jsou zteřelé a museli by se vyměnit a to by bylo dost nákladné a on odpověděl:tak já to řeknu mámě a ona ho koupí.Přitom svou matku která o něj neměla zájem už několik let neviděl.Měl jsem na netu několik podle mých představ domků.Měl jsem několik bodu které musí být splněny pro koupi 1)doprava vlakem i autobusem 2) od zastávek pokud možno po rovině domů 3) pošta nedaleko 4) v obci obchod potravin a škola.
Když jsem Honzíka už dostal na stálo domů/soud v Nymburku mi ho svěřil do vlastní péče/tak už jsme bydleli ve Vraňanech.Ze začátku měl Honzík problémy a obavy jestli se nebudeme zase někam stěhovat /když ještě byl se svou matkou tak se neustále někam stěhovali / ujistil jsem ho,že tady je náš trvalý domov a že si ve svém pokoji může vylepit na zeď co chce a že to nebude muset sundavat.Pro mne nastal ale jiný problém,když mi bylo 59 let / do důchodu jsem měl jít až v 62 a půl letech/tak nás české dráhy propustili pro nadbytečnost.Musel jsem proto jít do předčasného důchodu i když s vědomím,že mi budou důchod krátit.Měl jsem doma malé dítě a musel jsem mu zajistit vše potřebné a mít peníze na různé školní aktivity.Honzík už si toho vytrpěl dost.Musel jsem mu dělat tátu i mámu a to vůbec nebylo lehké.Kolikrát jsem neměl pro sebe peníze ale chtěl jsem aby Honza měl vše potřebné
O dalším našem společném životě až příště.
