Článek
Není to tak dávno, co stačilo označit ženu sbírající bylinky za čarodějnici a nechat jí upálit. Mnohdy za mohutného jásotu prostého lidu demonstrujícího svou příslušnost k přirozenému řádu věcí. Není to tak dávno, co jsme „léčili“ zánět slepého střeva zaříkáváním, když přicházel mor, tak jsme se sebemrskali, protože to byla přece odplata za naše hříchy anebo jsme si od lékařů nechali pouštět žilou. Mezi znaky kulturního a vědeckého primitivismu patřily také zvyky jako kamenování žen za cizoložství či popravy za kacířství. Poslední ze jmenovaných zvyklostí přetrvaly v některých společnostech dosud. Je znepokojivým paradoxem, že se jedni a ti samí lidé na jedné straně tak silně vymezují proti těmto primitivismům v rámci jiných kultur a na straně druhé svým chováním, způsobem myšlení a i svými volebními hlasy do slova a do písmene volají po návratu těchto fenoménů i do naší civilizace.
Přítomnost či nepřítomnost zmíněných fenoménů ve společnosti totiž není způsobená nějakým beztvarým a automatickým společenským vývojem nýbrž je přímo podmíněná tím, jakým způsobem lidé v dané společnosti myslí o světě kolem sebe, jakým způsobem jsou schopni odlišovat dojmy a ideologické konstrukty od objektivních faktů – zkrátka od způsobu poznávání přírodních, psychických a sociálních jevů, jejichž jsou účastníky. Říká se tomu epistémé. Nezbytnou výbavou sloužící ke sdílení způsobu myšlení je jazyk. Jazyk není nikterak pevně svázán s realitou. Naopak. Je to symbolický systém, který se velmi pružně přizpůsobí dané komunikační situaci, požadovanému diskursu či jakékoliv ideologii či žádoucím narativům. Do jisté míry ho můžeme nahlížet jako zrcadlo naší epistémé. Změny v jazyce dokonce mohou poměrně přesně diagnostikovat nastupující trendy ve společnosti či celé velké dějinné posuny. Může nás tak také varovat, dostatečně dopředu, že se blížíme k výhybce, na které hrozí vykolejení.
Jedním z žánrových tvarů jazyka, který se ve velké míře uchytil mezi skupinou politiků, která celosvětově získává na popularitě a moci, je tzv. bullshit. Stejnojmenná kniha amerického filozofa Harry G. Frankfurta, do češtiny možná zbytečně expresivně přeložená jako „Sračka“, v době svého vzniku, tedy v roce 2005, zaznamenala poměrně značnou pozornost. Nikoliv kvůli nějakému lacinému – dnes bychom řekli clickbaitovému – titulku, nýbrž kvůli hloubce svého obsahu. Frankfurt se zabýval epistemií celoživotně (zemřel v roce 2023) a ve své knize velmi výstižně poukázal na vznikající skupinu řečových aktů, která se začala vkrádat do veřejného života a dnes můžeme vidět nejen její triumf, ale i epistemické důsledky, která následně formulují i podobu reálného světa. U nás na tento počin navázal František Koukolík, s knihou, jíž dal počeštěný název originálu – Bulšit. O žvanění v organizacích, médiích, politice a vědě.
V čem se bulšit (budu dále používat tento český kompromisní název) tak liší od dominantních řečových aktů minulosti? Jazyk vládnoucích struktur by, pokud se bavíme o Evropě, minimálně do konce třicetileté války jazykem náboženským. Veškeré jednání, poznávání a myšlení o světě se odehrávalo na plátně jehož základní vrstva byla tvořena velkým náboženským narativem. Třicetiletá válka, nejničivější konflikt své doby, přinesla začátek konce tohoto narativu, jakožto převládajícího tmelícího materiálu pro společné myšlení o světě. Destrukce spojená s délkou trvání konfliktu zpochybnila smysluplnost náboženského vidění světa tak hluboce, že na zbytcích antických a později renesančních myšlenek mohl vytrysknout nový společný proud způsobu myšlení, kterému dnes říkám osvícenství.
Jazyk se začal učit novým dovednostem. Daleko více než na zakomponování vládnoucí ideologie, se začal soustředit na schopnost popisu jevů empirických, doložitelných, objektivně měřitelných – zkrátka do jazyka vstoupila fakticita. Tento způsob myšlení se skrze jazyk zhostil světa a zhruba po jednom století pomohl lidstvu v dalším skoku dějin, kterému říkáme průmyslová revoluce.
Přes všechno klopýtání, kdy jazyk prokázal svou schopnost se rychle vrátit k jazyku ideologickému, ať v případě nastupujícího fašismu či komunismu (socialistický newspeak byl svým způsobem dokonalou formou jazykového žánru, která byla schopna nadále popisovat vlastnosti fyzikálního světa tak, aby se mohlo dále rozvíjet vědecko-technické poznání, ale zároveň jako podkladovou vrstvu, která celé myšlení o světě pevně svazovala, umístila socialistickou ideologii), jsme, myšleno západní civilizační okruh, stále dětmi jazyka osvícenství. Respektive, ještě do nedávna jsme byli. Ke slovu se totiž dostává bulšit, který má moc pootočit kolem vývoje o mnoho let zpět.
Frakfurt společně s Koukolíkem říkají, že bulšit velmi často stojí mimo pravdu a lež, protože je určen primárně k přesvědčování, ve smyslu svádění. Není deskriptivní (popisující) - často jde jen o fráze. Pro Frankfurta je podstatné, jak se bulšit liší od lži. Lež je záměrně vyřčená nepravda. To bulšit není. Bulšit může být pravdivý i nepravdivý. Podstatné u bulšitu je, že řečníka pravdivost tezí nezajímá. Nemá zájem na pravdě. Ve své knize Frankfurt přímo říká: „Podstatou bulšitu není to, že je nepravdivý, ale že je falešný.“ Svým způsobem, jak již bylo řečeno v perexu, je lež oproti bulšitu ještě poctivým přístupem k realitě. Další stěžejní vlastnost bulšitu je, že krom nezájmu o pravdu je nositelem eminentního zájmu o sebe sama a o tom, jak působíme.
Jak jsme již naznačili, bulšit je znamením zásadního epistemického posunu od fakticky. Jazyk přestává vyjadřovat empirické vlastnosti světa, ale opět se stává nositelem ideologie. Na rozdíl od nějaké velké, společensky přijaté (dobrovolně či nedobrovolně) je to však ideologie narcistního sebevzhlížení, která zakrývá strach z prázdnoty, jež na nás za oslňující září našeho majestátu šklebí zuby. Je to jazyk chaosu.
Tato prázdnota se snaží zaplnit. A to nejen sílícími nacionalistickými narativy, ale můžeme odtud vyvozovat i návrat náboženských symbolů a narativů do politiky. Od Jezulátka v kapse našeho expremiéra, přes okázalé křížky na prsou až po popelcový křížek na čele moderátora Seana Hannity v živém vysílání. Viz zdroje.
Nejmocnějším vládcem využívající bulšit na mistrovské úrovni je dnes bezpochyby prezident USA. V knize The Constitution of Knowledge: A Defense of Truth píše její autor Jonathan Rauch o Trumpově reakci na zjištění, které učinili novináři v roce 2018, když našli v Trumpově proslovu skoro 100 lží či nepřesností. Trump následně redaktorovi CBS řekl: „Víte, proč to dělám? Dělám to proto, abych vás všechny zdiskreditoval a ponížil, takže když o mně budete psát negativní články, nikdo vám nebude věřit.“
Za sedm let od této věty se schopnosti Donalda Trumpa komunikovat primárně žargonem bulšitu ještě značně posunuly. Plody toho, že jsme nebraly vážně onen posun v jazyce (a namlouvali jsme si, že je za ním nějaká geniální strategie), který jasně signalizoval podstatu samotného myšlení o světě současné hlavy stále ještě nejmocnějšího státu světa, začínáme sklízet. V Americe tak ministr zdravotnictví ruší očkovací plány a na šířící se spalničky radí olej z tresky, lidi na antidepresivech a děcka s ADHD bude posílal na výchovné farmy, zruší se ministerstvo školství, protože stojí moc peněz a děti stejně lépe nečtou a nepočítají, a když jedna země napadne vojensky druhou, tak již není agresorem a může za to napadený.
Bulšitoví řečníci nemají problém běžně používat ve svých promluvách oxymórony typu alternativní fakta, ale ani popírat sami sebe. Trump se tak minulý týden v Kongresu nechal třeba slyšet, že nechápe, kdo mohl podepsat novou dohodu o volném obchodu mezi USA, Mexikem a Kanadou. Ani jemu, ani jeho voličům nevadí, že to byl on sám v minulém volebním období. Jeho bulšit je tak dokonalý, že slova neznamenají vůbec nic. Stávají se jen nositeli emoční frustrace a nenávisti. Hitler si musel aspoň vymyslet Protokoly sionských mudrců, aby mohl podpořit a rozšířit svou obludnou antisemitskou kampaň a uvrhnout svět do největšího chaosu a hrůzy, kterou kdy lidstvo zažilo. Trump nemusí nic. Jen chrlit slova, která, stejně jako ta muže s knírkem, sytí kolektivní frustraci jejich posluchačů.
„Mám mnoho žen na vysokých pozicích. I víte, že se mi za to dostalo velkého uznání. Myslím tím, že pro mě pracuje tolik žen a tolik žen na vysokých pozicích, které pro mě pracují a za to se mi dostalo velkého uznání“ Toto je jeden z nekonečného množství příkladů rétorického mistrovství současné hlavy USA. (Příkladů je nespočet, viz zdroje) Tento způsob mluvy je jedním ze syntaktických znaků pokročilé verze bulšitu. Jak praví jedno rčení: Freud by měl radost. Mentální prázdnota a chaos řečníka se v bulšitu odráží nejen v sémantické, ale i v syntaktickém podobě.
Vraťme se však na závěr domů. A jelikož jsme u Trumpa začali v jeho minulém období, abychom demonstrovali, že dle stylu jeho vyjadřování bylo opravdu možné předvídat, co se bude dít, vraťme se i u nás o pár let zpět. Jeden by se třeba mohl zasmát u promluvy typu „My v Čechách máme rádi přírodu. My chceme. My máme obrovský program na vodu. My chceme zasadit deset milionů listnáčů. Kůrovec nám žere lesy. My chceme znovu motýle!“, ale pojďme si ukázat, s jakými důsledky mohou být podobné bláboly spojené. „Já bych doporučil velice jednoduchou věc. Víte, my důchodci, kdysi jsme chodili do zahrad, ne do řetězců. Tak zkuste už tady konečně schválit ten zahrádkářský zákon a neřešte stále covid-19“. V Česku stál tento výrok za tisícovkami mrtvých. A reakce pana expremiéra? „My jsme zkrátka rozhodovali, a v březnu někdo přišel s tím matematickým modelem a v srpnu někdo sice, byl to ten stejný člověk, ale už přišel v nějakém čase a ty, který měli přijít, nepřišli.“
I Babiš svůj bulšit zásadně vylepšil. Po svém americkém vzoru ani on neváhá popřít sám sebe v jedné větě, každý týden tvrdit něco jiného a stejně jako v USA jeho bulšit zcela rezignoval na fakticitu a pouze sytí kolektivní frustraci. Na předvolebních billboardech se persvazivní stránka bulšitu v heslech jako: Nejhorší premiér na světě! Zdražili vám léky! obnažuje již zcela nezakrytě. To vše další lídři hnutí doplňují „zábavným“ infotainmentem na Facebooku a TikToku, ve kterém se bývalá ministryně financí převléká za hranolky a Babiš křečovitě křepčí. Tedy způsobem, který František Koukolík ve své Vzpouře deprivantů označuje za fenomén, který stojí za debilizací společnosti.
A stejně jako v Americe, kde ohromná voličská základna nemá problém do svého čela zvolit člověka, pro nějž je vyřčená pravda a lež jen bezobsažný zvuk, člověka, který se podivuje nad tím, proč nejde léčit covid savem, se i u nás dle vzrůstajících preferencí rozhodla valná část voličů zvolit do čela vlády člověka, jehož jazyk a činy už dlouhá léta varují před pádem do stejného chaosu. Člověka, který si myslí, že kráva má čtyři žaludky, aby v nich mohla vyrábět mléko a názory na tak závažná témata, jako je geopolitické směřování země, mění podle lajků na Facebooku, či podle průzkumů veřejného mínění.
Epilog:
Jazyk opozice opravdu nemusí být jazykem bulšitu. Bulšit není důsledkem názorových neshod. Ty jsou v politice naprosto v pořádku. Na příkladu Velké Británie můžeme u současné opozice vidět úplně jiný jazyk, kdy otevřeně chválí premiéra Keira Starmera za to, že nadále jasně stojí za Ukrajinou a pokouší se spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem dát v Evropě dohromady takzvanou koalici ochotných, tedy zemí, které chtějí úžeji spolupracovat a podílet se na zásadním posílení obranyschopnosti Evropy. V roce 2018, kdy Andrej Babiš popsaným jazykovým žargonem vysvětloval hlavami nevěřícně kroutícím zástupcům summitu NATO, že Česko nedává na obranu dohodnutá dvě procenta HDP, protože jeho ekonomika roste tak raketově, že to prostě nejde, se mnozí ještě mohli uklidňovat nalháváním si, že Rusko sice anektovalo Krym, ale tím jeho choutky končí. Bohužel, Andrej Babiš se nezměnil ani po událostech, které následovaly, protože si přece přeje mír a ne válku. 5.3.2025 v Poslanecké sněmovně prohlásil: „Putin si zautočit na Evropu netroufne, přestaňte to vykládat.“ Připomeňme si v tomto kontextu slavný výrok jiného českého politického „velikána“ ze 17. 2.2022: „Válka nebude. Informace o ruské invazi na Ukrajinu jsou opět blamáž tajných služeb USA.“ Miloš Zeman.
Bulšit jako jazyk, který odmítá rozlišovat mezi fakticitou a emocionálním, či ideologickým nastavením řečníka se tak stává skutečnou bezpečnostní hrozbou. Pokud tuto skutečnost ohromné množství voličů neprohlédne, dosadíme ho na trůn i v naší zemi se stejnou slávou, jako se to podařilo Američanům. A pak už nezbývá než zvolat: Vítejte v časech vlády bulšitu. Koně osedlaného jazykem, který naší civilizaci bezpečně dopraví do časů, ve kterých se pouštění žilou a vykuřování kadidlem opět stane uznávanou léčebnou metodou, krávy budou vyrábět mléko v žaludku, slunce se stane planetou a země bude měnit tvar podle lajků na sociálních sítích. Ale bude mír. Přesně do dvaceti čtyř hodin. Slibuji!
Zdroje
Kennedy chce v léčebných farmách „vychovávat“ lidi se závislostí. Prý bez léků, mobilů a televize: https://www.zdravotnickydenik.cz/2025/02/kennedy-chce-v-lecebnych-farmach-vychovavat-lidi-se-zavislosti-pry-bez-leku-mobilu-a-televize/
Trumpovy lži před kongresem: https://www.washingtonpost.com/politics/2025/03/05/fact-check-trump-speech-address-congress/
NAFTA (anglická zkratka pro severoamerickou dohodu o volnému obchodu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou): https://denikn.cz/1667942/trump-vidi-rusko-jako-rovnocenneho-predatora-nesmirne-ho-ale-precenuje-rika-komentator-financial-times/
Nejhloupější výrok na summitu NATO 2018: https://archiv.hn.cz/c1-67644950-evropa-zatim-za-jedna-nemci-nebo-britove-pochopili-jak-je-potreba-zareagovat-na-trumpa-a-cesi
Zrušení ministerstva školství: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-republikansti-kongresmani-navrhli-zakon-na-zruseni-americke-centralni-banky-40511881
Putin si na nás netroufne: https://neovlivni.cz/chteji-prevzit-moc-v-cesku-zbrojit-nepotrebujeme-a-z-nato-vystoupime/
Válka nebude: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/milos-zeman-prezident-rozhovor-ukrajina-rusko-konflikt-valka-hospitalizace_2202170725_ako
Trump. Víte proč to dělám? Jonathan Rauch, The Constitution of Knowledge: A Defense of Truth (str. 117)
Rétorický styl Donalda Trumpa: https://languagelog.ldc.upenn.edu/nll/?p=22691
František Koukolík, Vzpoura deprivantů, https://www.youtube.com/watch?v=I_JsDrVJN88
Neřešte covid, řešte zahrádkářský zákon, vyzval Babiš poslance: https://www.echo24.cz/a/S3wE9/nereste-covid-reste-zahradkarsky-zakon-vyzval-babis-poslance
Sean Hannity s popelcovým křížkem: https://www.foxnews.com/video/6369659378112.
https://citaty.net/citaty/2080846-andrej-babis-my-jsme-zkratka-rozhodovali-a-v-breznu-nekdo-pris/“
https://citaty.net/citaty/1998545-andrej-babis-my-v-cechach-mame-radi-prirodu-my-chceme-my-mame/“
