Článek
Větrné elektrárny v Prusinovicích: Co všechno si neuvědomujeme?
Plánovaná výstavba větrných elektráren v Prusinovicích by přinesla jednu z nejvyšších staveb tohoto druhu v České republice a jedny z nejvyšších v Evropě. Turbíny o výšce přes 240 metrů, které mají stát na kopcích v blízkosti obce, zásadně ovlivní charakter krajiny, zdraví obyvatel i každodenní život v regionu. Přestože větrná energie má své příznivce, je důležité podívat se na celou problematiku podrobněji a bez růžových brýlí.
Hluk, infrazvuk a zdravotní rizika
Větrné elektrárny v Prusinovicích: Co všechno si neuvědomujeme?
Plánovaná výstavba větrných elektráren v Prusinovicích by přinesla jednu z nejvyšších staveb tohoto druhu v České republice a jedny z nejvyšších v Evropě. Turbíny o výšce přes 240 metrů, které mají stát na kopcích v blízkosti obce, zásadně ovlivní charakter krajiny, zdraví obyvatel i každodenní život v regionu.
Provoz větrných elektráren s sebou přináší nejen hluk generovaný samotným generátorem, ale také výrazný a rušivý zvuk rotujících lopatek, který, i když formálně splňuje hygienické limity, může být pro mnoho lidí nesnesitelný. Tento pronikavý hluk je často popisován jako monotónní a obtěžující, zvláště v nočních hodinách, kdy narušuje spánek a celkový klid venkovských oblastí. Přestože větrná energie má své příznivce, je důležité podívat se na celou problematiku podrobněji a bez růžových brýlí.
Návratnost investice a záložní zdroje
Jedním z častých argumentů pro výstavbu větrných elektráren je jejich ekologičnost. Jenže realita je komplikovanější. Výkon větrné elektrárny je zcela závislý na povětrnostních podmínkách. Když nefouká vítr, turbína nevyrábí žádnou elektřinu. To znamená, že jejich výkon musí být vždy kompenzován záložními zdroji – typicky fosilními nebo jadernými elektrárnami.
Například v Německu, kde jsou větrné elektrárny masivně rozšířené, nedávná studie odhalila, že pouze 15 % z nich je ekonomicky životaschopných bez dotací. Přesto musí být kvůli stabilitě sítě udržovány v provozu i klasické elektrárny, což zvyšuje náklady na energii a snižuje ekologický přínos větrné energie.
Nenapravitelné změny krajiny
Prusinovice se nacházejí v malebné krajině pod Hostýnskými vrchy, která je pro svou krásu a klid ceněna místními obyvateli i návštěvníky. Plánované větrné elektrárny by svou výškou přes 240 metrů dramaticky změnily vzhled krajiny. Pro srovnání – většina větrníků v Rakousku a Německu dosahuje maximálně třetiny nebo poloviny této výšky.
Takto mohutné stavby by byly viditelné na desítky kilometrů daleko a narušily by jedinečný ráz regionu. V Německu už existují příklady obcí, kde větrné elektrárny způsobili znehodnocení nemovitostí o více než 20 %.
Co Prusinovice čeká?
Představa několika turbín vysokých jako dvě Petřínské rozhledny je těžko představitelná. Ale realita může být ještě horší:
- Výstavba větrných elektráren znamená masivní stavební práce, které zahrnují stovky těžkých nákladních vozidel a devastaci místních komunikací.
- Hluk a vibrace z provozu budou ovlivňovat každodenní život obyvatel.
- Ekonomický přínos pro obec je nejistý – přísliby finančních kompenzací od investorů často nejsou dlouhodobě naplňovány.
Závěr
Větrné elektrárny nejsou pouze symbolem ekologické energie. Jsou také symbolem kompromisů, které mohou mít dlouhodobé důsledky na krajinu, zdraví obyvatel a ekonomiku obcí. Pokud se plánuje výstavba takto monumentálních staveb, je naprosto nezbytné, aby se občané mohli rozhodovat na základě pravdivých a úplných informací.