Článek
Ahoj všichni, příběh dál prožíváme cestou podzemím.
Jsi rád, že máš aspoň trochu představu, jak to kolem Tebe vypadá díky tomu, že omezeně vidíš ve tmě. Rozeznáváš obrysy jeskyně, do které ses zřítil, je dva sáhy vysoká a má tvar trochu jako trup lodi, skoro tři sáhy široká a dlouhá asi pět. Na konci z ní vystupují zmíněné chodby, ale dál už nevidíš. Rozhodneš se odejít levou chodbou, když si všimneš vedle sebe nějakého předmětu, napůl zasypaného v hromadě hlíny. Je to přibližně tři couly široký pásek.
Chytneš ho a vytáhneš koženou tornu, která podle váhy není prázdná. Otevřeš ji a prozkoumáš, co je uvnitř. Po hmatu a podle obrysů rozpoznáváš obyčejnou lucernu, pět svíček, svitek pergamenu, který ale bez světla nedokážeš přečíst, nějakou dřevěnou kostku velikou asi deset coulů, a nakonec velký lovecký nůž. Šmátráš v torně po křesadle, abys mohl zapálit svíčku v lucerně, ale už nic dalšího nenajdeš. Uložíš věci zpátky, nůž si zasuneš za opasek, tornu přehodíš přes rameno a odcházíš z jeskyně levou chodbou.
Jednou rukou se přidržuješ stěny se zrakem upřeným k zemi, abys o něco nezakopl, nebo se nepropadl do nečekané propasti a pomalu postupuješ vpřed. Nevidíš dál, než na pět sáhů a netušíš, co je před tebou. Jen doufáš, že najdeš nějaký východ, jinak tady zůstaneš a zbydou z Tebe jen kosti a torna, kterou jsi našel. „Jaká ironie, našel jsem něčí tornu a když se odsud nedostanu, objeví ji časem někdo jiný spolu s mojí mrtvolou,“ probleskne ti hlavou. Po nějaké době, ani nevíš, jak daleko jsi došel slyšíš známý zvuk vody, padající z výšky. „Jsem někde blízko vodopádu“, napadne tě. Uvažuješ, jestli někde blízko jeskyně končí na povrchu, když dojdeš k rozcestí. Jeskyně vede rovně dál a začíná se mírně svažovat dolů, ale doprava z ní odbočuje další chodba, která vypadá jinak. Je trochu nižší a jakoby vytesaná do skály něčíma rukama. Stojíš před rozhodnutím.
Anketa
Anketu ukončím 7.9.2025 v poledne a pak se spolu vydáme do další části dobrodružství. Přeju hodně zábavy.
Sam.
