Článek
Na cuketách je krásné, jak rychle umí udělat radost. Ještě nedávno to byla jen sazenice s pár listy a najednou se přes záhon rozvalí mohutná rostlina, která kvete jeden květ za druhým. Člověk se jde ráno podívat a mezi listy zahlédne první malé cukety. V tu chvíli už si skoro představuje pánev, gril nebo cuketové placky.
Jenže pak přijde zklamání. Plod se přestane zvětšovat, špička zežloutne, začne měknout a za pár dnů je z něj nevzhledná zahnívající cuketka. Mnoho lidí se hned lekne, že rostlinu napadla choroba. U cuket to ale často bývá mnohem jednodušší.
Cuketa totiž nevytváří všechny květy stejné. Na jedné rostlině najdete samčí květy i samičí květy. Samičí poznáte podle malé cuketky pod květem. Právě z ní se může vyvinout plod, ale jen tehdy, když se na bliznu dostane pyl ze samčího květu. Když se to nestane, rostlina sice chvíli vypadá, že cuketu nasadila, ale plod se dál nevyvíjí. Zastaví se, zežloutne a začne zahnívat.
Nejčastěji se to děje na začátku sezony, když je počasí chladné, deštivé nebo proměnlivé. Včely a čmeláci létají méně, květy se špatně opylují a první plody často dopadnou právě takto. Není to žádná pěstitelská tragédie. Pokud jsou listy pevné, zelené a rostlina dál nasazuje květy, většinou stačí počkat na lepší počasí.
Pomoci můžete i ručně. Nejlépe ráno, kdy jsou květy čerstvě otevřené. Utrhne se samčí květ, odstraní se okvětní lístky a prašníky s pylem se jemně dotknou středu samičího květu. Není na tom nic složitého, jen je potřeba poznat rozdíl mezi květy. Samčí květ má dlouhou tenkou stopku. Samičí sedí na malé cuketce.
Cukety se vysazují ven až po zmrzlých, když už je půda prohřátá a nehrozí studené noci. Potřebují hodně místa, protože jedna rostlina se umí roztáhnout víc, než člověk při výsadbě čeká. Ideální je slunné, vzdušné místo s výživnou půdou. Pokud je zasadíte příliš hustě, budou se listy špatně osychat a rostlina bude náchylnější k plísním.
Půdu mají cukety rády bohatou, humózní a dobře propustnou. Před výsadbou se vyplatí zapracovat kompost nebo vyzrálý hnůj. Během růstu potřebují pravidelnou zálivku, hlavně v době kvetení a tvorby plodů. Zalévá se ke kořenům, ne přes listy. Velké listy sice vypadají odolně, ale když zůstávají dlouho mokré, plísně mají mnohem snazší práci.
Zálivka by měla být pravidelná, ale ne chaotická. Cuketa nemá ráda dlouhé sucho a potom náhlé přelití. Právě střídání extrémů vede k deformovaným plodům a oslabení rostliny. V horku pomůže mulč ze slámy, trávy nebo listového kompostu. Udrží vláhu v půdě, ochrání kořeny před přehříváním a plody neleží přímo na mokré zemi.
Pozor je potřeba dát i na hnojení. Cuketa je hladová rostlina, ale příliš mnoho dusíku jí nesvědčí. Když ji člověk stále podporuje jen v růstu listů, vytvoří obrovskou zelenou hmotu, ale méně plodů. Jakmile začne kvést a plodit, je lepší zaměřit se na výživu pro plodovou zeleninu, případně přidávat kompostový výluh nebo vhodné organické hnojivo.
Zahnívající malé plody je dobré včas odstranit. Rostlinu zbytečně nevyčerpávají a v záhonu se nehromadí zbytky, které by mohly podporovat hnilobu. Stejně tak se vyplatí pravidelně sklízet mladé cukety. Čím déle na rostlině necháte přerostlé kusy, tím víc energie do nich rostlina posílá a tím méně ochotně nasazuje další.
Cukety jsou vděčné, ale nejsou úplně bez nároků. Potřebují teplo, vodu, dost živin a hlavně opylovače. Když pár prvních plodů uhnije, není důvod vzdávat celou rostlinu. Často stačí pár slunečných dnů, víc hmyzu na záhonu a trochu trpělivosti. A najednou se stane to, co u cuket zná skoro každý zahrádkář. Ještě včera nebylo co sklízet a dnes člověk přemýšlí, komu další cuketu nenápadně podstrčit.
Zdroje:
https://radyzezahrady.cz/prvni-cukety-vypadaji-slibne-pak-zacnou-zahnivat-proc-se-to-deje/
https://radyzezahrady.cz/jak-pestovat-na-zahrade-cukety/
https://www.rhs.org.uk/vegetables/courgettes/grow-your-own
https://yardandgarden.extension.iastate.edu/faq/why-are-my-zucchini-fruit-rotting-harvest
https://www.nkz.cz/praxe/uzitkova-zahrada/proc-zahnivaji-cukety-jak-tomu-muzete-zabranit
