Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Květopas jabloňový ničí úrodu jablek už na jaře. Jak ho včas poznat a co na něj skutečně platí

Foto: Freepik.com

Na první pohled vypadá jabloň na jaře zdravě. Pupeny se nalévají, strom se chystá kvést a člověk už pomalu myslí na úrodu. Jenže právě v téhle chvíli může zaútočit drobný škůdce, který zničí květy ještě dřív, než se stačí otevřít.

Článek

Květopas jabloňový patří mezi nenápadné, ale velmi nepříjemné škůdce ovocných stromů. Nejčastěji napadá jabloně, objevit se ale může i na hrušních nebo kdouloních. Mnoho zahrádkářů si ho zpočátku ani nevšimne. Dospělý brouk je totiž malý, měří jen několik milimetrů, a snadno splyne s kůrou nebo větvemi. Přesto dokáže nadělat velké škody, hlavně v době, kdy strom nasazuje na květ.

Právě tehdy je totiž nejnebezpečnější. Přezimovaní dospělci se probouzejí brzy na jaře, jakmile se oteplí přibližně nad 9 až 10 stupňů. Přelétají na jabloně a začínají se živit na rašících pupenech. To ale ještě není to nejhorší. Skutečný problém nastává ve chvíli, kdy samičky začnou klást vajíčka do uzavřených květních poupat. Každé vajíčko ukládají zvlášť do drobně vykousaného otvoru. Z jednoho škůdce tak může být během krátké doby opravdu citelný problém.

Po několika dnech se z vajíček líhnou larvy. A právě ty jsou z pohledu úrody nejškodlivější. Zůstávají ukryté uvnitř poupěte, kde postupně vyžírají jeho vnitřní části. Napadený květ se pak neotevře, zhnědne, zaschne a odumře. Kdo má na zahradě jabloň, ten tenhle příznak většinou pozná celkem snadno. Místo svěžích květů visí na větvích jakési suché hnědé zbytky, které vypadají, jako by je spálil mráz. Jenže za tím často nestojí počasí, ale právě květopas.

To je také důvod, proč bývá tento škůdce tak zrádný. Mnoho lidí si poškození splete s následky chladného jara nebo slabší kondicí stromu. Ve skutečnosti ale uvnitř usušeného poupěte často najdete larvu nebo později kuklu. Po dokončení vývoje se z ní vylíhne nový brouk. Ten pak ještě nějakou dobu ožíráním poškozuje listy a někdy i malé plody, do kterých vykusuje drobné jamky. Později v létě se ukryje pod kůrou, ve spadaném listí nebo pod kameny a tam přečká až do dalšího jara. Květopas má jednu generaci za rok, ale i to bohatě stačí.

Největší škody působí ve chvíli, kdy je násada květů menší. Strom má květů málo a květopas z nich část zničí. Úroda pak může být výrazně slabší, než člověk čekal. Problém bývá i v letech, kdy je jaro delší, chladnější a kvetení se táhne. Strom je déle v citlivé fázi a škůdce má víc času. Přemnožení navíc často nahrává teplé a sušší počasí. Vyšší výskyt bývá i v sadech a zahradách poblíž lesa, odkud brouci snadno nalétávají.

Foto: Pixabay.com

Jak tedy květopase poznat včas? Důležité je sledovat jabloně už od předjaří. Jakmile se začnou pupeny nalévat, vyplatí se strom pravidelně kontrolovat. Podezřelé jsou drobně poškozené pupeny a později hlavně zasychající květní poupata, která se neotevírají. Když takové poupě opatrně rozlomíte, často uvnitř objevíte larvu. To je jasný signál, že na stromě škůdce opravdu pracuje.

V praxi vždycky říkám jedno. U květopase rozhoduje hlavně včasnost. Když člověk zasáhne pozdě, larvy už jsou schované uvnitř poupat a možnosti obrany jsou omezené. Největší smysl má ochrana ještě před kladením vajíček, tedy v době, kdy se dospělci objevují na stromě a začínají se živit. U větších výsadeb se používají insekticidní postřiky, které cílí právě na dospělce dřív, než stihnou napáchat hlavní škody. Vždy je ale potřeba hlídat správný termín a řídit se návodem konkrétního přípravku.

Na menší zahradě je důležitá i prevence a pečlivé sledování stromů. Pomáhá udržovat okolí jabloní v pořádku, nenechávat zbytečně hromady listí a nepořádek, kde by se mohl hmyz ukrývat. Napadená zaschlá poupata má smysl průběžně odstraňovat, zvlášť pokud je výskyt menší a stromů máte jen pár. Není to samospasitelné řešení, ale může to pomoct omezit další vývoj škůdce. Vždycky je lepší jednat hned než až ve chvíli, kdy je půlka koruny plná zaschlých květů.

Foto: Freepik.com

close-up-plant

Dobrou zprávou je, že květopas nemá v přírodě úplně volné pole. Jeho larvy jsou hostiteli některých užitečných parazitických druhů hmyzu, například lumků a lumčíků. I to je důvod, proč má smysl udržovat zahradu živou a pestrou, ne sterilně vyčištěnou do posledního kouta. Přírodní rovnováha umí zahrádkáři často pomoct víc, než se zdá. Samozřejmě při silném napadení sama o sobě nestačí, ale v běžných letech může hrát svou roli.

Květopas jabloňový je zkrátka škůdce, kterého není radno podceňovat. Je malý, nenápadný a dlouho o něm nemusíte vědět. Když si ho ale nevšimnete včas, připraví vás o květy a tím i o velkou část budoucí úrody. U jabloní přitom platí víc než kde jinde, že jarní kontrola stromů se opravdu vyplatí. Pár minut u koruny může rozhodnout o tom, jestli budete na podzim sklízet pěkná jablka, nebo jen smutně koukat na strom, který skoro nekvetl.

Kdo má na zahradě starší jabloně nebo sad v blízkosti lesa, měl by být obezřetný dvojnásob. Právě tam se květopas objevuje často. Není potřeba propadat panice, ale je dobré vědět, co hledat a kdy zasáhnout. Zkušenost totiž ukazuje, že u tohoto škůdce bývá nejúčinnější obyčejná všímavost. A ta je na zahradě k nezaplacení.

Zdroje:

https://www.agromanual.cz/cz/atlas/skudci/skudce/kvetopas-jablonovy?

https://mze.gov.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public/?

https://agrobio.cz/poradna/clanek/43?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz