Článek
Současná situace
EU už přes 20 let předepisuje členským státům, jak má být definován trestný čin pašování migrantů (u nás jej najdeme v § 340 trestního zákoníku). Dělá to směrnicí z roku 2002, kde dává členským státům možnost nepotrestat toho, kdo se takového činu dopustí z humanitárních důvodů (první snímek).
Článek 1 současné směrnice č. 2002/90, ve které je definována skutková podstata trestného činu pašování migrantů.
Pašování migrantů z humanitárních důvodů je ale potřeba si přeložit do srozumitelné češtiny: je to pašování, které provádějí politické neziskovky a navlečou to jako záchranu apod. Jak vidíte, EU dává členským státům možnost, tedy ne povinnost tuto výjimku stanovit. Členské státy tuto výjimku nevyužívají nebo jen zřídka.
Politické neziskovky to dobře vědí a drží se proto stranou. Například na polsko-běloruských hranicích na migranty číhají až v lesích na polském území. U nás vesměs kontaktují migranty až v azylových zařízeních. Ve Středozemním moři pro migranty nejezdí až k africkým břehům, ale migranti musí sami vyplout a politické neziskovky je jakože „zachraňují“ až na moři. Zkrátka musí to celé vypadat jako pomoc poskytovaná až v situaci, kdy jsou migranti v nouzi.
Návrh nové směrnice
Evropská komise dlouho slibovala přitvrzení v boji s pašeráky migrantů a závěrem roku 2023 předložila návrh nové směrnice. Tam se ale objevila jedna novinka, ovšem velmi opatrně a ne zcela jasně upravená. Tou novinkou je výjimka pro humanitární „zachraňování“ migrantů, tedy fakticky výjimka pro multikulturalistické politické neziskovky.
Ale belgickému předsednictví EU se to zdálo málo a koncem května 2024 navrhlo stanovit tuto výjimku natvrdo a ve dvou variantách (druhý snímek). O tomto šíleném návrhu bychom se vůbec nedozvěděli, nebýt uniklého tajného materiálu, ve kterém to belgické předsednictví navrhlo.
Tajný materiál předložený belgickým předsednictvím na konci srpna 2024, který je návrhem na změny návrhu nové směrnice předložené Evropskou komisí.
Varianta 1 říká, že trestný čin pašování upravený v návrhu směrnice nezahrnuje pašování politickými neziskovkami. To ale nevylučuje, aby si trestnost tohoto skutku stanovily členské státy samy, tj. nad rámec směrnice. Varianta 2 jde mnohem dál a trestnost pašování migrantů politickými neziskovkami přímo zakazuje.
Jaké by to mělo důsledky?
Domnívám se, že důsledkem zejména varianty 2 by byla beztrestnost pašování migrantů, pokud by ho pašerák dokázal odůvodnit humanitárními důvody. Právě jako humanitární akce už dnes politické neziskovky „zachraňování“ migrantů staví. Nepochybuji proto, že by jim nedělalo žádný problém provést celou akci vždy tak, aby měla humanitární povahu.
Opakuji, že návrh této výjimky pro „humanitární pašování“ je reakcí orgánů EU a belgického předsednictví na stížnosti politických neziskovek.
Obávám se tedy, že výsledkem by bylo, že by si politické neziskovky jezdily pro migranty až k africkým břehům, případně na území třetích států (např. do Běloruska v místech, kde není hraniční bariéra). Pašerácký byznys by se tak nejspíše výrazně zefektivnil, což by pro Evropu mělo velmi negativní důsledky. Raději ani nepomýšlím na to, co by to znamenalo v kombinaci s migračním paktem…
Závěr
Závěrem dovolte čtyři poznámky:
- Nenaleťme na vzletná slova o humanitárních důvodech a základních životních potřebách ("basic human needs" na druhém snímku). To je unijní newspeak, jehož smyslem je utajit pravou podstatu věci.
- Nevím jak vy, ale nevšiml jsem si, že by o návrhu výjimky informovala česká veřejnoprávní média, která požadují vyšší koncesionářské poplatky. K čemu je máme, když ne k tomuto?
- Netuším, jak se k celé věci staví Ministerstvo vnitra a ministr Vít Rakušan? Ani se už nepokouším jej ptát, protože mně dosud nikdy neodpověděl. Doufám, že o tomto problému alespoň ví.
- Jak je možné, že si belgické předsednictví v době, kdy je migrační katastrofa už tak zjevná, dovolí toto předložit a přitom mít ve svém politickém programu snížení počtu migrantů a boj s jejich pašováním?
