Článek
Rozhodně se nedá říct, že bych Harryho Pottera vyloženě nesnášel. Kouzelný svět plný záhadné magie se mi líbil, ale nikdy mě nedokázal pohltit tak, abych se podíval s nadšením na všechny díly této legendární kouzelné ságy. Vlastně jsem dodnes viděl sotva dva filmy. Ani to ale není žádný důvod k tomu, abyste si Hogwarts Legacy nemohli užít.
Samotný začátek není tak zdlouhavý, jako u jiných velkých her, kde občas trvá dlouhé hodiny, než se vám hra ukáže v celé své kráse. Je to velká výhoda, protože hra chytne od prvních minut hezké tempo a co je nejdůležitější, dokáže si ho udržet po celou dobu hraní. Možná proto jsem neměl za celou dobu nutkání hru odložit na „někdy příště“.
Hlavní hrdina bez výraznější osobnosti
Všechno začíná vytvořením své postavy. To je obecně jedna z mála výtek. Ne samozřejmě to, že si ji můžete vytvořit, ale proto, že možná díky tomu váš hlavní hrdina trochu pokulhává. Svým způsobem jen měníte skořápku osobnosti, která však zůstává v jádru chladná, nemastná a neslaná. Jinými slovy, hlavní postava není vůbec zábavná. V celém hezkém světě působí příliš neutrálně.

Zdroj informace: expertbeacon.com, Pozadí obrázku: ChatGPT
Když si postavu vytvoříte, už ji nemůžete upravovat, i když se vám nelíbí. Přitom až ve hře teprve vidíte, jak vypadá její tvář třeba při rozhovorech s jinými osobami, na kterých je hra z velké části postavena. Celkový vzhled postav, především jejich mimiku ve tváři, bych vývojářům vyčetl asi nejvíce. Jejich pohyby a zejména gesta jsou zastaralé, rozhodně nekorespondují s rokem 2023, kdy se hra dostala na trh.
Je to škoda, protože jinak nevypadá celý titul po grafické stránce vůbec špatně. Svět je kouzelný, barevný i pochmurný zároveň, přesně tak, jak si svět Harryho Pottera představujete.
K dispozici jsou taky morální volby během konverzací, kde můžete zvolit odpovědi podle svého gusta. Problém je, že ale nemají prakticky žádný dopad na svět a vaši postavu.
Jako doplněk je tady odemykání jakéhosi stromu talentu. I po kompletním projetí hry se mi ale podařily odemknout asi jen dvě třetiny. Navíc bych neřekl, že by měl na postavu až tak zásadní vliv. Ale třeba je to jen nižší obtížností, na kterou jsem hrál.
Bradavice plné detailů
Nejimpozantnější dominantou hry jsou podle očekávání Bradavice, a díky bohu za to. Desítky místností, učeben, komnat a dalších zajímavých míst, to je přesně to, co si pod pojmem legendárního hradu představujete. Je tak velký, že i po mnoha hodinách bloudění v něm je těžké se zorientovat. Sklepy a komnaty Bradavic jsou temné a tajemné.

Zdroj informace: gamesradar.com, Pozadí obrázku: ChatGPT
Pocit po vystoupení do nejvyšší věže je okouzlující. A navíc, odshora až dolů, jsou všechny chodby a kouty hradu propleteny spoustou hádanek. Tady si vývojáři pohráli s mnoha detaily. Během hraní strávíte v Bradavicích hromadu času, takže je dobře, že tato velkolepá stavba nepůsobí odfláknutě. I po mnoha hodinách budete objevovat nová a nová zákoutí.
Až se může někdy zdát, že chození po Bradavicích je příliš zdlouhavé, zkrátka musíte neustále trajdat tam a zpět. Naštěstí je tady funkce rychlého cestování, kterou ale využijete spíš na delší vzdálenosti. Na druhou stranu, díky tomu objevíte spoustu věcí a předmětů, na které byste jinak nenarazili. Můžete jít kolem jednoho místa i desetkrát, to ale ještě neznamená, že jste nic nepřehlédli.
Na samotném prozkoumávání mapy je výhoda, že nějakou dobu můžete strávit v hradu a jeho okolí, nebo se vydáte do rozsáhlého terénu. To trochu nabourá stereotyp, což je vždycky u větších her fajn. A právě tady nejvíce oceníte rychlé cestování. Dá vám sice nějaký čas si ho celé odemknout, avšak do dalšího pokračování je to možná ten největší pomocník, kterého oceníte.

Zdroj informace: Wikipedia, Pozadí obrázku: ChatGPT
Příběh nenadchne, ale ani neurazí
Příběh není nikterak strhující, ale jeho zpracování se povedlo. Stále se dostáváte do kontaktu se stejnými profesory a dalšími žáky Bradavic, celá story se točí kolem pár hlavních postav. Ani to ale není vyloženě na škodu. Já se do hraní Hogwarts Legacy pustil hlavně s cílem si trochu odpočinout od velkých a příběhově komplikovaných her, takže jsem jednodušší dějovou linii uvítal.
Zajímavé jsou vedlejší linky spolužáků. Některé vedlejší příběhy spolužáků působí paradoxně silněji než hlavní dějová linka. Alespoň ale máte dostatečnou motivaci je plnit.
Bez české lokalizace to pro horší angličtináře je i tak sice trochu komplikace, ale zároveň je možné se díky různým internetovým nástrojům včetně AI lépe zorientovat. To platí pochopitelně pro konzolové hráče, protože na PC samozřejmě není problém překlad nainstalovat, ale to je už jiné téma.
Hádanky na každém kroku
Hlavních a vedlejších úkolů je tak akorát, abyste hru neprošli během pár hodin, ani u ní nestrávili více času, než by bylo zdrávo. Některé fáze questů bych si dokonce dovolil označit jako epické. Ale hlavně, všechny úkoly jsou rozmanité. Nic se vyloženě v příběhových questech neopakuje, tu a tam vás hra nutí i trochu přemýšlet, hledat cestu dál. Z vyřešení některých hádanek máte dobrý pocit. Naštěstí těch opravdu zapeklitých situací, které vás zaseknou na delší dobu, není moc, což dopomáhá k plynulosti hry.
Slovo hádanka jsem už výše použil několikrát, což rozhodně není náhoda. Právě na těch je totiž hra z velké části, řekl bych až dominantně postavena. Netýká se to jen příběhových úkolů. Na celé mapě najdete desítky různých hlavolamů. Většinou se za nimi skrývá jen nějaký nepotřebný předmět, který najdete kdekoliv jinde a jednodušeji, ale i tak je to zajímavé zpestření hry. Tu a tam dostane hlava opravdu zabrat.
Vizuál a atmosféra na vysoké úrovni
Mám takový názor, že i když hra není v mnoha ohledech dokonalá, měla by alespoň dobře vypadat. A přesně to u Hogwarts Legacy platí doslova a do písmene. Svět je hezký, kouzla vypadají působivě, celý vizuál (až na zmíněné postavy) se povedl. I když nejste zrovna milovníkem Harryho Pottera, místní svět čar a kouzel vás doslova okouzlí.
Během hraní jsem zažil několik takových těch vizuálních wow efektů. Celý zážitek navíc podporuje moc hezká hudba. Jestliže máte Harryho Pottera rádi především po této stránce, vaše uši budou slintat blahem.
Komplexně se dá říct, že je to taková fajn hra, která vás zabaví a můžete ji hrát i s vašimi dětmi. Nemusíte se bát, že budete muset svým ratolestem zakrývat oči během sekání hlav jako v Zaklínači. I když je soubojů s protivníky hromada, nejsou to vyloženě jatka. Díky tomu hra vyvažuje akční i pohádkovou stránku tak nějak rovnoměrně.

Zdroj informace: Wikipedia, Pozadí obrázku: ChatGPT
I soubojový systém je docela příjemný, alespoň na gamepadu se hra hezky ovládá. Chvíli budete zkoumat, kde co a jak použít, ale po čase, když člověk chytí grif, kombinace kouzel budete mrskat jak malou násobilku. Vše je přehledné, s vyšší obtížností se najdou pořádně výzvy i pro ostřílené hráče, kteří nechtějí hru projet taktikou start a cíl.
Cestování po zemi i po vzduchu
Dost času strávíte i létáním na koštěti. To se zdá být v prvních minutách, možná i hodinách trochu krkolomné, ale taky si zvyknete. Díky plynulosti odpustíte i trochu méně propracované fyzikální zákony. Že nenabouráte v plné rychlosti do stromu, vypadá na oko trochu neohrabaně, ale díky tomu se alespoň vyhnete častějšímu používání sprostých slov.
Můžete létat i na hippogrifovi, ale já raději volil koště. Sice to nevypadá tak úchvatně, plachtit se na velkém opeřenci má pocitově rozhodně více do sebe. Avšak ve výsledku je to zdlouhavé a pomalejší, což je při větším průzkumu terénu spíš ztráta času.
Pokud máte rádi propracované hry od A do Z, tady bude muset vývojářům mnohé odpustit. Chybí zkrátka takové ty detaily. Jako neviditelného vás třeba neodhalí otevření dveří. Ale když stojíte na místě potichu, osoba se k vám přiblíží, tak vás nějakým nevysvětlitelným způsobem zaregistruje a je po všem. Takových nevychytávek je tady celá řada.
Vedlejších aktivit je celá řada
Pak ale můžete třeba chytat a šlechtit zvířata, pěstovat rostliny, vařit lektvary, dobývat tábory protivníků, závodit na koštěti, navštívit kadeřníka, vylepšovat vybavení, zkrátka je toho dost, ale zároveň ne zase příliš.
Zaujme i budování vašeho osobního prostoru, takové vaší místnosti. Skrz ni máte přístup do zahrádek s chycenými zvířaty, navíc si můžete prostor vybavit vlastním designem a předměty. Tyto věci se navíc odemykají postupně, takže celý obsah stíháte v pohodě zpracovat.
K dokončení 100 procent hry mi chyběl jen jeden bugnutý úkol, který zůstal nevyřešený i po projetí hry.
Jinak je všechno zvládnutelné, což je taky příjemné zjištění, protože v dnešní světě gigantických her to není samozřejmost. V menu vidíte procentuální postup hry, můžete si vypátrat, co všechno musíte ke kompletnímu dokončení udělat, což mě ve výsledku ještě víc motivovalo.

Zdroj informace: Forbes, Pozadí obrázku: ChatGPT
Hodnocení zážitku
Atmosféra a svět – Možná je to vůbec to nejsilnější, co Hogwarts Legacy nabízí. Svět je hezký, kouzelný, díky příběhu ho zažijete rozkvetlý i pod sněhem. Atmosféra čarovných Bradavic je vytvořena téměř s naprostou dokonalostí. Svět magie cítíte na každém koutu - 95 %.
Emoce – Na ty se tady zase tak moc nehraje, chladně působí především vaše hlavní postava, což je nejčernější kaňka celé hry. Nebudete tady prožívat moc srdceryvných momentů, ačkoliv snaha o to určitě byla. Není to zase tak chladné, avšak něco navíc mi tady chybělo - 65 %.
Příběh – Ten taky není žádnou výstavní skříní hry, ale zábavy si rozhodně užijete dost. Celé se to točí kolem temné magie a pár postav. Milovníci velkých zvratů si na své rozhodně nepřijdou, avšak nějaký zajímavý podklad tady jakž takž je - 75 %.
Prožitek z hraní – Ten celkově funguje daleko více, než jsem čekal. Hlavně fanoušci Harryho Pottera tady budou jako doma. Rozmanitost hry je taky příjemná, dá se toho dělat poměrně dost. Rozhodně by byla škoda se zaměřit jen na hlavní dějovou linii. Čarování, boj, cestování, objevování, zkrátka je toho opravdu hodně - 89 %.
Grafika a zvuk – V některých oblastech grafika trochu pokulhává. Jelikož se jedná o hru z roku 2023, určitě se dalo z toho vykouzlit daleko více, především u postav ve hře. Bradavice a jejich okolí však vypadají více než působivě, což některé nedostatky vykompenzuje. Rozhodně není co vytknout hudební stránce hry. Propracované jsou také zvukové efekty v soubojích - 86 %.
Finální pocit – Hogwarts Legacy je dobrodružná jízda, svět čar a kouzel se tady podařilo vykreslit parádně. Pro zaryté fanoušky Harryho Pottera půjde bez debat o srdcovou záležitost, protože vývojáři tady vůbec nic vyloženě nepokazili. A jestli do této kategorie nespadáte, s tím si hlavu rozhodně nelamte. Jsem jedním z nich a musím říct, že jsem si hru užil náramně. Možná jsem od ní nečekal zase tak moc, ale dostal rozhodně víc.
Podle nejnovějších spekulací a informací od společnosti Warner Bros je pokračování hry ve formě druhého dílu v počáteční fázi vývoje. Byla by obrovská škoda nechat tento potenciál ležet někde v šuplíku, protože prostoru pro vytvoření něčeho velkolepějšího je tady opravdu velký. A až k tomu jednou dojde, rozhodně nebudu o hraní Hogwarts Legacy 2 přemýšlet ani vteřinu.
Celkové hodnocení dle mého gusta: 84 %
Zdroje:
https://www.forbes.com/sites/paultassi/2023/02/23/hogwarts-legacy-amasses-an-astonishing-12-million-sales-in-two-weeks/?utm_source=chatgpt.com
https://en.wikipedia.org/wiki/Hogwarts_Legacy?utm_source=chatgpt.com
https://expertbeacon.com/how-long-did-it-take-to-make-hogwarts-legacy/
https://www.gamesradar.com/hogwarts-legacy-castle-design-interview/



