Článek
Dítě, které místo hraček skládalo sonáty
Wolfgang Amadeus Mozart se narodil 27. ledna 1756 v Salcburku. Ve čtyřech letech hrál na klavír jako dospělý, v pěti skládal vlastní hudbu a v šesti už objížděl Evropu jako malý cirkusový zázrak. Byl to doslova showman v paruce.
Jeho otec Leopold, jinak solidní hudebník, v něm hned poznal jackpot. Z malého Wolfganga udělal značku. Cestovali, vystupovali před císaři a králi, a zázračné dítě se muselo pořád usmívat a dokazovat svůj talent.
Malý Mozart nebyl žádný svatoušek. I když hrál před šlechtou, miloval legrácky, skřeky a dělal si z lidí šoufky. Jeho korespondence je plná hravého, často až zvráceného humoru. Psával dopisy o zadcích a sprostých říkankách, které by Instagram dnes nejspíš zablokoval.
Hudební šílenec: Pracoval v transu a spal sotva pár hodin
Mozart měl v hlavě nonstop hrající orchestr. Nápady k němu přicházely neustále. Na ulici, na toaletě i během jídla. Hudbu prý neskládal, ale jen přepisoval to, co slyšel „někde odjinud“. Bez škrtání, bez přepisů. Jediná verze a ta byla dokonalá.
Když komponoval, upadal do zvláštního transu. Byl schopný psát celé noci bez přestávky. Přitom poskakoval, zpíval, rukama dirigoval neviditelné orchestry, brnkal si na klávesy a mluvil sám se sebou. Jako kdyby byl posedlý.
A přitom si tenhle génius rád odskočil od psacího stolu na kulečník, do hospody nebo k sázkám. Miloval kostýmy, přestrojení, přehnané obleky a těšil přátele svými divadelními výstupy.
Byl geniální. A taky trochu blázen. Ale ten nejzábavnější.

Wolfgang Amadeus Mozart jako dítě. Zázračné a nadpozemsky talentované dítě.
Lásky, skandály a šílená domácnost
Mozart byl šíleně zamilovaný do zpěvaček, hereček a svých švagrových. Ano, původně chtěl Aloysii Weberovou, talentovanou zpěvačku, která ho ale odmítla. A tak si vzal její sestru Constanze.
Tohle by dnes byl titulek bulváru: „Génius zklamaný láskou se oženil se sestrou ex!“
S Constanze měli šest dětí, ale přežily jen dvě. Život s Mozartem nebyl pro slabé povahy. Neustále se stěhovali, měli dluhy, málo jídla a občas i málo tepla. Mozart miloval luxus, ale finance nezvládal. Rád se oblékal jako princ, ale účty platit neuměl.
A přesto Constanze tvrdila, že byl úžasný manžel: pozorný, vášnivý, zábavný. Možná i proto mu odpustila, že psal přátelům básničky o jejích prdech. Ano, opravdu. Měl totiž velmi specifický smysl pro humor.
Příliš napřed pro svůj čas
V Salcburku ho štvala pravidla, v Rakousku ho podceňovali a sponzoři často utíkali. Byl příliš svobodný, příliš divoký, příliš opravdový.
Neskládal jen proto, aby potěšil aristokracii. Chtěl dělat hudbu, která mluví o lidských emocích, vášni, bolesti i radosti.
A tak vznikla jeho nejslavnější díla:
- Figarova svatba – skoro zakázaná, protože kritizovala šlechtu
- Don Giovanni – temná opera o manipulátorovi a smrti
- Requiem – nedokončená mše za mrtvé, kterou napsal sám sobě
Záhadná smrt v 35 letech
V roce 1791 už byl Mozart unavený, nemocný a skládal Requiem. Byl pevně přesvědčený, že ho někdo sleduje. Mluvil o tajemném cizinci, který si skladbu objednal, ale neřekl své jméno.
Začíná mít paranoidní záchvaty. Myslí si, že ho někdo otrávil. Možná Salieri? Možná někdo jiný?
Teorií o jeho smrti je celá řada:
- otrava rtutí
- selhání ledvin
- horečka z infekce
- autoimunitní nemoc
- nebo jednoduše vyčerpání
Wolfgang Amadeus Mozart zemřel 5. prosince 1791 ve věku pouhých 35 let, na vrcholu své hudební tvorby. Pohřben byl skromně, do hrobu bez označení, jak tehdejší vídeňské zákony pro běžné občany vyžadovaly. Přesné místo jeho posledního odpočinku tak dodnes nikdo nezná. Na pohřeb dorazilo jen několik blízkých přátel a rodinných známých. Rozhodně žádný velkolepý průvod, jaký by si geniální skladatel zasloužil.
Až po smrti králem
Mozart byl za života slavný, ale nepochopený. Lidé ho obdivovali, ale nedokázali ho docenit. Až po smrti se stal bohem hudby.
Jeho tvorba přežila revoluce, války i změny režimů. Zní ve filmech, v operních domech i v reklamách.
Je symbolem toho, co se stane, když génius nehraje podle pravidel.
Mozart nebyl ideál. A právě proto byl tak živý
Byl dětinský, výstřední, přecitlivělý, vtipný, nespoutaný. Miloval smích, hudbu a ženy. Nenáviděl autoritu. Psal, protože musel. Žil, jako by měl jen málo času.
A i když byl pohřben jako bezejmenný muž, dnes jeho jméno zná celý svět. Mozart nebyl jen skladatel. Byl to oheň v lidské podobě, který po více než 230 letech stále hoří.

Památník slavného génia ve Vídni, kde ho za jeho života nebyli schopni docenit.
https://www.cpr.org/2014/09/29/what-mozarts-letters-reveal-about-the-composers-complexities/?utm_source=chatgpt.com
https://www.casopisharmonie.cz/rozhovory/wolfgang-amadeus-mozart-1/
https://vltava.rozhlas.cz/wolfgang-amadeus-mozart-5171514
https://www.salzburg.info/cs/salcburk/mozart/wolfgang-amadeus-mozart