Článek
Jako by se nemohli dočkat vzácné trofeje. Co na tom, že zastřelený vlk nebyl nebezpečný a nikomu nic neudělal. Touha po krvi vzácného zvířete opět zvítězila.
Odhaduje se, že na Slovensku žije 300 až maximálně 600 vlků. Povolený limit 68 vlků k zabití do 15. ledna je tak hrozivým číslem. Navíc naprosto vycucaným z prstu, žádné odborné studie a analýzy nikdo nedělal. Jediným argumentem byly hospodářské škody, které vlci údajně způsobují. Slovenské ministerstvo životního prostředí při obhajování tohoto plánovaného vlčího masakru tvrdil, že v roce 2023 způsobili vlci škody za zhruba 13 milionů korun. Pár mrtvých hospodářských zvířat, která jejich majitelé špatně zabezpečili, tak zaplatí na sedm desítek vzácných a všude v Evropě chráněných zvířat vlastním životem.
Odborníci, kteří přírodě a divokým zvířatům opravdu rozumí, přitom upozorňují, že odstřel vlků vůbec nic neřeší, ale naopak může situaci ještě zhoršit. Dokonce i Evropská komise, která před nedávnem zcela nesmyslně snížila stupeň ochrany vlků, ve své zprávě jasně konstatuje, že „střílení vlků nemá žádný viditelný snižující efekt na počet vlčích útoků“. Aby to mělo nějaký efekt, musela by se vystřílet celá vlčí populace v širokém okolí. To v konečném důsledku povede ke kompletnímu vyhubení vlka z volné přírody.
Vlk obecný byl odjakživa nedílnou součástí středoevropské přírody, než ho z ní člověk vyhubil. Teprve v posledních letech se toto prospěšné zvíře pomalu vrací. A buďme za to rádi. Pro člověka jsou velice prospěšní. Jako výborní lovci pomáhají regulovat divoce žijící kopytníky a snižovat jejich přemnožení. Výrazně také zlepšují zdravotní stav zvěře, protože selektivně loví hlavně staré a nemocné kusy, čímž zlepšují i její věkovou strukturu. Člověk by si měl proto jejich návratu vážit a ne proti němu bojovat.
Strach z vlků, který rozdmýchávají média a někteří myslivci, je naprosto zbytečný. Tento strach je uměle udržovaný nejrůznějšími bajkami a pohádkami v čele s tou O Červené Karkulce. Smyslem příběhu pro děti bylo ukázat jim les a obecně jakékoliv vzdálenější neznámé místo jako něco nebezpečného, kam je neradno vydávat se o samotě. Nezáviděníhodná role největšího padoucha v tomto poučném vyprávění padla na vlky. Tmavá chlupatá zvířata volně běhající po lese vzdáleně připomínající čerty si dokázal živě představit každý, mnozí ho zahlédli i na vlastní oči. Vlci se tak hříčkou osudu stali hlavním strašákem a jako takoví vyvolávají v lidech strach až do dnešních dnů. Bohužel naprosto neoprávněně.
Na rozdíl od toho smyšleného příběhu totiž člověku riziko od vlka prakticky nehrozí. Jde o nesmírně plachou šelmu, která se člověku zdaleka vyhne. Jedinou výjimkou by byl jedinec nakažený vzteklinou, což je v našem regionu takřka vyloučené. V celé Evropě není za posledních 50 let prokázán žádný případ, že by zdravý a volně žijící vlk zabil člověka. Na základě těchto faktů lze říct, že zdravý vlk je pro člověka neškodný.
Zabíjet jakékoliv volně žijící zvíře je možné pouze v sebeobraně v případě bezprostředního ohrožení života. Zcela jistě takovým ohrožením není to, že se zvědavé zvíře člověku přiblíží na několik desítek metrů, načež samo v poklidu zmizí. I v případě, že se objeví opravdu agresivní a pro člověka nebezpečný vlčí jedinec (takový se ale v Evropě prokazatelně neobjevil už 50 let), lze to řešit jinak a humánněji. Ideální je jeho odchyt a převoz do některé z vlčích rezervací. Hromadné střílení vzácných vlků je proto nejen neospravedlnitelné barbarství, ale také v rozporu s evropskou legislativou.
Jediným cílem slovenských myslivců je vystřílet celé živočišné druhy, které byly součástí přírody dávno před příchodem člověka. V době, kdy čelíme šestému hromadnému vymírání druhů v historii planety Země, tentokrát způsobenému člověkem, je slovenský postoj k ohroženým druhům nejen neomluvitelným barbarstvím, ale hlavně zločinem proti přírodě. Doufám, že i na Slovensku dostanou brzy rozum a vybíjení medvědů a vlků skončí. Čím dříve, tím lépe. Aby tam ještě nějaké vzácné šelmy ještě vůbec zbyly.
Zdroje:
