Článek
Máma se narodila se svou starší sestrou v rumunském Banátu do rodiny rumunského otce a české matky. Otec byl povolán do armády a zmizel na východní frontě. Babička a další část rodiny se nechala po válce přesvědčit náhončími z Čech a odstěhovala se do západního pohraničí. Začátky byly hodně těžké,ale zvládli to. Babička se znovu vdala,s novým manželem si pořídili domek s malým hospodářstvím a žili spokojeně. Pak ale přišla nečekaná rána. Po 14 letech v sovětském zajetí ,se náhle objevil její původní manžel, kterého už dávno oplakala. Těžké dilema koho si vybrat. Otce svých dvou dcer nebo současného manžela,se kterým má celkem spokojený život. Hodně těžké rozhodování.Nervově se zhroutila, a když se dala částečně dohromady,rozhodla se zůstat se současným. Původní se vrátil zpět do Rumunska a založil si novou rodinu.
A teď ta slíbená, spíš tragikomická historka. Pokrevního dědu jsem viděl pouze jednou. Navštívili jsme ho tajně cestou na dovolenou k moři, aby babička nevěděla. Uměl samozřejmě dobře rusky, já se už rok taky učil a ráno jsem se ho zeptal- kudá móžno idtí v sad (kudy se může jít do zahrady). Zakabonil se a překvapivě ukázal na kadiboudu. Chvíli jsem nechápavě koukal. Pak mi došlo, že zřejmě místo v sad, rozuměl srat. Nejspíš si o mně nic moc hezkého nemyslel.
Tak tolik asi na úvod.
