Tenhle žralok se možná narodil za třicetileté války. A pořád žije

V hlubinách kolem Grónska a severní Kanady, kde slunce nedosáhne a voda se drží těsně nad bodem mrazu, plavou žraloci, kteří pamatují dobu, kdy Evropou zmítala třicetiletá válka. Zní to jako přehnaná historka z internetu, jenže je to výsledek seriózní vědecké studie publikované v prestižním časopise Science.

Určit stáří žraloka grónského (Somniosus microcephalus) bylo dlouho prakticky nemožné — na rozdíl od jiných ryb nemá ve svém těle žádné zvápenatělé struktury, na kterých by šlo počítat letokruhy jako u stromu. Tým mořského biologa Julia Nielsena z Kodaňské univerzity nakonec přišel na řešení: oční čočka žraloka obsahuje vrstvy metabolicky zcela neaktivní tkáně, která se od narození nijak neobnovuje. Pomocí radiokarbonové metody datování tak vědci dokázali určit, kdy přesně jednotlivé vrstvy vznikly — včetně té úplně nejstarší, uprostřed čočky, formované ještě v době, kdy byl žralok mládětem.

Vědci prozkoumali celkem 28 žraloků, převážně samic, a průměrný věk celé skupiny vyšel na 272 let. Dva nejstarší exempláře byly staré mezi 335 a 392 lety, s odhadovanou statistickou odchylkou. To znamená, že nejstarší zkoumaný jedinec se mohl narodit už kolem roku 1620 — tedy v době, kdy se nedaleko Prahy odehrála bitva na Bílé hoře a Evropu čekalo ještě víc než dvacet let krveprolití třicetileté války. Žralok grónský se přitom díky pomalému metabolismu a extrémně chladnému prostředí dožívá i délky přes pět metrů, přestože roste jen asi jeden centimetr za rok — a pohlavní dospělosti dosahuje až kolem stopadesátého roku věku.

Následný genetický výzkum týmu vedeného Manfredem Schartlem z univerzity ve Würzburgu odhalil, že se genetický materiál žraloka grónského mění mnohem pomaleji než u jiných obratlovců — rychlost mutací je podle jejich zjištění jen asi dvacetina té lidské, tedy nejnižší míra, jaká kdy byla u jakéhokoli obratlovce naměřena. Právě extrémně pomalé hromadění genetických změn může být jedním z klíčů k tomu, proč tenhle druh stárne tak pomalu a proč se u něj prakticky neobjevují nádorová onemocnění spojená s poškozenou DNA, běžná u rychleji stárnoucích druhů.

Ke zdánlivě nemotorné existenci žraloka grónského patří i další kuriozita: naprostá většina jedinců má na oku přisátého parazitického korýše druhu Ommatokoita elongata, který poškozuje rohovku a žraloka částečně oslepuje. Paradoxně mu to ale příliš nevadí — jako pomalý hlubinný predátor loví hlavně ryby, chobotnice a příležitostně i tuleny či části uhynulých velryb, u kterých se zrak zjevně nepočítá mezi klíčové lovecké nástroje. Někteří vědci se dokonce domnívají, že nazelenalý parazit může fungovat jako biologické světýlko lákající zvědavou kořist blíž k žralokovým čelistem, i když tahle teorie zatím čeká na jednoznačné potvrzení. Před druhou světovou válkou byl tenhle druh intenzivně loven kvůli jaternímu oleji, dnes patří mezi téměř ohrožené druhy a jeho jediným skutečným nepřítelem zůstává člověk.

Nejstarší žijící obratlovec planety tak dodnes pluje týmiž vodami, kterými proplouval v době, kdy lidstvo ještě nevědělo nic o elektřině, parním stroji ani o existenci mikroskopu. Vzhledem k tomu, že žádný ze zkoumaných žraloků nezemřel přirozenou smrtí, nemohou vědci ani s jistotou říct, jaký je jejich skutečný maximální věk — možné je, že někteří žraloci grónští, kteří dnes plavou v Severním ledovém oceánu, jsou ještě starší, než ukázala dosavadní studie. Julius Nielsen to shrnul jednoduše: badatelský tým čekal, že narazí na neobvyklé zvíře, ale výsledné stáří překvapilo i je samotné.

● Samici žraloka malohlavého je přes 400 let (Deník.cz) — https://www.denik.cz/veda/zralok-malohlavy-nejdele-zijici-zivocich.html

● Jsou vědci na stopě elixíru mládí? Žralok grónský žije až 400 let (Koktejl.cz) — https://www.koktejl.cz/ekologie-a-pomoc/vyzkum-dlohovekosti-zralok-gronsky-zije-400-let/

● Svět má nového nejdéle žijícího obratlovce (Aktuálně.cz) — https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/nejdele-zijicim-obratlovcem-na-svete-je-samice-zraloka-grons/r~8434c482608a11e682470025900fea04/