Článek
Jsem mladá, nemám moc zkušeností a auto jsem si kupovala poprvé v životě. Všichni kolem mi říkali, ať si dám pozor, že s ojetinami to není jen tak. Jenže když vám někdo, komu věříte, doporučí známého, který prý prodává „perfektní“ auto, tak přece není důvod k obavám, ne?
Takhle jsem si to aspoň myslela. Bohužel.
„Je to skvělé auto, fakt neprohloupíš.“
Když jsem se zmínila před kamarádkou, že sháním auto, hned mi řekla: „Můj známý jedno prodává! Je ve skvělém stavu, udržované, a za super cenu. Určitě by to pro tebe byla skvělá koupě.“ Znělo to slibně.
Domluvila mi schůzku s tím jejím známým a já na místo dorazila plná očekávání. Auto vypadalo fakt dobře. Čisté, bez promáčklin, uvnitř vonělo novotou. Motor běžel klidně, žádné divné zvuky. Prodejce byl ochotný, všechno mi ukázal, tvrdil, že bylo pravidelně servisované. Celkově působil jako férový chlapík.
Ani mě nenapadlo pochybovat. Neměla jsem zkušenosti, nepoznala bych, kdyby bylo něco špatně. Navíc jsem to brala přes kamarádku, takže jsem měla pocit, že se na toho chlapa můžu spolehnout. Podali jsme si ruce, sepsali papíry a já si s radostí odvezla své první auto.
Prvních pár měsíců pohoda. Pak přišla rána.
Ze začátku jsem byla nadšená. Konečně jsem měla svůj vlastní dopravní prostředek, žádné mačkání v MHD, žádné čekání na spoje. Mohla jsem jezdit, kam jsem chtěla.
Jenže po pár měsících jsem si začala všímat, že auto někdy divně škube při řazení. Občas se mi stalo, že spojka zabrala až nezvykle pozdě. Ale říkala jsem si, že je to možná jen můj pocit, že si to třeba vsugerovávám, protože s auty nemám zkušenosti. A navíc – kdyby s tím bylo něco vážného, určitě by mi to prodejce řekl, ne?
No, neřekl.
Jednoho dne, když jsem stála na křižovatce a čekala na zelenou, se to stalo. Sešlápla jsem spojku, zařadila jedničku, pustila pedál… a nic. Auto se ani nehnulo. Šlápla jsem znovu, snažila se zařadit jiný rychlostní stupeň, ale nic nefungovalo. Pedál spojky se propadl a já tam jen seděla, zatímco za mnou začala houkat auta.
Měla jsem paniku. Co teď?
Odtah, servisy a účet, který mě položil
Musela jsem zavolat odtah. Mechanik v servisu se na auto podíval a pak mi oznámil ortel: spojka je úplně v háji.
„Tohle už muselo být špatné, když jste to kupovala,“ řekl mi suše. „Jestli vám prodejce tvrdil, že je auto ve skvělém stavu, tak vám lhal.“
A teď to nejlepší – oprava by mě vyšla na 30 000 Kč.
Třicet tisíc! To byl pro mě neskutečný ranec. Neměla jsem našetřeno tolik peněz, vůbec jsem nepočítala s tím, že mě hned první auto takhle zruinuje.
„Vždyť jste věděla, že kupujete ojeté auto.“
Rozhodla jsem se zavolat prodejci. Chtěla jsem mu říct, co se stalo, jestli třeba nevěděl, že spojka byla na odpis. Možná by mi mohl slevit z ceny nebo mi aspoň pomoct najít levnější servis.
Jakmile ale zvedl telefon a já mu vysvětlila situaci, jeho přístup se změnil o 180 stupňů.
„A co jako chcete?“ odsekl.
„No, myslela jsem… že jste o tom možná věděl? Že bychom se mohli domluvit?“ zkusila jsem opatrně.
„Vždyť jste věděla, že kupujete ojeté auto,“ odbyl mě. „Nikdo vám nesliboval nové.“
Snažila jsem se namítnout, že kdybych věděla, že spojka je na odchodu, tak bych si auto samozřejmě nekoupila. Ale on už na mě neměl čas. Prostě mi oznámil, že je to můj problém, a zavěsil.
Byla jsem vzteklá. A zoufalá.
Poučení za 30 tisíc
Opravu jsem nakonec zaplatila. Bolí to, ale neměla jsem na výběr. A i když mě to stálo spoustu peněz a nervů, aspoň jsem se naučila pár důležitých věcí:
- Nikdy nevěřit jen slovům. – I když vám někdo auto doporučí, i když vám prodejce přísahá, že je auto v perfektním stavu, vždycky si ho nechte prověřit v nezávislém servisu.
- Mít pořádně sepsanou smlouvu. – Já měla jen obyčejný papír s tím, že kupuju auto tak, jak je. Kdybych měla smlouvu, kde by bylo uvedeno, že prodejce garantuje určitou technickou úroveň, mohla bych se bránit.
- Nenechat se ukolébat doporučením. – To, že auto prodává známý vaší kamarádky, neznamená, že je to férový člověk.
- Ojeté auto znamená riziko, ale nemusí být past. – Dnes už vím, že koupě ojetiny může být fajn, pokud člověk ví, na co si dát pozor. Ale pokud nevíte, jste snadný terč pro podvodníky.
Můj první velký přešlap
Tahle zkušenost mě dost poučila. Ano, měla jsem být opatrnější. Ano, měla jsem si to líp ohlídat. Ale už s tím nic neudělám.
Dneska už bych podobnou chybu neudělala. A když slyším někoho, kdo se chystá koupit ojeté auto, první věc, kterou mu říkám, je: Dávej si sakra pozor, ať nedopadneš jako já!
