Článek
V posledních letech dochází ke zvyšování napětí mezi USA a Čínou. Naprosto klíčový je pro tento konflikt region Indo-pacifiku. USA se snaží posilovat svou roli v této oblasti, protože ví, že je to pro jejich postavení světové velmoci číslo jedna naprosto klíčové. Mnoho zemí Indo-pacifiku tento přístup vítá, protože přestože nechtějí být figurkami ve hře USA a Číny, USA jsou pro jejich suverénnost přece jenom lepší zárukou, než kdy může být Čína. Čína se snaží posilovat svůj politický vliv pomocí ekonomických vazeb, provázání obchodu a politiky, ale také strašením armádou a tzv. řinčením zbraní. Kvůli agresivním krokům vůči Tchaj-wanu a kvůli čínskému tlaku v Hongkongu se jejich vlivu spousta okolních států obává mnohem více než kdy dříve. Vlivu USA se naopak země začínají obávat méně, protože v něm vidí možnost ochrany vlastní suverenity viz Indonésie či Austrálie. Čína se snaží ovlivňovat i země mimo tento region nebo na jeho okraji, jako je například Myanmar. Ten by Číně pomohl obejít zásadní obchodní cestu skrze Malacký průplav, protože okolo tohoto průplavu jsou spíše země, které mají blíže ke Spojeným státům než k Číně, jako je dříve zmíněna Indonésie nebo Malajsie. Čína se netají zvyšováním své vojenské síly. Čína v posledním měsíci vojenským cvičením u pobřeží Tchaj-wanu ukázala, že mocenskou hru opravdu nebude hrát v rukavičkách a že Tchajwanských ambicí se jen tak nevzdá.
Filipíny Čínské a Filipíny Americké
Na Filipínách můžeme jasně vidět souboj o vliv mezi USA a Čínou. V letech 2016-2022 vládl na Filipínách prezident Rodrigo Duterte. Jeho politika se snažila ekonomicky sbližovat s Čínou a zároveň udržovat dobré vztahy s USA. Filipíny byly zahrnuty v čínské strategii nové hedvábné stezky, která má za cíl posilovat ekonomický, politický, ale také vojenský vliv Číny ve světě. V rámci této iniciativy měla Čína pomáhat Filipínám v rozvoji a zároveň měly být rozvíjeny obchodní i diplomatické vztahy. Čína v rámci této iniciativy přislíbila obrovské investice do Filipínské infrastruktury. Reálná výše investic však nakonec byla pro Filipíny spíše zklamáním. V roce 2017 prezident Duterte veřejně prohlásil, že mu Čínský prezident Si Ťin-pching pohrozil válkou v případě, že by Filipíny těžily ropu na území v jihočínském moři, na které mají podle mezinárodní arbitráže nárok Filipíny, ale na které si dělá nároky také Čína. V roce 2019 Čínské lodě pronikaly na území Filipín, na kterém sklízely ohrožené gigantické škeble. Prezident Duterte prohlásil, že země může jít do války s Čínou, pokud si bude Čína nárokovat sporné zdroje. Podobně Čína narušuje výlučné ekonomické zóny i dalších zemí, například Indonésie. Teprve v roce 2020 Duterteho administrativa uznala mezinárodní arbitráž z roku 2016, která přisuzovala sporné území Filipínám, do té doby bylo rozhodnutí arbitráže ignorováno, aby Duterteho administrativa nezhoršila vztahy s Čínou. V roce 2021 Duterte zrušil svůj plán na ukončení tzv. Philippines-U.S. Visiting forces agreement, která umožňuje americkým silám pohybovat se na území Filipín s menšími byrokratickými překážkami, což umožňuje například vojenská cvičení. Duterteho politika se ukázala jako špatná, možná až nebezpečná pro suverenitu Filipín, a to potvrzuje i Duterteho obrat na konci jeho vlády. Nesplněné sliby, agresivní jednání ohledně území nárokovaných Čínou a nedodržování výlučných ekonomických zón ze strany Číny jsou důvodem proč se Filipíny více přibližují k USA.
V roce 2022 byl zvolen Filipínským prezidentem proamerický Ferdinand „Bongbong“ Marcos junior, syn bývalého studenoválečného proamerického diktátora Filipín Ferdinanda Marcose. V roce 2022 Čína ještě stupňovala tlak a zesílila patroly v jihočínském moři. Prezident Marcos k vyostřené situaci prohlásil „Drží vás vzhůru v noci, drží vás vzhůru ve dne, většinu času vás drží vzhůru… Je to velmi dynamické, neustále se to mění, takže si na to musíte dávat pozor.“ a v únoru 2023 prohlásil „Tato země neztratí jediný palec svého území. Udržíme naši územní integritu a suverenitu.“ Marcos také prohlásil, že pokud by někdy vznikl konflikt na Tchaj-wanu, tak čistě z geografického hlediska Filipíny zkrátka nemohou stát stranou. Filipíny za Marcose také prohlubují spolupráci s Japonskem, spojencem USA. Filipíny schválily, že Japonské obranné jednotky budou moci pomáhat na Filipínách v případě přírodní katastrofy s tím, že je to jenom první krok společné obranné spolupráce.
Nedávno se Spojeným státům podařilo uzavřít dohodu o otevření čtyř nových amerických základen na území Filipín. Tři na ostrově Luzon blízko k Tchaj-wanu a jednu na ostrově Palawan v jihočínském moři blízko ke Spratleyho ostrovům, které si nárokuje částečně nebo vcelku hned několik zemí, včetně Číny, Vietnamu či Filipín. Čína dokonce některé z těchto ostrovů nelegálně zabrala v roce 2012. Tyto nové americké základny nemají hostit velký počet jednotek, má se jednat spíše o menší akceschopné jednotky. Společně s těmito základnami dochází také k budování vojenské základny na Guamu, což je ostrov, patřící Spojeným státům, nedaleko Filipín. Základna na tomto ostrově bude moci hostit až 5000 Amerických vojáků.
Bok po boku
V pátek 28. dubna 2023, skončilo na Filipínách společné vojenské cvičení s USA s názvem Balikatan neboli „bok po boku“. Cílem cvičení bylo zlepšit koordinaci, taktiku, techniky a postupy ozbrojených sil Filipín a USA v celé řadě vojenských operací. Plukovník Medel Aguilar z Filipínské armády prohlásil, že cvičení „zvyšuje naši schopnost pracovat společně efektivně a účinně v reakci na různé krizové situace“. Podplukovník americké armády Daniel Huvane zase prohlásil, že „Balikatan poskytuje bezpříkladnou příležitost demonstrovat sílu a připravenost Filipínsko-Americké bezpečnostní aliance“. Poprvé také došlo k nácviku potopení lodě v jihočínském moři.
Cvičení započalo 11. dubna 2023 a zúčastnilo se jej více než 17 tisíc členů ozbrojených složek USA, Filipín, Austrálie a dalších. To je téměř dvojnásobný nárůst od posledního cvičení s Filipínami, kterého se zúčastnilo 9 tisíc členů ozbrojených složek.
Celý region okolo jihočínského moře se pro USA stává více klíčovým a Filipíny jsou zásadním dílem do skládačky Amerických zájmů. Úzkými vztahy mezi USA, Filipínami, a Malajsií může dojít k námořnímu obklíčení Číny. USA i Čína si moc dobře uvědomují strategický význam Filipín, a proto investují více peněz i politického kapitálu k získání vlivu v zemi. Filipíny se však zejména v poslední době začaly znovu přibližovat k USA. Může za to stále agresivnější politika Číny, ale také historické přátelství mezi Filipínami a USA. Může se tak stát, že Filipínsko-čínská spolupráce byla pouze krátkou epizodou a narušením ve vztahu USA a Filipín.
Pokud chcete více podobného obsahu neváhejte mne sledovat, další články jsou na cestě.
