Článek
Podle analýzy OECD ale patří kvalita našeho penzijního spoření k vůbec nejhorším na světě, za námi je už jen Zimbabwe. Průměrné výnosy jak starého penzijního připojištění (PP), tak nového doplňkového penzijního spoření (DPS) jsou hluboko pod inflací. To se nelíbí zodpovědným občanům, kteří si dlouhá léta v penzijku spoří, aby na prahu důchodu zjistili, že nemají naspořeno o mnoho víc, než tam poslali, a že i to málo úspor jim decimuje inflace.
Konkrétní informace snadno najdeme na webu Asociace penzijních společností (APS), kde se dozvíme, že dynamické fondy vydělávají 4,6 %, vyvážené 2,7 %, konzervativní 0,5 % a transformované fondy (tedy PP) 1,1 % ročně, a to při průměrné inflaci 3,7 % (zde). Podrobné informace, jak jsou na tom fondy jednotlivých penzijních společností (PS), najdeme pro PP zdea pro DPS zde.
Tento stav se začíná nelíbit i odborné veřejnosti, která se zcela oprávněně zajímá, co s tím odpovědní lidé hodlají udělat. Proto si novinářka Markéta Bidrmanová pozvala šéfa APS Aleše Poklopa, aby mu na toto téma položila několik nepříjemných otázek (zdea zde).
Jejím záměrem bylo zjistit, jak se APS staví ke kritice OECD a jak hodnotí nízké výnosy penzijka v kontrastu s vysokými poplatky, které penzijní společnosti (PS) inkasují za správu penzijních fondů.
Zjevnou nelibost z dobře mířených otázek se pan Poklop neúspěšně snažil překrýt samochválou založenou na řadě nepravdivých nebo zavádějících informací, případně se konkrétním odpovědím vyhýbal.
Na otázku, jak si jednotlivé skupiny fondů za posledních 10 let vedly, bez mrknutí oka vypálil, že transformované mají krásný výnos 1,5-2,5 % (realita je 1,1 % - viz výše), konzervativní 2-3 % (realita je 0,5 %) a dynamické 5-6 % (realita je 4,6 %) a že to je naprosto suprové. Sám jako střadatel by byl s výnosem 5-6 % ročně nadmíru spokojen. Na námitku, že nejlepší penzijní dynamický fond je ve srovnání s 1.200 otevřenými podílovými fondy nabízenými v ČR až na 710. místě, zareagovat nedovedl.
Ano, pokud nebudeme umět výsledky penzijka porovnat s podobnými produkty a budeme ústně podaným údajům pana Poklopa věřit, můžou nám připadat dobré.
Pokud ale srovnávat fondy umíme, pak to věští pro pana Poklopa průšvih: Nejlepší dynamický účastnický fond Conseq globální akciový dosáhl za 10 let existence celkový výnos +110 % (7,28 % ročně) (zde), ale kvalitní investice do indexu S&P500 za stejné období vynesla +195 % (10,78 % ročně)! Za 30 let by pravidelné měsíční investování 1 000 Kč do nejlepšího penzijka i se státním příspěvkem dalo 1 520 000 Kč, ale investice do S&P500 bez státní podpory by vygenerovala 2 420 000! A existují stovky podílových fondů, které mají lepší výsledky než nejlepší penzijní fondy!
Co je ale další průšvih? Že průměrné portfolio DPS obsahuje jen 36 % akciových fondů (zde), průměrný výnos průměrného portfolia DPS je tedy jen kolem 2 %. Celkovou katastrofu pak dotváří fakt, že se 76 % peněz na důchody povaluje ve starém penzijku s výnosem 1,1 % ročně. Toto je realita, kterou šéf APS hodnotí jako suprovou.
Na otázku, jak si fondy vedou letos, zaplesal pan Poklop, že rekordně dobře, když to vypadá na +15 %. Na výsledek loňského roku si ale nemohl vzpomenout. Jasně, to byly 13 % v mínusu. Od šéfa APS bychom ale měli očekávat korektnější odpověď, a to že důležité nejsou výsledky jednotlivých let, ale výsledky dlouhodobé, a to ve srovnání s tím, co za stejné období bylo možno dosáhnout kvalitními investicemi na kapitálovém trhu.
Vypadá to, že šéf APS nemá přehled o problematice, na kterou je tázán. Nebo se mu zatmělo před očima hrůzou z další otázky, která už visela ve vzduchu?
A skutečně přišla: Nejsou s ohledem na nízké výnosy příliš vysoké poplatky, které si PS účtují za správu majetku svých klientů?
Se špatně skrývanou nelibostí prohlásil, že poplatky jsou naprosto v pořádku, protože v rámci mezinárodního srovnání jsou průměrné. Uvedl také, že PS mohou inkasovat pouze 1 % z objemu majetku a 15 % z dosaženého zhodnocení, kdežto běžné podílové fondy mají poplatky i více než 2 %.
Pokud bychom opět slepě věřili slovům pana Poklopa, mohlo by se zdát, že je na straně PS vše v pořádku a že jsou vzorem střídmosti. Ale s tou střídmostí je to jinak, jak zjistíme po krátkém počítání: Pokud vykáže penzijní fond čistý výnos 7 %, pak muselo být dosaženo hrubého výnosu, tedy výnosu před stržením poplatků, 9,5 %. A celkové poplatky stržené PS v takovém případě dělají krásných 2,5 %. Důchodové fondy s čistým výnosem 2 % pak umožňují PS inkasovat celkový poplatek pěkných 1,6 %. Poplatky inkasované PS jsou tedy ve skutečnosti srovnatelné s poplatky běžných podílových fondů, a dokonce existuje celá řada takových, které mají při vyšších výnosech poplatek nižší, než jaký účtují PS.
Problém s nekvalitou penzijka už zaregistrovali i politici a chtějí ho řešit. Proto připravují změny, které vytvoří penzijním společnostem silnou konkurenci. Lidé jako je pan Poklop ale zastávají významné pozice a mají možnost politiky ovlivňovat. A ti jim často naslouchají, protože je považují za odborníky. A tito „odborníci“ tak mohou s využitím nepřesných argumentů snahy o potřebné pozitivní změny ve spoření na důchod torpédovat. A znemožnit tím zásadní důchodovou reformu, která by díky vyšším výnosům penzijka dala lidem šanci na přiměřeně dlouhý a finančně zajištěný kvalitní život v důchodu.
Anketa
Anketa
Použité podklady
- Web MPSV
- Autor návrhu: matematický model důchodového systému
