Hlavní obsah
Lidé a společnost

Rozhovor: Obtíže coming outu a co si myslet, když nosíme duhovou vlajku

Foto: Pexels

Problematika komunity LGBT+ je hojně diskutovaná. Kdo by o nich ale mohl vědět více než oni samotní. Proto jsem se zeptal mojí kamarádky, která jí je součástí. Její pohled vám přináším v podobě rozhovoru.

Článek

Už je to řadu let, co se nám kamarádka svěřila, že ji přitahují ženy. Jak si to uvědomila a komu to řekla jako prvnímu? A vybrala si správnou osobu, které to říct? To mi sdělila v našem rozhovoru, který mi dovolila zveřejnit.

Kamarádka se jmenuje Lenka a v její sdílnosti vidím možnost, jak se podělit o tuto nelehkou etapu života. Zároveň oba doufáme, že to snad pomůže někomu, kdo se momentálně cítí stejně zmateně a nejistě jako tehdy ona.

Je jí 24 let a studuje vysokou školu se zaměřením na vzdělávání. Ve volném čase ráda pomáhá jako dobrovolnice na akcích pro děti. Také ráda sportuje a má ráda exotická zvířata, například pandy. Svými zájmy se tedy neliší od většiny svých vrstevníků. Není tedy důvod ji odsuzovat.

Kdy jsi začala vnímat, že se ti líbí ženy?

V 16 letech během tehdejšího vztahu s klukem. Tento vztah byl pro mě velmi nepříjemný a vnímala jsem, že je to pro mě divné a nekomfortní. Vztah jsem chtěla, protože přítele měly všechny mé spolužačky a já se od nich nechtěla lišit.

V té době jsem se přes internet seznámila s jednou dívkou, která měla přítelkyni, se kterou zrovna řešila partnerskou krizi. V průběhu našich rozhovorů jsem si uvědomila, že mi více záleží na ní než na tehdejším příteli.

Chtěla jsem zažívat to, co ve vztahu zažívala ona. Následně jsem s bývalým přítelem postupně vztah ukončila, protože jsem si uvědomila, že onu dívku miluji a postupem času jsem si s ní vybudovala vztah.

Komu jsi to řekla jako prvnímu?

První, kdo o tom věděl, byla logicky moje nová přítelkyně. Z mého nejbližšího okolí to pak byl můj nejlepší kamarád, který mi řekl, že mě takovou přijímá. Následně se mnou, ale přerušil kontakt a začal o mně tuto informaci šířit dál. Vzal mi tím možnost to říct společným přátelům sama. Asi není překvapením, že už se spolu nevídáme. Následně jsem to řekla ještě kamarádovi z gymnázia, který mi řekl, že to již tušil a náš vztah to naštěstí nijak neovlivnilo.

Komu ses to bála říct nejvíce a proč?

Nejvíce jsem se bála, a vlastně jsem to stále ještě neřekla některým prarodičům a širší části rodiny. Není to úplně tím, že bych se s nimi podělit nechtěla, ale nejsem si jistá, jak by to vzali, a jelikož se potkáváme párkrát za rok, tak zatím ani nebyl důvod.

Stále mám také obavu povědět o tom novým lidem, které poznávám. Bojím se, že vůči mně budou mít předsudky kvůli mé orientaci.

Bylo nebo je obtížné najít stejně orientované lidi?

Tím, že jsem poznala svoji orientaci skrze další slečnu, tak ze začátku to problém nebyl. Když vztah po nějaké době skončil a já se po čase rozhodla najít si nový, začalo to být obtížné.

Variantu seznamovacích online platforem jsem zavrhla, protože tento typ poznávání nevyhledávám. Ale samozřejmě jsem to v online světě zkusila. Navíc jsem bohužel introvertní, tak ani v klubech nebo na akcích pro mě není jednoduché někoho oslovit. Možností je hodně a záleží pouze na konkrétních preferencích, jak se chce daný člověk seznamovat.

Upřednostňuješ stýkání se stejně orientovanými lidmi, nebo to nehraje roli?

Ne, to pro mě roli opravdu nehraje. Pokud se mám s někým potkat, ať už v kavárně nebo baru, tak tam nejdu s cílem navazovat milostný vztah, takže orientaci neřeším.

Účastníš se nějakých akcí pro LGBT+?

Pravidelně se snažím účastnit Prague Pride, ale občas mi to časově nevyjde. Je to akce, na které se cítím komfortně a příjemně. Když jsem jednou byla v Irsku, tak tam shodou okolností měli také Pride. Takže jsem se účastnila i tam, ale nejela jsem tam kvůli němu. Byla to spíše příjemná shoda náhod.

Jinak se snažím sledovat aktuální dění, například petice na podporu manželství pro všechny a podobné věci, které podepisuji.

Setkala jsi se někdy s tím, že tě kvůli orientaci odsuzoval úplně cizí člověk?

Setkala jsem se s tím mnohokrát. Jednak to bývá na Pridu, kde se okolí někdy chová velmi vulgárně. V normálním životě se mi pak již několikrát stalo, že když jsem šla například s přítelkyní za ruku, mnoho lidí nám nadávalo.

Najdou se ale i tací, kteří mají naopak sexuální narážky. Ty jsou pro mě osobně horší a objevují se bohužel častěji. Lidé by si měli uvědomit, že je nevhodné veřejně komentovat dvě ženy držící se za ruce. Na heterosexuální páry by je koneckonců určitě neměli.

Co pro tebe znamená, když vidíš duhovou vlajku, například na něčím oblečení?

Subjektivně si myslím, že to nosí celá řada lidí, kteří nepatří do LGBT+ a pouze tím vyjadřují podporu. Ale může to být často zavádějící, protože samozřejmě každý člověk to může chápat jinak.

Co bys doporučila lidem, kteří nevědí, jak provést svůj coming out?

Záleží, v jaké skupině lidí se pohybují. Doporučila bych se svěřit někomu blízkému, v koho mají důvěru. Pokud se to bojí komukoliv říct, je možnost obrátit se na organizace, které pomáhají projít si tímto procesem. Ty vám ukážou, že v tom nejste sami a není na vás nic špatně.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz