Článek
Prodlužování věku odchodu do důchodu, zvyšování daní, snížení tempa růstu důchodů, snížení zásluhovosti, omezení odchodu do předčasného důchodu. To jsou jediné zbraně politiků na důchodový průšvih, do kterého se již 30 let řítíme. Víte o někom, koho taková řešení potěší? Asi málokoho. Ale s naprostou jistotou prakticky všechny občany naštve.
Současní důchodci si nemohou být jisti, zda se jejich reálný příjem nezmenší. Občané, kteří celý život platili na důchody těm, kteří do důchodu odcházeli nejpozději v 60, skřípou zuby, protože oni za odměnu odejdou do důchodu v 65. A ti mladší, kterým politici plánují důchod kolem 70, už ani nevěří, že se ho dožijí. Takto má vypadat stáří v jedné z nejbohatších zemí na světě?
Že nejsme jednou z nejbohatších zemí na světě? Podle dat Světové banky za rok 2017 jsme s hrubým domácím produktem (HDP) 40.000 dolarů na obyvatele na 34. místě ze 194 zemí. Stejně jako Nový Zéland. A za námi jsou takové země jako Itálie, Izrael, Jižní Korea a Španělsko. Jsme také o 1.000 dolarů nad průměrem EU a 24.500 dolarů nad světovým průměrem! Nebuďme tedy zbytečně skromní, nejsme žádní chudáci.
Co ale říkají o našem důchodovém systému čísla? Pouze zaměstnanci s hrubou mzdou do 1,5 násobku minimální mzdy, což je 26.000 Kč, a OSVČ, dostanou v důchodu tolik, kolik sami do důchodového systému zaplatili. Všichni ostatní dostanou výrazně méně. Dává to někomu smysl? Kdyby si už dávno dával každý do matrace to, co platí na důchody, měl by se v důchodu lépe, než se má nyní.
A přesně na této myšlence je možné udělat důchodovou reformu. Doplnit průběžný systém o systém dlouhodobého kvalitního spoření. Dokonce to je jediný způsob, jak zajistit důchodovému systému dlouhodobou stabilitu.
Od řady odborníků můžeme slyšet, že si většina lidí nemůže dovolit spořit a že průběžný důchodový systém je pro ně jedinou možností. Opět pár čísel: Podle dat Ministerstva financí má smlouvu penzijního spoření se státním příspěvkem uzavřeno 4.400.000 občanů, což je 72 % obyvatel ve věku od 21 do 65 let, s průměrným měsíčním vkladem 1.000 Kč. Současně je uzavřeno 3.300.000 smluv stavebního spoření s průměrným měsíčním vkladem 1.300 Kč.
Z uvedených dat můžeme odhadnout, že do produktů se státní podporou spoří nejméně 80% občanů v produktivním věku při průměrném měsíčním vkladu 1.700 Kč. A teď to nejdůležitější: Do důchodového systému odvádí každý daňový poplatník průměrně 9.000 Kč měsíčně. Zato pak dostane měsíční důchod 17.000 Kč. Ale na zajištění měsíčního důchodu ve výši 17.000 Kč stačí kvalitně spořit 1.500 Kč měsíčně po dobu 40 let.
Co je kvalitní spoření? To je takové, které dosahuje dlouhodobého průměrného ročního výnosu 5 procentních bodů nad průměrnou inflaci. Tedy 8% při inflaci 3%, což je zcela reálné a ve vyspělém světě obvyklé.
Co jsme zjistili? Na důchod 17.000 Kč si platíme 9.000 Kč, přitom by na to stačilo jen 1.500 Kč formou kvalitního spoření. A většina obyvatel si je už dnes schopna spořit 1.700 Kč.
K vyřešení tak velkého problému, jakým se důchodový průšvih zdá být, ve skutečnosti stačí jen velmi málo peněz, na které, s vhodnou podporou státu, dosáhne úplně každý. A v tom průběžném bude stále dost na to, aby sloužil jako solidární velmi slušný základ pro každého důchodce. Soukromé spoření pak zajistí velmi významnou zásluhovou složku penze.
Vážení politici. Přestaňte páchat politickou sebevraždu tím, že se snažíte důchodový průšvih řešit tak, že nikoho nepotěšíte a většinu naštvete. Jde to udělat tak, že nikoho nenaštvete a většinu potěšíte. K tomu byste odvahu najít mohli, ne?
