Článek
Že takové téma rezonuje mezi populisty všeho druhu a odboráři, to asi nikoho nepřekvapí. Pro populisty to jsou laciné politické body, odboráři to mají v popisu práce. Ale že se tímto tématem vážně zabývají i vládní politici, to je zcela nepochopitelné. Leda by šlo o snahu zapojit se do reality show o největšího populistu.
Nejčastěji jsou v této souvislosti zmiňováni záchranáři, což jsou členové výjezdových záchranářských skupin, operátoři zdravotnických záchranných středisek a záchranáři horské služby. Zdůvodňuje se to fyzickou a psychickou náročností, která s povahou tohoto povolání souvisí. Ale třeba odboráři rádi mluví o hornících a pracovnících v hutních provozech. A co řada jiných povolání? Namátkou zmiňme zdravotní sestry v nemocnicích, chirurgy, letecké dispečery a piloty, řidiče kamionů a autobusů, učitele, dřevorubce. Ti mají fyzicky a psychicky pohodovou práci, kterou mohou s přehledem dělat na 100 % do 70 let?
Připomeňme, že již dnes je několik profesí, které pobírají důchod výrazně dříve, a to formou výsluhové penze. Jsou to hasiči, policisté, vojáci, celníci, vězeňští dozorci a příslušníci civilních tajných služeb.
Zkusme se nyní na tento problém podívat prakticky. Zeptejme se ve svém okolí, v rodině, v zaměstnání, těch, kterým je 55 a víc a stále pracují, jak to oni vidí se svým fyzickým a psychickým stavem nyní a jak se vidí za dalších 5 až 10 let. Kolik mají a budou mít pro své zaměstnání energie a entuziazmu. Pokud o těchto lidech víme, že celý život dávali svému povolání vše, nepřekvapí nás jejich upřímná zpověď, že jim fyzických i psychických sil kvapem ubývá a že si moc nedokáží představit vykonávat svoji milovanou profesi naplno i po šedesátce.
Umíte si přestavit 65leté nebo starší zdravotní sestry, jak pečují o nemohoucí pacienty? Nebo byste chtěli být operováni přestárlým chirurgem? Jak se budete cítit v autobuse, který řídí chvějící se stařík? Nebo jak zvládne pubertální mládež učitelka o francouzských holích?
Má snad vláda k dispozici neprůstřelná data prokazující, že uvažované profese vykazují výrazně vyšší fyzickou a psychickou zátěž než jiné profese? A dokázala by to na základě takových dat občanům z jiných profesí srozumitelně vysvětlit, aby to pochopili a souhlasili s tím?
Co by se mohlo stát, pokud vláda taková data nemá, a přesto bude některé profese preferovat před jinými? Opozice ani odbory nebudou proti, současně ale dostanou do ruky argumenty, kterými povedou nikdy nekončící válku o to, kdo ještě půjde do důchodu dříve a kdo ne. A výsledek? Jakákoliv budoucí vláda se bude takovým tlakům těžko bránit a skončí to totálním rozvratem důchodových financí a nevraživostí profesních skupin obyvatel mezi sebou.
A pokud taková data vláda má a nějaké profese by si skutečně zasloužily odcházet do důchodu dříve, pak si musíme poctivě říci, že v rámci průběžného důchodového pilíře na to nejsou peníze. Muselo by se to řešit buď tak, že ostatní profese budou do důchodu odcházet ještě později, nebo budou dostávat ještě menší důchody.
Pro lepší představu, pokud by do důchodu odcházelo o 5 let dříve 10% zaměstnanců, ubylo by jednorázově asi 70.000 daňových poplatníků. A při průměrném odvodu do důchodového systému 6.000 Kč měsíčně by na důchody chybělo ročně 5 mld. Kč. Muselo by se to řešit buď snížením vyplácených penzí o 4%, nebo zvýšením věku odchodu do důchodu o půl roku. Tím by byl „odstraněn“ přírůstek 70.000 nových důchodců , když v jednom ročníku je průměrně 140.000 lidí, jak vyplývá z dat ČSÚ.
Praktické, srozumitelné a nediskriminační řešení přitom ale existuje:
Vychází z předpokladu, že občané budou mít v průběhu života postupně různé profese či pozice, které budou odpovídat co nejlépe nejen jejich aktuálním fyzickým a duševním silám a zdravotnímu stavu, ale i nabytým zkušenostem. To je jistě velmi individuální, nejsme stejní a u každého to bude probíhat jinak. Tento přístup by měl být i v zájmu zaměstnavatelů a stát by ho měl vhodnými nástroji podporovat a motivovat k němu.
Když bude současně posílen a zkvalitněn 3. důchodový pilíř, povede to k výraznému zvýšení úspor, které vytvoří větší manévrovací prostor pro individuální rozhodování o tom, kdy přesně do důchodu odejít, jaká zaměstnání přijmout v posledních letech před důchodem a případně zda pracovat i v důchodu. Z vysokých úspor by si pak každý mohl přilepšit nejen k důchodu, který bude dostávat z průběžného pilíře, ale i ke mzdě v posledních letech před důchodem, když by z jakýchkoliv důvodů vydělával méně.
