Článek
Lidstvo s břišním tyfem bojuje po tisíciletí. Tato zrádná infekční nemoc, způsobená bakterií Salmonella Typhi, se šíří především kontaminovanou vodou a potravinami v oblastech s nedostatečnou sanitací a hygienou. Historicky byl břišní tyfus metlou, která zabíjela miliony lidí, způsobující horečky, bolesti břicha, slabost a v těžkých případech i život ohrožující komplikace.
Vynález a masové zavedení antibiotik ve 20. století znamenal revoluci. Břišní tyfus se z téměř rozsudku smrti stal v mnoha případech léčitelnou infekcí. Zdálo se, že nad tímto prastarým zabijákem konečně vítězíme. Jenže, jak bohužel víme, bakterie se neustále vyvíjejí a získávají schopnost přežít léčbu antibiotiky – stávají se rezistentními.
Nová rozsáhlá studie přináší alarmující zprávy právě o bakterii Salmonella Typhi: varuje, že tato bakterie se rychle stává odolnou vůči stále více antibiotikům, a to včetně některých modernějších léků, které jsou naší „poslední záchranou“.
Rozsáhlá analýza ukazuje rychlý nárůst rezistence
Studie, kterou vedli vědci z prestižního Wellcome Sanger Institute ve Velké Británii ve spolupráci s dalšími mezinárodními institucemi (včetně Dr. Jasona Andrewse ze Stanford University a profesora Stephena Bakera z Wellcome Sanger Institute/University of Cambridge), provedla dosud nejrozsáhlejší analýzu genomů bakterie Salmonella Typhi. Tým analyzoval více než 19 700 vzorků genomů bakterie, které byly shromážděny ze 113 zemí světa v letech 2000 až 2019.
Sledovali genetické změny v bakteriích, které vedou k odolnosti vůči antibiotikům, a mapovali, jak se tyto rezistentní kmeny objevují a šíří po celém světě. Zjištění jsou vážným varováním pro globální veřejné zdraví.
Rezistence se šíří k novým a klíčovým antibiotikům
Studie potvrdila, že rezistence k starším a levnějším antibiotikům (jako je ampicilin, chloramfenikol a trimethoprim/sulfamethoxazol) zůstává významným problémem v mnoha částech světa. Co je však mnohem znepokojivější, je rychlý nárůst rezistence k novějším a klíčovým antibiotikům, která se používají pro léčbu komplikovaných případů tyfu nebo v oblastech, kde jsou starší léky již neúčinné.
Alarmující je zejména šíření rezistence k:
- Fluorochinolonům: Dlouho byly spolehlivou volbou, ale jejich účinnost rychle klesá.
- Cefalosporinům 3. generace: Léky jako ceftriaxon se staly důležitou alternativou, ale i k nim se rezistence šíří.
- Azithromycinu: Studie identifikovala známky nastupující rezistence i k tomuto antibiotiku, které se v některých případech stává další klíčovou možností léčby.
Tento nárůst rezistence k více typům antibiotik vede ke vzniku „extenzivně rezistentních“ (XDR) kmenů v některých oblastech, kdy léčba břišního tyfu těmito kmeny se stává extrémně obtížnou a limitovanou na velmi málo zbývajících léků.
Globální hrozba pramenící z několika ohnisek
Analýza ukázala, že rezistentní kmeny Salmonella Typhi se šíří především z několika geografických hotspotů, přičemž nejvýznamnějším regionem, odkud se rezistentní kmeny vyvezly do světa, je Jižní Asie (zejména Indie, Pákistán, Bangladéš a Nepál). Tyto kmeny se pak šíří po celém světě, často prostřednictvím mezinárodního cestování a migrace.
Problém břišního tyfu a jeho rezistence není jen problémem zemí s nízkými příjmy. Vzhledem ke globálnímu cestování se rezistentní kmeny mohou snadno dostat kamkoli, což z břišního tyfu činí globální hrozbu pro veřejné zdraví.
Co to znamená pro nás a co je nutné udělat?
Rychlé šíření rezistence znamená, že se břišní tyfus stává obtížněji, nákladněji a rizikověji léčitelným onemocněním. Hrozí nárůst počtu těžkých případů a úmrtí, zejména v oblastech, kde je přístup k posledním účinným lékům omezený. Je to vážný příklad probíhající krize antimikrobiální rezistence (AMR).
Studie zdůrazňuje, že je nutná naléhavá globální akce na několika frontách:
- Posílení dohledu: Je nezbytné neustále sledovat a mapovat šíření rezistentních kmenů po celém světě.
- Zlepšení diagnostiky: Rychlá a přesná diagnostika břišního tyfu a určení citlivosti kmene na antibiotika je klíčová pro správnou a účinnou léčbu.
- Základní veřejné zdraví: Nejúčinnější obranou je prevence! Masivní investice do zlepšení sanitace, přístupu k čisté vodě a hygieny v zasažených oblastech by dramaticky snížily šíření nemoci samotné.
- Vakcinace: Je třeba urychlit zavádění a dostupnost stávajících účinných vakcín proti břišnímu tyfu, zejména v endemických oblastech.
- Výzkum a vývoj: Je naléhavě nutné investovat do výzkumu a vývoje nových antibiotik nebo alternativních léčebných strategií, než se stanou neúčinnými i ty poslední léky, které nám zbývají.
Závěr: Prastarý zabiják se vrací v nebezpečnější podobě
Studie z Wellcome Sanger Institute přináší jasné a znepokojivé varování. Břišní tyfus, prastarý zabiják, se kvůli rychlému šíření rezistence k antibiotikům stává opět vážnou globální hrozbou. Ztrácíme klíčové nástroje k jeho léčbě.
Tento výzkum ukazuje, jak kritická je situace s antimikrobiální rezistencí a jak naléhavě musíme jednat. Kombinace posílení veřejného zdraví, rozsáhlejší vakcinace, lepšího sledování a investic do vývoje nových léků je nezbytná, abychom zabránili tomu, že se břišní tyfus vrátí jako nekontrolovatelná smrtelná nemoc. Je to závod s časem a s evolucí bakterií, který si nemůžeme dovolit prohrát.
