Článek
Česká republika se pyšní jedním z nejkomplexnějších systémů zdravotní péče na světě. Přesto se pravidelně setkáváme s příběhy pacientů, zejména dětí, jejichž léčba není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Tyto případy vyvolávají silné emoce, ale je důležité pochopit širší kontext financování zdravotnictví a procesu rozhodování o úhradách léčby.
Rostoucí náklady českého zdravotnictví
Výdaje na zdravotnictví v České republice kontinuálně rostou. V roce 2010 činily celkové výdaje na zdravotnictví přibližně 290 miliard Kč, zatímco v roce 2022 to bylo již více než 500 miliard Kč. Tento nárůst významně překračuje tempo růstu HDP i inflace.
Rostoucí náklady jsou způsobeny několika faktory:
- Stárnutí populace a s tím spojený nárůst chronických onemocnění
- Vývoj nových, často velmi nákladných léčebných postupů a léků
- Rostoucí očekávání pacientů ohledně dostupnosti nejmodernější léčby
- Zvyšující se náklady na zdravotnický personál
Proces rozhodování o úhradách
Česká republika má propracovaný systém posuzování nových léků a léčebných postupů pro zařazení do úhrad z veřejného zdravotního pojištění. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) hodnotí:
- Klinickou účinnost
- Nákladovou efektivitu
- Dopad na rozpočet zdravotního pojištění
- Závažnost onemocnění
- Existující alternativy léčby
Tento proces je založen na principech medicíny založené na důkazech (evidence-based medicine) a zdravotně-ekonomického hodnocení.
Česká republika v mezinárodním srovnání
V mezinárodním kontextu patří Česká republika mezi země s velmi štědrým systémem úhrad zdravotní péče:
- Rozsah hrazené péče je jeden z nejširších v Evropě
- Spoluúčast pacientů patří k nejnižším mezi vyspělými zeměmi
- Dostupnost moderní léčby je srovnatelná se západoevropskými zeměmi
Limity systému
I přes štědrost systému není možné hradit veškerou dostupnou léčbu. Důvody jsou následující:
- Finanční udržitelnost
- Systém musí být dlouhodobě udržitelný
- Zdroje jsou omezené a musí být spravedlivě rozděleny
- Vědecká evidence
- Některé experimentální léčby nemají dostatečně prokázanou účinnost
- Rizika mohou převažovat nad přínosy
- Nákladová efektivita
- U některých velmi drahých léčeb jsou náklady neúměrné přínosu
- Stejné prostředky mohou pomoci většímu počtu pacientů v jiné oblasti
Závěr
Ačkoliv jsou příběhy pacientů, kteří se ocitli mimo systém úhrad, emotivní a často mediálně přitažlivé, je důležité vnímat širší kontext financování zdravotnictví. Český systém je ve skutečnosti velmi štědrý a poskytuje nadstandardní péči v porovnání s většinou světa.
Současně je třeba připustit, že žádný zdravotní systém nemůže hradit veškerou dostupnou léčbu. Rozhodnutí o tom, co bude hrazeno, musí být založeno na objektivních kritériích a důkazech, nikoli na emocích nebo mediálním tlaku.
To neznamená, že bychom měli ignorovat individuální případy - naopak, měli bychom hledat způsoby, jak pomoci i pacientům v výjimečných situacích. Zároveň ale musíme zachovat systémový přístup k financování zdravotnictví, který zajistí jeho dlouhodobou udržitelnost a spravedlivý přístup pro všechny pacienty.
Zdroje dat a další informace
Statistické údaje a data
- Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) - Zdravotnická ročenka České republiky 2022
- Český statistický úřad - Výdaje na zdravotnictví podle zdrojů financování 2010-2022
- OECD Health Statistics 2023 - Health expenditure and financing
Legislativa a metodické dokumenty
- Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
- Metodika Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) pro hodnocení nákladové efektivity
- Vyhláška č. 376/2011 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění
Mezinárodní srovnání
- WHO European Health Report 2022
- Eurostat - Healthcare expenditure statistics
- International Health Care System Profiles (Commonwealth Fund) - Czech Republic Healthcare System
Odborné články a publikace
- Býma, S., et al. (2023): Financování českého zdravotnictví v mezinárodním kontextu
- Zdravotnictví České republiky ve statistických údajích (2022) - ÚZIS
- Analytické materiály Institutu pro zdravotní ekonomiku (iHETA)
