Článek
Vladimír Špidla je od roku 2016, kdy dosáhl věku 65 let, bezkonkurenčně nejlépe placeným důchodcem v ČR s měsíčním důchodem hodně přes 100 000 Kč (zde), když jen doživotní renta, která mu přísluší za jeho funkci eurokomisaře, je vyšší než 110 000 Kč. Cílem článku ale není vyvolávat závist. Cílem je podívat se na to, co s naším důchodovým systémem (ne)udělal extrémně dobře placený politik, který jak v roli premiéra nebo ministra práce a sociálních věcí, tak v pozici eurokomisaře pro sociální věci měl možnost ovlivnit jeho kvalitu a ve výsledku výši důchodu běžného občana. A co radí dělat dnes.
Jeho aktuální názory jsou zřejmé z posledního rozhovoru (zde). Co podstatného v něm říká? A co říkal a dělal v minulosti (zde)? Pojďme si jeho názory rozebrat:
Současná vláda prý pouze snižuje životní úroveň důchodců
Současná vláda přijímá opatření, která mají zmírnit extrémně rychlý růst důchodů. Ten je způsoben jednak jejich populistickým nadstandardním zvyšováním předešlou vládou, jednak přechodně vysokou inflací. Nadstandardní růst důchodů není kryt příjmy a vede k růstu zadlužení, kterému musí zodpovědná vláda čelit.
Historie je poťouchlá, když i premiér Špidla musel řešit konsolidaci veřejných rozpočtů a krotit zadlužení. A co myslíte, že bylo jedním z jeho návrhů? Zpomalení růstu penzí! Takže člověk, který dnes označuje vládu za asociální, protože zpomaluje růst důchodů, který se ne její vinou utrhl ze řetězu, dělal totéž v pozici zodpovědného premiéra. Znáte výstižnější příklad populismu?
Měly by se prý zvednout daně firmám
Pokud chce dnes podnikatel využít zisk z podnikání pro vlastní potřebu, což je jiný výraz pro dividendu, v současnosti mnoha komentátory hystericky propíranou, musí zaplatit nejdříve daň z příjmů ve výši 19 % a poté ještě dividendu zdanit 15 %. Z milionového zisku si tak odnese jen 688.500 Kč a celková daň ze zisku je 31,15 %. Což je v podstatě evropský průměr (zde), byť rozdíly mezi jednotlivými státy jsou velké.
Pan Špidla dnes znalecky radí zvýšit podnikatelům daň z 19 na 25 %, jako to mají v Rakousku, což prý bude pro podnikatele v pohodě, ani z Rakouska kvůli tomu neutíkají. Jenom zapomněl dodat, že tam ale nezdaňují dividendu a podnikatel si tak může vyplatit místo našich 689 tisíc krásných 750 tisíc. A co čert nechtěl, jako premiér navrhoval daň podnikatelům snížit z 32 na 24%. To jsou paradoxy!
Důležité je také vědět, že zdanění podnikatelů tvoří jen asi 8 % příjmů státního rozpočtu (zde data za rok 2021). Jeho zvýšením o 1 procentní bod tak může do státního rozpočtu přitéct jen asi 4 mld. Kč ročně. Pokud to porovnáme s obřími deficity státního rozpočtu v řádu stovek mld. Kč, nemůže nikdo rozumný léčit veřejné rozpočty zvýšením daní podnikatelů.
Tuší někdo, proč nejlépe placený důchodce sám podnikatelům daně snižoval, a teď by je zvýšil? Řadového občana by spíš napadlo udělat pro podnikatele takové daně, aby se u nás vyplatilo podnikat firmám s vysokou přidanou hodnotou, což by vedlo k růstu platů, životní úrovně a zákonitě i příjmů státního rozpočtu.
Demografický vývoj prý není důležitý
Pokud se v budoucnu bude do důchodu odcházet v 65 letech, jsou již dnes narozeni všichni, kteří budou do důchodu odcházet do roku 2088. Pokud se výrazně nezmění trendy úmrtnosti, je prognóza demografického vývoje na 65 let dopředu zcela jasná a je nejen možné, ale dokonce nutné ji brát při úvahách o důchodech vážně.
Nejlépe je důležitost demografie vidět na vývoji poměru počtu občanů ve věku 21 až 64 let, ze kterých se rekrutují plátci do průběžného důchodového pilíře, a počtu občanů starších než 64 let, tedy důchodců. V roce 1960 byl tento poměr 6. V roce 2020 už byl pouze 3, tedy důchod jednoho důchodce platili tři daňoví poplatníci. A v roce 2060, kdy bude demografie nejméně příznivá, to už bude pouze 1,6 platících na jednoho důchodce. Potom se začne situace trochu zlepšovat, v roce 2080 bude tento poměr 1,8.
Skutečně může připadat nejbohatšímu důchodci demografie jako prkotina?
Řešit důchody s výhledem na 50 let je prý nesmysl
Snem každého odpovědného občana je hned od vstupu do ekonomicky aktivní fáze života vědět, co se bude dít, až přestane být schopen se aktivně ekonomicky zajistit. Jednoduše s čím může počítat v důchodu. Aby si mohl udělat plán opatření pro případ, že by ta perspektiva nebyla moc optimistická. Třeba aby si mohl spočítat, kolik si musí na důchod naspořit.
Pane exministře práce, haló, probuďte se, váš řadový spoluobčan to potřebuje vědět 40-50 let dopředu! Že nevíte, jak se bude vyvíjet demografie a trh práce? Ale sám správně říkáte, že před 100 lety pracovalo v zemědělství 20 % obyvatel a teď 3 %. Shodneme se, že se těch 17 % nikam nevypařilo, jen se přesunulo do jiných segmentů ekonomiky. Stejné to bude v budoucnu. Díky novým technologiím se bude zvyšovat produktivita práce a lidé budou moci pracovat méně intenzivně a v oborech, které dnes ani neexistují.
Ekonomický vývoj tedy bude v zásadě pozitivní a lze ho velmi dobře předvídat i na 50 let dopředu (zde). A společně s demografickým vývojem, který také velmi dobře známe, může zodpovědný politik ve spolupráci s ekonomy důchodový systém nastavit tak, aby stabilně a předvídatelně fungoval několik desítek let. Proč se o to expremiér Špidla ani nepokusil, když mohl?
Ze státního rozpočtu prý můžeme dávat na důchody podstatně víc než dnes
Dnes potřebujeme na důchody 7 % HDP, které s vypětím všech sil dodají 3 daňoví poplatníci jednomu důchodci, ale za 30 let bude potřeba 12 %, což už 1,6 daňového poplatníka prostě nedá. „No problem,“ sebejistě kontruje náš superdůchodce, opíraje se o berličku svého nechvalně slavného výroku „zdroje jsou“, vždyť třeba v Itálii už dnes dávají 15 %.
To může mít pravdu, jako eurokomisař se tam mohl zajet zeptat. A u nás to klidně můžeme mít taky, je snad někdo proti? Kdo nechce důchod 31 tisíc místo 18 tisíc? Jenom bychom museli všechny daně zvýšit o 20 %! Jste s tím občané v pohodě? Výplata bude o 2,5 tisíce nižší, pokud bude vůbec nějaká, když podnikat se u nás nebude díky vysokým daním vyplácet (v Rakousku to bude 25 %, u nás 37,5 %) a z každé tisícovky nákupu si stát nevezme 174 Kč, ale 208.
Co je ale nejhorší, i kdyby se ve státním rozpočtu našlo 12 % HDP na důchody, pořád budou dosahovat jen 40 % úrovně mezd. Přitom pan Špidla jako premiér snil o tom, že to bude 60 %, třetinu z toho mělo zajistit dlouhodobé spoření. Co pro to udělal?
Ponaučení
Proč tedy pan exministr, expremiér a exkomisař vlastně radí nedělat s důchody nic zásadního? Protože politikům jako on vyhovuje, když mohou občany obluzovat kouzelnickými výstupy s valorizacemi a žonglováním se spravedlivými důchody. Že to poškozuje celou společnost, to jim nedochází.
Extrémně dobře finančně zajištěný politik – důchodce, jako pan Špidla, by se proto měl vyhýbat jako čert kříži veřejným prohlášením. Někoho by totiž mohlo napadnout položit si otázku, co za peníze daňových poplatníků celé Evropy pro svůj národ vykonal trvale pozitivního.
Záhadou je i to, proč si takovou otázku nepokládají novináři a o názory pana Špidly mají zájem. No řekněte, kdo by se ubránil neradit, když to po něm stále někdo chce, že?
Použité podklady
- Web MPSV
Autor návrhu: matematický model důchodového systému
