Článek
Z Trocnova do bitevní vřavy
Jan Žižka se narodil někdy kolem roku 1360 v jihočeském Trocnově. Pocházel z nižší šlechty, ale jeho dětství bylo všechno, jen ne poklidné. Už jako mladík zřejmě bojoval. První dochované zmínky o něm ukazují, že nebyl žádný svatoušek. Účastnil se loupežných výprav a dokonce byl krátce v královských službách.
Jeho mládí bylo spjaté s bojem a zbraněmi. V té době přišel o jedno oko a není jasné jak. Podle legendy v bitvě, podle jiných při rvačce nebo nehodě.
Příchod husitství: Víra, která zapálila oheň
Po roce 1415, kdy byl upálen mistr Jan Hus, se v českých zemích začíná rozmáhat nespokojenost s církví. Žižka se přidává k husitům, k radikálnímu hnutí, které chce reformu církve, návrat k původní víře a hlavně spravedlnost pro chudé.
Když v roce 1419 pražané vyhodili konšely z okna radnice (tzv. první pražská defenestrace), rozhořel se otevřený konflikt. Žižka se stává jedním z vůdců husitského vojska.
Bitva u Sudoměře: David proti Goliáši
Rok 1420. Žižka, se skupinou několika stovek ozbrojených sedláků, čelí mnohonásobné přesile královského vojska u Sudoměře. Ač obklíčený, využívá terén, rybníky a vozy k vytvoření obranné linie. Když na něj těžká jízda zaútočí, koně se boří do bahna a husité vítězí.
Tohle vítězství šokuje celou Evropu. Rytířské armády si začínají uvědomovat, že stojí proti novému typu války.
Geniální stratég: Vozová hradba a psychologická válka
Žižka nebyl jen tvrdý bojovník, byl vizionář. Přišel s myšlenkou vozové hradby, což byly obilní obranné linie z povozů spojených řetězy, ze kterých se střílelo kušemi a později i prvotními ručnicemi.
Vedl obyčejné sedláky proti těžkooděncům a dokazoval, že taktika, odvaha a víra v cíl mohou porazit i profesionální armády.
Jeho válečné tahy byly nemilosrdné, ale účinné. Nepřátelé ho považovali za barbara, jeho lidé za osvoboditele.
Vyobrazení Jana Žižky od MIkoláše Alše z roku 1908.
Slepý vůdce, co nikdy neprohrál
V roce 1421 přišel Žižka i o druhé oko. A přestože byl zcela slepý, dál vedl vojsko a vyhrával bitvy. Svěřoval se svým spolubojovníkům, ale strategie a velení dál zůstávalo v jeho rukou. Dokázal vnímat zvuky bitev, orientovat se podle popisů terénu, a především důvěřoval svým lidem, které sám vycvičil.
Mezi jeho největší vítězství patří bitvy u Kutné Hory, Malešova nebo obrana Táboru.
Smrt, která nezastavila legendu
Jan Žižka zemřel 11. října 1424 během tažení na Moravu. Nezabil ho nepřítel, ale mor. Byl pohřben s poctami, a podle některých zpráv si přál, aby z jeho kůže udělali válečný buben, který bude dál burcovat husity do boje. Pravdivost této legendy je ale sporná.
Odkaz, který přežil staletí
Žižka se stal symbolem neporazitelnosti, lidového hrdiny a vojenského génia. Jeho jméno nesou náměstí, sochy i jeden z největších jezdeckých pomníků na světě na Vítkově v Praze.
Byl tvrdý, nekompromisní a nemilosrdný. Ale také spravedlivý a důsledný. Bojoval za to, čemu věřil, a nikdy nezradil své ideály.
Slepec, který viděl pravdu
Jan Žižka byl muž, kterého se báli králové i papež. Přesto se nikdy nestal panovníkem, zůstal služebníkem ideje. Vojevůdce, který neprohrál jedinou bitvu, je dodnes symbolem českého odporu, odvahy a chytré síly. Jeho příběh připomíná, že i ten, kdo přijde o zrak, může být tím, kdo nejlépe vidí, co je třeba udělat.
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/jan-zizka-jan-hus-husitstvi-vojevudce_2009272253_pj
https://plus.rozhlas.cz/byl-jan-zizka-padouch-nebo-hrdina-spory-o-husitskeho-vojevudce-shrnuje-v-eseji-9327248
https://radiozurnal.rozhlas.cz/pred-600-lety-zemrel-jan-zizka-byl-neporazitelny-vudce-ktereho-podrizeni-ctili-9330968
