Hlavní obsah

Dívka na hřišti

Foto: Romana Gáborová

Jednou jedna dívka musela jít na hřiště. Nechtělo se jí, ale musela tam jít. Ta dívka možná tušila, že na hřiště nepatří, ale musela tam jít.

Článek

Dívka byla průměrná, ale byla spravedlivá a intenzivně přemýšlející. Neměla žádný handicap ani viditelné přednosti. Na hřišti bylo plno lidí, zpočátku věřila, že si zvykne a najde tam své uplatnění. Možná měla velké očekávání, někdy se zasnila a zatoužila po svém vlastním songu.

Adaptovala se dobře. Naučila se chytře reagovat na jejich posunky a výzvy. Nezapadala úplně, ale nebyla outsider. Většinu času ale trávila v ústraní.Měla masku.Ta maska ji vyčerpávala a lidi jí také vyčerpávali. Potřebovala své útočiště, říkejme tomu odpočívadlo.

Z odpočívadla dívka bedlivě sledovala dění okolo sebe. Sledovala chování lidí, jejich vztahovou dynamiku, prohry a vítězství. Osvojila si jejich techniky, pomáhalo jí to přežít na tomto hřišti, protože ta dívka občas musela vyjít z odpočívadla do jiné části hřiště. Nezbytnou součástí těchto úkonů byla komunikace a interakce s lidmi. Musela s nimi vyjít. Bylo to důležité pro její klidné dny.

Mnohem důležitější pro ni bylo ale uchovat si důstojnost. Dařilo se jí to. Tato dívka se naučila mistrně kličkovat různými trasami, na odpočívadlo a zpět. Někdy se hřiště změnilo v taneční parket. Dívka ale nikdy nebyla vyzvána k tanci.

Jednou si dívka řekla, že všechno má svůj konec a že i pobyt na tomto hřišti nebude věčný. Určila se čas, kdy z hřiště odejde. Čas plynul, dívka se protloukala a fungovala tak, jak se má. Časem zjistila, že pro uchování důstojnosti a páteře musí změnit postoj. Prezentovala svou osamělost jako svobodnou volbu a nezávislost.

A tak si nasadila jinou masku, která ji vyčerpávala. Ta dívka stárla a pomalu se blížil čas jejího odchodu.

Zrovna seděla na svém odpočívadle, když přišel. Dívka, byla vyčerpaná ze hry a z něho ještě víc. Masku ale nesundala. Ten kluk se trápil. A ta spravedlivá a přemýšlející dívka mu chtěla pomoct. Snažila se, i když jí to vyčerpávalo. Hráli hru s maskami. Ani nevěděla, jestli je s tím klukem ráda. Ale chtěla mít skutečnou interakci a kontakt s člověkem. Zatoužila po svém vlastním songu.

Ten kluk se ale zdržel jen chviličku. Měl zlé oči jen pro ni. Ale dívka to nechtěla vidět, chtěla svůj song. Nechal jí s noži v zádech a odešel. Když se otočila a řekla „teče mi krev“, neodpověděl. Nepomohl, neomluvil se.

Jako raněné zvíře se odplazila do jiné části hřiště, aby se léčila potají, bez lidí a publika. Bolest byla převeliká. Už ho nikdy nechtěla vidět, chtěla tuto etapu přeskočit co nejrychleji. Ale dívka přesto nechtěla věřit, že by to takhle mělo skončit. Bez jediného promiň.Bez opravdové lítosti. Bez toho, aby chlapec dívku skutečně viděl.

Lidé na tom na hřišti jí brali jako sloup nebo jako spolehlivou spoluhráčku v každodenních úkonech. Nikomu nikdy nestála za song. Ani za jedno promiň. Její duše prošla peklem. Ne kvůli lásce ani kvůli tomu chlapci, ale kvůli podmínkám na hřišti. Toho chlapce ale přesto vídala. Nevyhledávala ho, ani on jí, ale okolnosti to způsobily. A tak se trápení pro tu dívku prodloužilo a společně s ním rostla i naděje, že bude mít svůj song. Jenže ten chlapec měl zlé oči jen pro ní a dost nelásky k ní a dívka svůj song nikdy nedostala. Rozpoměla se na čas svého odchodu z hřiště. A tak chtěla jít pryč.

Ale nepustili ji.

Musela zůstat. Raněná a promarněná. Stárla a rostla. Byla silnější, chápala podmínky hry a porozuměla jejich pravidlům, ale neúčastnila se. Kladla otázky a postupně přicházeli odpovědi. Uplynuly roky a dívce se odhalily věci. Smířila se s prohrou. Ale pravidla své konkrétní hry, nikdy plně nepochopila. Stále byla v ústraní, na svém odpočívadle. Trávila svůj čas na hřišti s větší péčí o sebe. Pečovala o sebe. Z masek už byla unavená. A pochopila, že se vzrůstajícím věkem už je nepotřebuje tak často. Dovolila si žít bez masky i mezi lidma. Ale neříkala jim o sobě všechno.

Přišel další. Dívka už dávno nebyla mladá. On si na hřišti vedl dobře. Jezdil se svou károu po hřišti sem a tam. Byl úspěšný a měl masku. Strávili spolu jen krátký čas. Ten muž byl unavený, dívka taky. Ale měli dost sil nosit masky a hrát hry. Dívka čekala na správnou větu nebo otázku, která by ji přiměla sundat masku. Muž se k tomu ale nikdy neměl.

A tak se zeptala dívka. Položila jednu nebo dvě opravdové otázky. Muž ale nastartoval káru a odjel, aby zase přijel s maskou.

A tak dívka řekla NE. A muž odjel nadobro. Strávili spolu jen malý krátký čas.

Asi bys chtěl vědět,jak to s dívkou dopadlo? Jestli se z ní stala moudrá stařena nebo alkoholička?

Odsoudil bys jí? Vytknul bys jí, že se nesnažila dost?Ta dívka na svůj konec stále ještě čeká…

A co ty? Jaký je tvůj pobyt na hřišti? Trefil si branku? Dostal si medaili? Nebo si usnul na střídačce?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Další články autora

Doporučované

Načítám