Článek
Tak jsem si přečetl článek nazvaný „Nechat hrubou stavbu vymrznout? Rozhodnutí ovlivní celý dům“. Článek je to hezký, rozhodnutí ponechává stejně na čtenářích a řekne, že to má klady i zápory. Ano, to je jisté. Je však potřeba si uvědomit, kdy toto zlaté pravidlo platilo a jaké byly technologie. Dům se stavěl z cihel o rozměrech 65 × 140 × 290 mm a spáry o tloušťce 10 mm mezi cihlami byly vyplněné maltou. Dá se tedy říci, že přibližně čtvrtinu stavby tvořila malta. Ta samozřejmě musela vyschnout, navíc vysycháním se dotvarovávala, a tak dům po první zimě klesl 2 až 3 cm na patro. Takže cokoliv by se v něm vybudovalo, by bylo ovlivněno tímto sednutím. Obklady by popraskaly, okna se zkřížila…
Takže hrubá stavba zakrytá na zimu střechou se musela z technologických důvodů nechat vymrznout. Teprve na jaře se začaly dělat omítky, betony… - a když se na to podíváte, tak vlastně je do stavby vneseno znovu obrovské množství vody. Je jasné, že vysychání přes zimu nemělo význam, protože jarní vnesení vody do stavby bylo často vyšší než to zabudované ve hrubé stavbě.
Takže závěr je jednoduchý: Nechat stavbu vymrznout je z dnešního technologického pohledu zcela zbytečné, protože cihly se lepí buď cementovým lepidlem nebo polyuretanem. Spáry mezi cihlami nejsou 10 mm a vzdálené od sebe 65 mm, ale jsou několik milimetrů a vzdálenost mezi nimi je 200 mm a více.
