Článek
Když se řekne slavný český vynález, většina lidí sáhne po kostce cukru nebo po slově „robot“. Měkké kontaktní čočky přitom denně nosí desítky milionů lidí na celém světě a jen málokdo z nich ví, že za nimi stojí český chemik, který je poprvé vyrobil doma, protože mu to úřady jinde zakázaly.
Vánoce, které změnily oční optiku
Otto Wichterle se myšlenkou měkkých čoček z hydrogelu zabýval už od padesátých let, ale jeho výzkum na Československé akademii věd tehdejší ministerstvo zdravotnictví zastavilo. Wichterle se ale nevzdal a o Vánocích roku 1961 si doma sestrojil vlastní odlévací zařízení – ze součástek dětské stavebnice Merkur, poháněné dynamem z jízdního kola. Na tomto improvizovaném přístroji vyrobil se svým žákem Drahoslavem Límem první prototypy měkkých kontaktních čoček na světě.
Úřad projekt zastavil, on pokračoval doma
Absurdnost celé situace spočívá v tom, že stát, který výzkum oficiálně přibrzdil, nakonec z jeho výsledku prakticky nic nezískal. Licenci na výrobu čoček v roce 1965 koupila americká společnost National Patent Development Corporation a její akcie se po zprávě o technologii během krátké doby vyšplhaly o zhruba 250 milionů dolarů. Wichterle sám na svém vynálezu vydělal jen zlomek toho, co by mu náležel v tržní ekonomice – jednoduchý domácí přístroj z dětské stavebnice mezitím spustil miliardový globální byznys.
Proč o tom skoro nikdo neví
Podobný osud – obrovský dopad, ale nulová popularita jména vynálezce – potkal i další české objevy. Krevní skupiny nezávisle na vídeňském Landsteinerovi popsal i český neurolog Jan Jánský, princip polarografie objevil nositel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský a kostku cukru si nechal patentovat ředitel cukrovaru v Dačicích už v roce 1843. U Wichterleho je ale ten rozdíl nejmarkantnější: jeho vynález nosí na očích lidé, kteří by o Česku sotva řekli, na kterém kontinentu leží.
Wichterle přitom nebyl žádný jednohubkový vynálezce – během kariéry nashromáždil kolem stovky padesáti patentů a vynálezů, k jeho jménu se váže i vývoj silonu, materiálu, ze kterého se dodnes vyrábí punčochy nošené po celém světě. Socialistické Československo mu ale za život nedopřálo prakticky žádný finanční ani společenský přínos odpovídající významu jeho práce – ocenění a uznání přišly převážně až po sametové revoluci, kdy se stal jedním ze symbolů obnovené Akademie věd.
Dnes se měkké kontaktní čočky vyrábějí z modernějších materiálů, než jaké Wichterle použil na svém domácím přístroji, princip odlévání hydrogelové čočky ale zůstává stejný. Příští ráno, až si je někdo nasadí, bude jen velmi málo pravděpodobné, že si u toho vzpomene na pražský byt, dětskou stavebnici a dynamo z kola, díky kterým to všechno začalo.
