Jak se ubavit k smrti

Představme si alternativní realitu, ve které se Adolfovi Eichmannovi podaří po druhé světové válce v Argentině zmizet tak, že ho ani Mosad nevypátrá. A to ani přesto, že v roce 1945 už není internet neznámé slovo a v roce 1950 jistý Mark vydává první verzi sociální sítě, na které má o pár let později účet třetina lidí na planetě. Čína o pět let později vypouští klon své vlastní sociální sítě prošpikované algoritmy na sběr behaviorálních dat takové kvality, že Mark jen závistivě kroutí hlavou.

Nezávislá mládež celého světa rebelující proti Markovu digitálnímu diktátu, který už také přestává být cool, se houfně přesouvá na novou síť, kde jim téměř dokonalé doporučovací algoritmy servírují obsah na míru se strašidelnou úspěšností. Obsah je fragmentový, text se stává minoritním nositelem informací, kontext, který již dostal sakra na frak v Markově království, si sbalí svých zbývajících pět švestek a odchází se schovat do studoven univerzit, které se však, stejně jako on, stávají separovanými ostrovy rozházenými v oceánech informačního chaosu.

O dalších pět let později, v době, kdy Argentinou cloumá hospodářská krize a politický chaos, objevuje se na videích nové sociální sítě roztomilý starší muž, tu s psíkem, tu s fotkou vnoučátek, tu směšně tančící na nejnovější popový hit. Občas, jen tak mimochodem prohodí, že má velmi dobré zkušenosti s plánováním a recept na nápravu nedobrých sociálních podmínek, ale jinak opravdu více tančí a prezentuje psíčky. U mládeže si získává popularitu. Občas, tam odněkud z venku, dolehne temný hlas o tom, že tento pán za druhé světové války navrhoval koncentrační tábory pro židy, ale kdo by se s tím trápil. Je tak roztomilý. O dva roky později, v zemi, kde mladí voliči tvoří majoritu, vyhrává volby.

Je to ujetá analogie na téma tanečků bývalé ministryně financí na TikToku? Nebo narážka na psíky a slepičky bývalého premiéra tamtéž? Mohla by být, ale v jejich případě by srovnání s technologem holokaustu bylo opravdu příliš. Ale co třeba tento skutečný případ? Generál Prabowo Subianto v osmdesátých letech nařizoval a účastnil se zvěrstev ve Východním Timoru a byl také obviněn z únosů a mučení. Nyní tančí na TikToku a má zamířeno do prezidentského paláce. Mladé jeho minulost nezajímá, tančící dědeček má jejich důvěru. Je tak roztomilý.

Reuters Institute ve své monitorovací zprávě za rok 2023 mj. zmiňuje narůstající trend konzumace zpravodajských a publicistických informací právě skrze sociální sítě. To vše na úkor tradičních, ale plně digitalizovaných médií. Viz graf trendů níže: Světle modrá jsou přímé přístupy na zpravodajské weby, oranžová skrze kanály sociálních sítí.

Na jednu stranu by to nemusel být zas takový problém, protože etablovaná média mají na sociálních sítích své kanály. Nicméně i tam musejí být informace úderné a strohé, což je obojí na úkor kontextu a mnohdy i samotného obsahu. Přesto se stále jedná o informace, které alespoň procházejí kolečkem redakčních standardů.

Podstata problému, o kterém píši, je vidět daleko lépe, když zaměříme pozornost na strukturu informačních zdrojů přímo v kanálech jednotlivých sociálních sítí. Ke grafu ještě přidávám agendu.

1.  Světle modrá: Mainstreamové zpravodajské kanály

2.  Oranžová: Menší a nezávislé zpravodajské kanály

3.  Fialová: Politici

4.  Tmavě modrá: Influenceři

5.  Zelená: Běžní lidé

Twitter – nyní X, býval dost specifickou sítí a asi se ta skladba bude postupně měnit, každopádně společně s Facebookem má nejvyšší věkový průměr uživatelů. TikTok, Snapchat a Instagram naopak disponují nejmladší uživatelskou základnou. Správa dále ukazuje na další jevy, jako přibývající množství těch, kteří programově odmítají čerpat informace ze zpravodajských kanálů. To však neznamená, že by nebyli aktivní na sociálních sítí. Tzn. zpravodajské informace k nim doputují stejně, akorát účelově přetavené a zabalené mašlí s potiskem roztomilých koťátek a tančících dědečků. Nezajímavý je i celkový počet mladých, kteří mají TikTok a Instagram jako výhradní zdroj informací. Ten přesahuje 40 procent a trend za pět let ukazuje více než dvojnásobný nárůst.

Prvky infotainmentu, (spojení pojmů informace a entertainment – pobavení, zábava), tedy jevu, kterému se věnuje Postman ve zmíněné knize Ubavit se k smrti, jsou dnes všudypřítomné a mají své kořeny v dobách rozvoje kabelových televizí v USA, tedy začátkem sedmdesátých let minulého století. Záměrem bylo zpřístupnění zpravodajství širšímu publiku, pro které bylo klasické zpravodajství nudné a nezáživné.

Skutečný výsledek těchto snah shrnuje s notnou dávkou sarkasmu český neuropatolog a publicista František Koukolík v přednášce Vzpoura deprivantů, v části, kterou břitce nazývá infantilizace a debilizace společnosti, následovně: „Infotainment jsou informace zábavou. Nemají společného nic se zábavou a nemají společného nic s informacemi.“ Pointa tohoto prohlášení spočívá v upozornění na problém splývání, tedy nerozlišování hranic mezi zpravodajskou nebo publicistickou informací a „zábavným“ rámcem, do kterého jsou tyto informace zasazené. Divák, posluchač nebo čtenář si pak nemůže být jistý, jestli má informace takto podané brát vážně nebo odkud kam je má považovat za vážně míněné a odkud kam již ne.

Výsledkem pak může být celková relativizace tímto způsobem podaných informací, nebo úplné převrácení (zvrácení) významových rámců, daných skutečným kontextem informace. V kombinaci se stále se zlepšujícími doporučovacími algoritmy (kdo by se o tomto tématu chtěl dozvědět více, mohu ho odkázat na knihu Z Babylonu do Silicon Valley a zpět) a nástupem generativní umělé inteligence, můžeme Postmanem popsaný infotainment povýšit rovnou na verzi 3.0.

Jaké důsledky pro celou společnost může tento trend mít, nechám na fantazii čtenářů. Sám mohu jen trochu lakonicky poznamenat, že mladé generaci se v tomto ohledu podařilo nalézt svou obdobu řetězových e-mailů.

Reuters Institute Digital News Report 2023 - https://reutersinstitute.politics.ox.ac.uk/sites/default/files/2023-06/Digital_News_Report_2023.pdf

Financial Times Hard work ahead for Indonesia’s dancing grandpa - https://www.ft.com/content/11044a1b-78c7-4f2a-b991-d1c2b3940821

Koukolík F. Vzpoura deprivantů, přednáška v Hvězdárna a planetárium. Brno 2007. https://www.youtube.com/watch?v=I_JsDrVJN88