Článek
Z hrdiny národa se stal vyvrhel
Andrés Escobar byl miláček Kolumbie. Elegantní, klidný, s úsměvem, který odzbrojoval fanoušky i soupeře. Říkalo se mu „El Caballero del Fútbol“ – rytíř fotbalu. Na hřišti byl symbolem čisté hry a mimo něj představoval naději, že Kolumbie umí nabídnout víc než svět drog a násilí.
Rok 1994 měl být jeho triumfem. Kolumbijský tým patřil mezi favority mistrovství světa v USA. Odborníci mu věřili, slavný Pelé dokonce prohlásil, že Kolumbie může celý turnaj vyhrát. Jenže místo poháru přišla tragédie, kterou si nikdo nedokázal představit ani v noční můře.
Osudný moment – sekundy, které změnily dějiny
Psal se 22. červen 1994, zápas Kolumbie proti Spojeným státům. Na stadionu v Pasadeně bylo přes devadesát tisíc lidí, další miliony seděly u televizí.
V 35. minutě poslal Američan John Harkes prudký centr před branku. Escobar instinktivně sklouzl, aby míč odrazil. Jenže smůla si ho našla. Balon se mu svezl po noze, změnil směr a skončil v síti za zády vlastního brankáře.
Vlastní gól
Stadion bouřil, Američané slavili, Kolumbijci ztuhli. Escobar si chytil hlavu, chvíli nehybně stál a pak se sám pro sebe pousmál, jakoby říkal: „Tohle nevadí, napravíme to.“ Jenže nenapravili. Kolumbie prohrála a sen o slávě se rozpadl.
Zklamání, výhružky a návrat domů
Kolumbijští fanoušci byli v šoku. Země, která sázela na fotbal jako na vykoupení z chaosu, se náhle propadla do zlosti. Hráčům začaly chodit výhružky smrtí. Sázkaři přišli o miliony dolarů a mafie zuřila.
Když se tým vrátil domů, nálada byla dusivá. Escobar přesto zůstal klidný. Dával rozhovory, kde říkal: „Život tím nekončí.“ Chtěl jít mezi lidi, chtěl ukázat, že se nebojí. Ale Medellín, město ovládané drogovými kartely, mělo jiný plán.
Osudná noc: Zábava, posměch a šest výstřelů
Byla noc z 1. na 2. července 1994. Andrés se vydal s přáteli do nočního klubu El Indio. Seděli, povídali si, smáli. Nešlo o žádnou výtržnost, žádnou provokaci. Jen mladý muž, který se chtěl znovu nadechnout po životní katastrofě.
Jenže v baru byli i jiní, a to muži napojení na kartely. Mezi nimi bratři Gallónové, kteří ztratili v sázkách velké peníze. Jeden z nich poznal Escobara a začal ho provokovat:
„Hej, to je ten, co dal krásný gól proti nám! Jen škoda, že do vlastní brány!“
Posměšky přibývaly, smích houstl. Escobar se je nejprve snažil ignorovat, ale nakonec vstal a šel pryč. Na parkovišti ho dostihli. Krátká výměna slov, jeden z mužů vytáhl pistoli a vypálil šest ran.
Při každém výstřelu prý křičel: „Gól!“
Andrés se sesunul k zemi. Jeho tělo bylo prostřílené, krev stékala po dlažbě. V sanitce ještě dýchal, ale do nemocnice už dorazil v kritickém stavu. O pár hodin později zemřel.
Šok, který obletěl svět
Zpráva o vraždě Andrése Escobara otřásla světem. Noviny měly titulky jako z hororu: „Zastřelen za vlastní gól!“ nebo „Fotbalová smrt v Kolumbii!“
Na pohřeb přišlo přes 120 tisíc lidí. Jeho spoluhráči plakali, fanoušci házeli květiny, ulice Medellínu utichly. Lidé nesli transparenty:
„Andrés, tys nás nikdy nezradil!“
Byl pohřben jako hrdina, i když ho zabili jako viníka. A svět si konečně uvědomil, že za pozlátkem fotbalu se skrývá temný svět peněz, sázek a moci.
Kdo stiskl spoušť?
Za vraždu byl odsouzen řidič bratrů Gallónových, Humberto Muñoz Castro. Tvrdil, že jednal ve zkratu, že šlo o hádku, která se vymkla kontrole. Dostal 43 let, odseděl si však jen polovinu.
Bratři Gallónové, skuteční vlivní muži večera, nikdy potrestáni nebyli. Celá země tušila proč. Moc kartelů byla tehdy silnější než spravedlnost.
Rytíř, který se stal legendou
Dnes, víc než třicet let po jeho smrti, zůstává Andrés Escobar symbolem. Na zdech Medellínu visí jeho tvář, na stadionu v jeho rodném městě se každoročně koná zápas na jeho počest.
Jeho příběh se stal varováním pro generace hráčů, že ve světě, kde sport kříží zločin a peníze, může jediný smolný dotek míče změnit život v tragédii.
Když život pískne konec
Říkalo se o něm, že byl čistý jako jeho dres. Nepil, nefetoval, neprovokoval. Měl sny, které nikdy nestihl splnit. Až do posledního dne věřil, že fotbal má být o radosti, ne o nenávisti.
Jeho poslední slova v rozhovoru zůstávají mrazivě pravdivá:
„Život tím nekončí.“
Jenže pro Andrése Escobara tehdy opravdu skončil.
https://www.irozhlas.cz/sport/ms-fotbal/ms-fotbal-1994-andres-escobar-zastrelen-kolumbie_2211281920_jgr
https://www.lidovky.cz/relax/lide/pohnute-osudy-andres-escobar-si-na-ms-dal-vlastni-gol-pak-ho-zavrazdil-fanousek.A160217_193622_lide_ele
https://www.stream.cz/the-top/udelal-chybu-na-mistrovstvi-sveta-a-zaplatil-za-to-zivotem-64515803
