Článek
V prvním díle jsem uvedl, že rostoucí počty migrantů zvyšují poptávku na trhu s bydlením, ale také poptávku po sociálním bydlení, a tím zvyšují ceny bydlení pro původní obyvatele. To je trpká zkušenost řady západních zemí.
Poslanecká sněmovna 16. 4. 2024 schválila zákon o podpoře bydlení (již jsem o tom psal). Podporováno bude také bydlení migrantů, kteří budou mít v tomto zákoně po udělení azylu stejné postavení jako naši občané.
Jedním z pilířů zákona bude bydlení s ručením, což je takové státem organizované „Airbnb“. Upozornil jsem, že soukromí vlastníci budou moci do tohoto systému prostřednictvím poskytovatelů, což mohou být i politické neziskovky starající se o migranty, přihlašovat své byty. Tito poskytovatelé pak budou se státní podporou takové byty obsazovat.
Bydlení s ručením například znamená, že pokud nájemník vlastníkovi bytu nezaplatí nájemné, poskytovatel jej uhradí. Dlužné nájemné pak bude vymáhat po nájemníkovi tento poskytovatel. Ale náklady spojené s tímto vymáháním uhradí stát příspěvkem, tedy vlastně dotací.
Vít Rakušan se posmívá Andreji Babišovi za jeho někdejší výrok určený Ivanu Bartošovi (Piráti) v souvislosti s politikou sdílení některých věcí.
Netvrdím, že poskytovatelé budou vždy politické neziskovky a nájemníci vždy migranti. To určitě ne. Ale může to tak být a mě zajímá právě tato situace. Proto píšu o ní a ne o jiných situacích.
Nyní několik dalších bodů k novému zákonu o podpoře bydlení:
- Zákon přímo zakazuje, aby se byty s ručením příliš koncentrovaly v jednom domě nebo v jedné oblasti. Jinak řečeno, tyto de facto sociální byty nebudou na jednom místě, ale budou postupně rozesety všude, kde se najde někdo, kdo má prázdný byt a nechá si ho takto bezpracně obhospodařovat na státní náklady politickou neziskovkou.
- Takto rozmísťovaní migranti budou snižovat cenu sousedních bytů. Jejich chování je často velmi problematické, což známe ze západní Evropy. Jistě, stát tím sousedům jejich byty nebere, ale snižuje jim tím jejich hodnotu. Tím ve své podstatě těmto sousedům bere část jejich budoucího bydlení, do kterého by se mohli chtít odstěhovat.
- Dotace (příspěvek) bude vyšší, pokud bude nájemník tzv. zranitelnou osobou. Tou bude i "osoba diskriminovaná na trhu s bydlením", což může být někdo, kdo je při shánění bydlení znevýhodněn pro svou národnost nebo náboženství. Asi je jasné, že právě to mohou být migranti. Tím budou migranti pro poskytovatele zajímavější (stejně jako jiné osoby splňující definici zranitelnosti), protože na jejich zabydlování bude stát poskytovatelům (politickým neziskovkám) platit více.
- Kupování investičních bytů je u nás docela rozšířené. Jejich ekonomické využití znamená jednak sehnat dobrého nájemníka a také se o byt starat, sem tam v něm něco opravit apod. Zákon o podpoře bydlení zavede státem dotovaný systém, který bude pro vlastníky investičních bytů prakticky bezpracný, a politickým neziskovkám umožní zabydlovat migranty se státní podporou. Jenže, co sousedé? Myslela na ně koalice?
- Vít Rakušan prohlašuje, že migrační pakt není pozvánka do Evropy. Jenže právě mechanismy, jako je bydlení s garancí, jsou v kombinaci s povinnou solidaritou v migračním paktu docela hlasitou pozvánkou. Jsou vzkazem: nebojte, nakonec se pro každého místo (tj. bydlení) najde.
A tak si na konci druhého dílu znovu kladu otázku, jak moc byla nadsázka Andreje Babiše přitažená za vlasy? Moje odpověď je tato: klid našich obytných čtvrtí je vážně ohrožen. Tuto hrozbu významně zvyšují sociálně-inženýrské a zcela zbytečné nápady, jako je nový zákon o podpoře bydlení.
