Komu prospěla bitcoinová kauza? To je, oč tu běží

Při posuzování jakéhokoliv problému bychom měli vycházet z ověřených informací. Pokud jich není dostatek, měli bychom si položit otázky, které vedou k rozkrytí podstaty problému, a hledat na ně smysluplné odpovědi. V souvislosti s bitcoinovou kauzou exministra Blažka to ale vypadá, že ověřené informace nikoho nezajímají a podstatné otázky si nikdo neklade. Proto se to ve veřejném prostoru spekulacemi jen hemží (zde). A s jejich pomocí se snaží opoziční politici, někteří novináři a různí „odborníci“ popravit nejen Pavla Blažka, ale i celou vládu (zde).

Zkusme se tedy vrátit na pevnou zem ověřených informací a podívat se na to, jestli místo spekulací nemůžeme najít nějaká rozumná vysvětlení tohoto případu.

Co tedy mohlo pana Jiřikovského vést k tomu, aby poskytl dar Ministerstvu spravedlnosti? Co tím pro sebe mohl získat? To jsou klíčové otázky, které si položí každý, kdo alespoň někdy sledoval detektivní seriály, jako „Hercule Poirot“ nebo „Případy 1. oddělení“.

Pokud si takové otázky nepoložíme a nezamyslíme se nad nimi, je snadné podlehnout představě, že tím byly zlegalizovány peníze pocházející z trestné činnosti a že v tom jistojistě pomáhali zkorumpovaní vládní politici. To se přeci skvěle hodí pro hospodské diskuse – koneckonců všichni přece „vědí“, že vládní politici jsou zkorumpovaní, ne? No a když ještě můžeme ukázat na nějakého ministra, nebo dokonce premiéra, tak to začne všechno do sebe zapadat. Opoziční politici nás přece neustále ujišťují, že současná vláda je nejen zkorumpovaná, ale dokonce nejhorší na světě a že je to tam samý grázl. A teď tady k tomu máme pádné důkazy!

Pokud si ale tyto otázky položíme, pak se příběh o daru a zkorumpovaných politicích začne jevit v úplně jiném světle a přestane dávat smysl. Jaké tedy mohly být skutečné pohnutky bitcoinového miliardáře (zde)?

Především, pan Jiřikovský o sobě štědrým darem poskytl veřejnosti informaci, že je pravděpodobně velmi bohatý. Ale také nelichotivou informaci, že byl odsouzen za prodej drog a zpronevěru, když trestnou činnost prováděl na e-shopu, kde se platí kryptoměnami. Mohl tím navíc sám sebe demaskovat i před lidmi z kriminálního podsvětí, které okradl (zde).

Takže co mohl pan Jiřikovský poskytnutím daru sledovat?

Z hlediska motivací štědrého dárce hraje důležitou roli otázka, jaké má možnosti nakládat se svým majetkem ukrytým v bitcoinech. Především už ze známých informací víme, že se k nim mohl dostat sám, nikoho dalšího k otevření své bitcoinové peněženky nepotřeboval (zde). Je tedy bohatý, protože může se svými bitcoiny volně nakládat, nebo je chudý jak kostelní myš, protože nemají kvůli případnému kriminálnímu původu žádnou cenu? Zajímavé je, že se na tom odborníci na kryptoměny neshodnou. To nám ale nebrání zamyslet se nad tím, co by obě varianty znamenaly.

Pokud s bitcoiny může volně nakládat, pak by jeho dar nedával žádný logický smysl. Jeho poskytnutím by se úplně zbytečně vystavil kromě jiných nepříjemností i téměř jisté ztrátě celého svého majetku, pokud by pocházel z trestné činnosti.

No a pokud jsou jeho bitcoiny bezcenné? Pak by jejich darováním opět pro sebe žádnou výhodu nezískal a ani by nemohl nikoho uplácet. Jak jsou tedy jednotlivé varianty pravděpodobné?

Varianta „zlegalizování“ je v médiích probírána nejčastěji. Spekuluje se, zda ve spojitosti s bitcoinovým darem došlo ke korupci ve státní správě či u vládních politiků, která umožnila legalizaci bitcoinů získaných trestnou činností, které by jinak byly bezcenné. Připomeňme, že k tomu nebyly dosud předloženy ani náznaky jakýchkoliv důkazů a že je tato varianta šetřena policií.

My si ale opět můžeme položit jednoduchou otázku: Proč by štědrý dárce uplácel politiky či úředníky a současně poskytl dar státu? Vždyť vidíme, že tím otevřel cestu ke spekulacím na téma úplatků pro politiky nebo úředníky. Rizika ztráty svého majetku a nepříjemného zájmu podsvětí by rozšířil ještě o riziko, že bude potrestán za trestný čin úplatkářství. Tato varianta proto nedává žádný smysl.

U varianty „pomsta“ si mohl být téměř jist, že s pomocí ne úplně obezřetných novinářů se ve veřejném prostoru ujme ta hospodská verze a nějakého ministerského úředníka, nebo dokonce ministra to bude stát místo (zde). Jde o srozumitelnou a logickou variantu především v situaci, pokud by byly jeho bitcoiny bezcenné.

Poskytnutí daru by ale získalo na logice ve chvíli, pokud by za něj dárce obdržel hodně zajímavou odměnu od jiné osoby. U varianty „úplatek“ by pak korupčníkem mohl být například někdo z opozice. Agresivita, s jakou se opozice této kauzy chopila a rozšiřuje verzi o zkorumpovaných vládních politicích, by této variantě nasvědčovala.

No a jak by měl stát v případě přijímání darů postupovat? Podle platných zákonů není stát povinen zkoumat původ finančních prostředků, které mu jsou darovány (zde). Jediná zákonná podmínka pro přijetí daru státem je, že o tom bude sepsána darovací smlouva (zde). Současně platí, že soudně prokázané výnosy z trestné činnosti propadají ve prospěch státu (zde).

Při věcném a střízlivém zhodnocení dostupných informací a důkazů se bitcoinová kauza exministra Blažka jeví takto:

A co se týče motivací pana Jiřikovského? Tak ať už se svými bitcoiny může či nemůže svobodně nakládat, jejich darováním státu sám nic s vysokou pravděpodobností nezískal, ale podařilo se tím poškodit vládní koalici a prospět opozici, za což mohl být odměněn. Kriminalisté z 1. oddělení a Hercule Poirot mají v této věci jasno. A co vy?

Použité podklady: