Zachrání EET 2.0 státní rozpočet?

V neděli 9. 2. 2025 proběhla v pořadu Otázky Václava Moravce za účasti exministryně financí Aleny Schillerové, současného ministra financí Zbyňka Stanjury a víceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové diskuse na téma elektronická evidence tržeb (EET). Co jsme se v ní dozvěděli?

Alena Schillerová zkritizovala současnou vládu za zrušení EET, kterou v roce 2016 hnutí ANO zavedlo. Díky tomu je podle ní současná vláda nucena zvyšovat daně, protože je špatně vybírá.

Zbyněk Stanjura proti tomu namítá, že daně vybíráme výborně, jsme v tom prý 7. nejlepší a hluboko pod průměrem EU.

Exministryně financí se ale pokusila tento úspěch připsat sobě, protože je to údajně zásluhou právě EET, kterou zavedla minulá vláda.

Podle ministra financí se ale ze zkušeností v ostatních státech EU ukazuje, že zavedení EET nemá na výběr daní žádný zásadní vliv.

Tak kdo má pravdu, Stanjura, nebo Schillerová? Musíme se spokojit s tím, že jednomu z nich budeme věřit, nebo si můžeme stav věcí nezávisle ověřit?

Máme štěstí, stav kvality výběru daní si můžeme ověřit z nezávislého zdroje. Evropská komise totiž dlouhodobě zkoumá velikost šedé ekonomiky a daňových úniků v jednotlivých členských zemích. Počítá ji jako podíl skutečně vybraného objemu daní vůči jeho maximální teoretické hodnotě. A označuje to jako daňovou mezeru, anglicky VAT Gap. Nejde přitom pouze o daně, které by státu někdo dlužil nebo se jejich placení vyhýbal, ale i o různé daňové výjimky a slevy.

A podle poslední zprávy Evropské komise (zde) daňová mezera klesala v letech 2019 až 2022 v ČR víc než dvakrát rychleji v porovnání s průměrem EU. V celé EU klesla o 4 procentní body z 11 na 7 %, v ČR o 9,3 procentního bodu ze 13,5 na 4,2 %. A pouze 6 zemí má daňovou mezeru nižší než my.

Co se týče kvality výběru daní, musíme proto dát za pravdu Zbyňku Stanjurovi, protože je současná vláda vybírá mnohem lépe než jakákoliv vláda předchozí a je v tom jednou z nejlepších v EU.

Nás ale ještě zajímá, jaký vliv na výběr daní mělo zavedení EET v roce 2016 a jeho zrušení v roce 2020. Z toho by se dalo usuzovat, zda jeho znovuzavedení může výběr daní zlepšit.

Není nic jednoduššího než si to ukázat na vývoji velikosti daňové mezery v čase. K tomu jsme využili data ze zpráv Evropské komise, která máme k dispozici od roku 2006 (zde). Vývoj nám ukazuje následující graf. Pro lepší přehlednost uvádíme ostatní státy až od roku 2018 a ty, které mají zavedenu EET, mají tečkované křivky:

Graf, ve kterém České republice odpovídá červená křivka, nám poskytuje velmi zajímavé informace:

Je to asi velké překvapení, ale zavedením EET nejenže nedošlo ke zlepšení výběru daní, ale došlo k jeho zhoršení. Proto nemůžeme očekávat, že by zavedení EET 2.0 vedlo k nějakému zvýšení příjmů státního rozpočtu, které hnutí ANO slibuje.

V tomto ohledu musíme dát opět za pravdu Zbyňku Stanjurovi, který navíc říká, že dalšího zlepšení výběru daní lze dosáhnout pomocí nástrojů, které už stát k dispozici má a stále je vylepšuje.

Náš graf mu dává za pravdu i v tom, že velikost šedé ekonomiky a úspěšnost výběru daní nezávisí na tom, zda je zavedena EET. Například Slovensko, které EET zavedlo, má oproti našim 4,2 % daňovou mezeru 14,6 %, na druhé straně Maďarsko dosahuje s EET 2 %! A v Holandsku bez EET je daňová mezera 7,9 %.

Závěrem můžeme shrnout, že obviňování současné vlády ze špatného výběru daní se nezakládá na pravdě, stejně jako se nezakládá na pravdě, že by bylo EET schopné přinést do státního rozpočtu jakékoliv významné finanční prostředky navíc.