Článek
Když ke mně přišel s vážným výrazem a podal mi svou obálku nadepsanou adresátem Ježíšek, myslela jsem si, že to bude ta krásná chvíle, kdy budu číst seznam plný těch tradičních věcí. Vždycky jsme v rodině drželi náš zvyk. Každý napíše přání, vloží je do obálky a předá dál. Srdceryvné chvíle, kdy se člověk ujišťuje, že máme stále trochu starého dobrého kouzla. Jenže doba pokročila a staré kouzlo se pravděpodobně transformovalo na něco, co připomíná katalog elektroniky doplněný módní přehlídkou.
Sedla jsem si a otevřela obálku s pocitem očekávání. Jako první jsem uviděla slovo iPhone, což by mě možná v minulosti překvapilo, ale dnes už mi to ani nepřišlo divné. Jenže když jsem dočetla celou větu iPhone 17 Pro letošní novinka na trhu, pochopila jsem, jak odvážně si Ježíšek letos bude muset sáhnout do kapsy. Snad jen kdyby Ježíšek měl tajné spojení s bankéři nebo přístup k nenápadné tiskárně peněz, možná by tohle přání působilo méně ambiciózně.
Když tradiční měkkouše nestačí
Další položky na seznamu mi jen potvrdily, že svět dnešních teenagerů je někde úplně jinde než ten, ve kterém jsem vyrůstala já. Byly tam měkkouše, což mě nejdřív uklidnilo. Říkala jsem si tričko, mikina, možná něco teplého na zimu. Jenže syn si pod tím zjevně představuje úplně jinou kategorii oblečení. Takovou tu, která je in, trendy, ideálně od značky, kterou já ani neumím vyslovit. A když jsem si přečetla, že je dobré držet se módních trendů, pochopila jsem, že i ty měkkouše musím brát jako investici, nikoli jako drobný dáreček.
Aby toho nebylo málo, do povinné výbavy letošního Ježíška doplnil i kosmetiku. Zřejmě už nestačí být teenagerem, musí být teenagerem, který září jako reklama. Po chvíli jsem pochopila, že dnešní mládež má nejen očekávání, ale i estetické standardy, na které jsem já ve svém věku ani nepomyslela. Člověk už nestačí jen neumývat nádobí. Musí u toho vypadat skvěle.
Vánoční přání jako seznam pro investora
Poslední položkou byl zážitkový dárek. V duchu jsem doufala, že to bude něco skromného. Třeba lístek do kina. Ale kdepak. Syn to pojal jako příležitost poznat svět. Ideálně formou adrenalinu, dobrodružství nebo alespoň něčeho, co se dá natočit na sociální sítě. V tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem neotevřela vánoční přání svého dítěte, ale investiční plán člověka, který se připravuje na život hvězdy internetu.
Seděla jsem nad tím seznamem a přemýšlela, jak to celé uchopit. Na jednu stranu jsem se smála, protože tahle kombinace měkkoušů, kosmetiky, zážitků a hlavně iPhonu 17 Pro působila jako dokonalá satira na generaci, která vyrůstá s displejem v ruce. Na druhou stranu jsem si říkala, že to vlastně není vůbec špatné. Aspoň má dítě sny a odvážně je píše na papír.
A co na to Ježíšek
Zavřela jsem obálku a položila ji na stůl. Ne proto, že bych se chtěla vyhnout myšlence, že Ježíšek letos bude muset pracovat přesčasy. Spíš proto, že jsem se rozhodla podívat na to s nadhledem. Vánoce jsou přece o radosti. A jestli synovi radost přinese právě tohle, proč ne.
Samozřejmě mu nekoupíme úplně všechno. Ale když jsem se na ten seznam podívala podruhé, uvědomila jsem si, že mě to vlastně baví. Baví mě ta odvaha, tahle nová generace a také představa, že v obálce máme kus jeho světa. A i když si možná nebude pod stromkem rozbalovat iPhone 17 Pro, určitě tam najde pár měkkoušů, které ho potěší. A možná i nějaký malý zážitek, který nám připomene, že být rodičem v dnešní době je občas náročné, ale zároveň neuvěřitelně zábavné.
