Článek
Krtonožka obecná patří mezi škůdce, o kterých mnoho lidí dlouho vůbec netuší. Na zahradě přitom umí nadělat pořádnou paseku. Žije skrytě pod zemí, přes den ji skoro neuvidíte a často ji odhalí až poškozené rostliny, povadlý trávník nebo podezřele zkypřená půda. Jakmile se jednou zabydlí na vhodném místě, umí být velmi vytrvalá.
Na první pohled působí trochu zvláštně. Vypadá jako něco mezi cvrčkem, krtkem a broukem. Má silné přední nohy uzpůsobené k hrabání, válcovité tělo a dorůstá až několika centimetrů, takže patří k největším druhům hmyzu, se kterými se u nás můžete setkat. Právě přední končetiny jsou její hlavní zbraní. Díky nim si razí chodbičky těsně pod povrchem půdy a dostává se ke kořenům rostlin, které pak poškozuje.
Krtonožka miluje vlhčí půdu a teplejší, chráněná místa. Proto se častěji objevuje ve sklenících, pařeništích, fóliovnících, na zeleninových záhonech nebo v místech u vody. Někde se s ní zahrádkáři potýkají pravidelně, jinde na ni skoro nenarazí. Právě to bývá zrádné. Kdo ji na své zahradě nikdy neviděl, ten často dlouho netuší, co za poškozením rostlin vlastně stojí.
Největší škody vznikají tím, že překusuje a narušuje kořeny. Ohrožené bývají hlavně mladé sazenice, zelenina, jahody, trávníky i některé okrasné rostliny. Napadená rostlina začne bez zjevné příčiny vadnout, zasychat a chřadnout. Když ji vytáhnete ze země, bývá hned jasné, že kořenový systém je poškozený. Právě v tom je krtonožka tak nepříjemná. Neokusuje listy na očích, ale ničí rostlinu odspodu.
Typickým signálem bývá i trávník, který při došlápnutí zvláštně pruží. Pod povrchem totiž vede síť mělkých chodbiček. Někdy se objeví i drobné hromádky hlíny nebo ústí tunýlků. V záhonech si zase člověk všimne, že se země místy propadá, rostliny ztrácejí pevnost a půda je nezvykle narušená. Jakmile se tyto příznaky objeví opakovaně, je dobré zbystřit.
Krtonožka je aktivní hlavně v noci. Přes den zůstává schovaná v půdě, večer vylézá za potravou a v době páření se dokonce ozývá nápadným cvrkotem. Samečci tím lákají samičky, a pokud je tento monotónní zvuk slyšet pravidelně z jednoho místa, může to být známka, že se krtonožka na pozemku usadila. V období páření si navíc buduje komůrky, kam klade vajíčka. A právě tehdy bývá důležité zasáhnout co nejdřív, protože později už je boj se škůdcem mnohem těžší.
melanimarfeld-larva-5557611
Málokdo ví, že krtonožka umí také kousnout. Není jedovatá, ale při nešetrné manipulaci může nepříjemně štípnout. Kromě toho se dokáže velmi rychle zahrabat a v krajním případě vypustí i zapáchající tekutinu. Rozhodně to tedy není hmyz, kterého by člověk chtěl brát do ruky jen tak bez rozmyslu.
Pokud jde o likvidaci, neexistuje jeden jediný zázračný trik, který by fungoval vždy a všude. Nejlepší výsledky obvykle přináší kombinace více postupů a hlavně včasné odhalení. Jakmile je krtonožka na zahradě přemnožená, bývá hubení složitější.
Mnoho zahrádkářů zkouší starý domácí postup s vodou a trochou prostředku na nádobí. Směs se lije do objevených chodbiček, aby škůdce vyhnala na povrch. Tahle metoda může v některých případech pomoci, hlavně když víte, kde se krtonožka opravdu pohybuje. Není to ale řešení, na které by se dalo spoléhat stoprocentně. U menšího výskytu může zabrat, při větším zamoření většinou nestačí.
Pomoci mohou i rostliny, jejichž vůně jí není příjemná. Zmiňuje se například měsíček nebo chryzantéma. Nečekejte ale, že pár květin kolem záhonu vyřeší silný výskyt. Berte to spíš jako doplněk, ne jako hlavní obranu. U škůdců, kteří žijí většinu času pod zemí, bývá účinnost podobných rad omezená.
Mnohem zajímavější cestou je biologická ochrana. V posledních letech se čím dál častěji používají parazitické hlístice, které se aplikují do vlhké půdy zálivkou. Ty si v půdě škůdce aktivně vyhledají a napadnou ho. Výhodou je, že nejde o klasickou chemii a zahrada se zbytečně nezatěžuje. Důležité ale je správné načasování, vhodná teplota půdy a dostatek vláhy. Bez toho nebývá účinek takový, jaký by si člověk přál.
Dobré je myslet i na prevenci. Krtonožce se daří tam, kde má klid, vlhko a vhodnou půdu pro budování chodeb i kladení vajíček. Pravidelná kontrola záhonů na jaře dává velký smysl. Právě tehdy bývá možné zachytit první známky aktivity a zasáhnout dřív, než škody narostou. Vyplatí se sledovat hlavně zeleninové záhony, mladé sazenice a místa ve skleníku, kde bývá teplo a vyšší vlhkost.
Svou roli hrají i přirození nepřátelé. Krtonožky loví ptáci, ježci, rejsci nebo třeba krtci. Jenže spoléhat na to, že příroda vše vyřeší sama, bývá spíš naivní. Na menším pozemku se to někdy podaří, ale při větším výskytu si většina zahrádkářů stejně musí pomoci cíleným zásahem.
Důležité je také nepanikařit při prvním nálezu. Jedna krtonožka ještě neznamená katastrofu. Problém nastává ve chvíli, kdy se začnou pravidelně objevovat nové chodbičky, mizí sazenice a rostliny bez důvodu uvadají. V takové chvíli už je lepší nečekat. Čím déle se zásah odkládá, tím větší prostor dostane k dalšímu rozmnožení.
Krtonožka je zkrátka nenápadný, ale velmi nepříjemný protivník. Dlouho o ní nemusíte vědět, a pak najednou zjistíte, že za vadnoucími sazenicemi a zničeným trávníkem nestojí sucho ani špatná péče, ale škůdce ukrytý pod zemí. Dobrá zpráva je, že když ji odhalíte včas a zvolíte rozumný postup, dá se její výskyt výrazně omezit. Na zahradě je totiž nejdůležitější jedno. Všímat si detailů. Právě ty často napoví nejvíc.
Zdroje:
https://mze.gov.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public/?
https://www.pasti.cz/nema-care-hlistice-steinernema-carpocapsae-a-feltiae/?
https://en.wikipedia.org/wiki/Mole_cricket
