Tesla vs. Edison: Souboj mozků. Kdo nakonec ozářil naši budoucnost?

Nikola Tesla se narodil 20. července 1856 ve vesnici Smiljan v dnešním Chorvatsku (tehdy součást Rakouského císařství), uprostřed divoké bouřky. Podle rodinné legendy pronesla jeho matka krátce po porodu větu, která se později stala symbolickou: „Bude to dítě světla.“

Otec si přál, aby se stal knězem, ale mladý Tesla tíhl spíše k vědě. Nakonec se prosadil a začal studovat fyziku a matematiku na polytechnice ve Štýrském Hradci, kde exceloval. Po dvou letech však přišel zlom. Tesla představil profesorovi svou průlomovou myšlenku střídavého proudu, který ji ale bez váhání smetl ze stolu jako nesmysl.

Toto odmítnutí Teslu hluboce zasáhlo. Z nadaného studenta se stal uzavřený samotář, který propadl hazardu a postupně ztratil zájem o studium. Nakonec byl ze školy vyloučen. Přesto se nenechal definitivně zlomit. I přes psychický pád a pochybnosti okolí dál nosil v hlavě svou vizi, která později změnila celý svět.

V roce 1884 dorazil Nikola Tesla do Spojených států s jediným kufrem a kapsou téměř prázdnou, zato hlavu plnou nápadů. Nastoupil do Edisonovy společnosti pro elektrické osvětlení, kde doufal, že najde prostor pro své myšlenky. Střídavý proud, jeho velký sen, se ale opět setkal s nepochopením. Edison zarytě věřil ve stejnosměrný proud a Tesla, frustrovaný častými spory, nakonec firmu opustil.

Nevzdal se. Založil vlastní Teslovu elektrickou společnost (Tesla Electric Company), jen pár ulic od Edisonových laboratoří. Zatímco Edison byl byznysmen každým coulem, Tesla se orientoval na vědeckou ideu. Vynálezy pro něj nebyly cestou ke zbohatnutí, ale nástrojem pro dobro celého lidstva. Mnoho svých objevů si proto ani nenechal patentovat.

Jeho genialita však měla i temnou stránku. Trpěl záblesky a halucinacemi, které mu ukazovaly obrazy neexistujících strojů, ale právě v nich se mu zjevil třeba i koncept střídavého proudu. Čím více pronikal do hlubin vědy, tím více se uzavíral do sebe.

Zásadní zlom nastal v roce 1891, kdy Teslovy patenty odkoupil podnikatel George Westinghouse. Společně ukázali světu, že střídavý proud má budoucnost. Elektrifikovali výstaviště v Chicagu (1893) a dodali technologii pro elektrárnu na Niagarských vodopádech.

Tesla si během života připsal přes 700 patentů, ale boháčem se nikdy nestal. Spolu s Edisonem byl sice nominován na Nobelovu cenu, ale ocenění odmítl kvůli tomu, že by ji musel sdílet právě se svým rivalem.

Poslední roky strávil v hotelu New Yorker osamocený a ponořený do svých teorií. Ven chodil zřídka, a když už, tak krmit své milované holuby, kteří byli jedinými společníky.

Zemřel ve věku 86 let ve svém hotelovém pokoji. Okamžitě po jeho smrti údajně dorazili agenti FBI a zabavili veškeré dokumenty. Právě tehdy začaly vznikat legendy: o paprsku smrti, o nevyčerpatelném zdroji energie i o systému, který mohl každému na světě poskytnout elektřinu zdarma. Teorie, které dodnes dráždí představivost i zájmy mocných.

Největší vynálezy: transformátor, indukční motor, rádio, neonové a fluorescenční osvětlení

Thomas Alva Edison se narodil 11. února 1847 v americkém státě Ohio. Od dětství to neměl jednoduché, byl často nemocný a formální vzdělání trvalo jen krátce. Škola ho příliš nebavila, zato touha poznávat svět byla silnější než jakákoli školní hodina. Už jako desetiletý si doma ve sklepě postavil vlastní chemickou laboratoř.

Chemikálie nebyly levné, a tak si na své pokusy musel vydělávat. Nejdříve tak činil prodejem zeleniny a později jako novinový poslíček. Vynikal podnikavostí a pracovitostí. Vyzkoušel řadu zaměstnání, ale zásadní zlom přišel, když se stal telegrafistou. Právě zkušenosti z telegrafu ovlivnily jeho první vynálezy.

První vydělané peníze investoval do vlastního výzkumu. V Menlo Parku vybudoval první moderní laboratoř zaměřenou přímo na vývoj a zavádění nových technologií, jakýsi předchůdce dnešních výzkumných center.

Během života si Edison připsal přes 1 000 patentů. Mezi jeho nejslavnější vynálezy patří akumulátor, fonograf, kinematograf, elektrocentrála, umělý kaučuk nebo zdokonalená žárovka. Právě žárovka mu přinesla slávu a upevnila jeho pověst „muže, který přinesl světu světlo“.

Ale jeho odkaz není zcela bez poskvrny. U mnoha jeho patentů se objevily pochybnosti, že některé vynálezy údajně převzal od jiných, kteří si je nestihli nebo nechtěli nechat patentovat. V mnoha případech vynálezy vznikaly díky práci jeho zaměstnanců, přesto byly zapsány na jeho jméno. Patří sem například gramofonová deska, kinofilm nebo elektromobil, který sestrojil už v roce 1835 nizozemský profesor Sibrandus Stratingh.

Thomas Edison zemřel 18. října 1931 ve věku 84 let. Na jeho počest byla v USA na jednu symbolickou minutu zhasnuta světla. Gesto, které připomnělo, jak výrazně ovlivnil náš svět.

Na přelomu 80. a 90. let 19. století se rozhořel technologický konflikt, který vstoupil do dějin jako „válka proudů“. Na jedné straně stál Thomas Edison se svým stejnosměrným proudem, kterým už začal elektrifikovat americké domácnosti. Jenže jeho řešení naráželo na technické limity, kdy přenos energie na větší vzdálenosti vyžadoval masivní množství kabelů, které hyzdily ulice a bránily výhledu na nebe.

Proti němu se postavil Nikola Tesla se svou vizí střídavého proudu, který byl efektivnější a levnější. Edison však nebyl připraven vzdát se miliardových investic do vlastní sítě, a tak začal Teslovy návrhy tvrdě sabotovat.

Rozhodující zlom přišel, když se Tesly ujal podnikatel George Westinghouse, který mu poskytl potřebný kapitál. S jeho podporou se Tesla pustil do souboje s Edisonem naplno. Edison zareagoval kampaní strachu a označoval střídavý proud za extrémně nebezpečný, hodný leda tak elektrického křesla. A aby veřejnost přesvědčil, inscenoval veřejné demonstrace, při nichž střídavým proudem usmrcoval zvířata. Brutální taktika měla Teslovi zlomit vaz.

Nestalo se. Tesla s Westinghousem získávali čím dál víc důvěry i zakázek. V roce 1893 zvítězili ve výběrovém řízení na elektrifikaci světové výstavy v Chicagu. Když se výstavní areál rozzářil tisíci světel napájených střídavým proudem, publikum doslova oněmělo úžasem. Tím Tesla navždy změnil vnímání elektřiny.

Závěrečnou ranou pro Edisona byla zakázka na elektrifikaci elektrárny u Niagarských vodopádů. Jednalo se o jednu z nejambicióznějších energetických staveb své doby. Teslův střídavý proud se stal standardem.

Střídavý proud nakonec zvítězil a s ním i Tesla. Edison, poražený, se stáhl z elektrotechniky a zaměřil se na jiné oblasti – například na zpracování železné rudy. Zdálo by se, že pro Teslu a jeho spojence Westinghouse nastávají zlaté časy. Jenže skutečnost byla jiná.

Společnost Westinghouse, přestože stála u zrodu nové elektrické éry, začala čelit vážným finančním problémům. Tesla, věrný své vizi a loajalitě ke člověku, který mu kdysi podal pomocnou ruku, učinil nevídané gesto: vzdal se všech nároků na výnosy ze svých patentů, jen aby firmu zachránil před krachem.

Místo toho, aby si užíval plodů své práce, dožil skromně a zapomenut. Zbytek života trávil v levných hotelových pokojích, ponořený do osamělého bádání, často nepochopený a podceňovaný.

A přesto jeho odkaz žije dál. Díky jeho nezištnosti a genialitě mohl svět pokračovat novým směrem, a to směrem pokroku, technologií a objevů, které bez Teslova přínosu možná nikdy nevznikly.

https://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1343/tesla

https://www.elektrina.cz/nikola-tesla-zivotopis-vynalezy-objevy-pana-blesku

https://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1025/edison

https://www.novinky.cz/clanek/historie-nikola-tesla-muz-ktery-vynalezl-20-stoleti-40367002

https://epochaplus.cz/edison-vs-tesla-valka-proudu-neprobihala-v-rukavickach/

https://www.stream.cz/jiny-dejiny/nikola-tesla-geniova-vize-lepsi-budoucnosti-a-valka-proudu-64629217