Článek
Ahojte, pokračujeme v příběhu :-)))
Zaheš doprava a málem narazíš do dalších dveří. Jsou dřevěné a nemají ani zámek, ani kliku. Potlačíš do nich a ocitáš se v místnosti dlouhé pět sáhů a široké tři. Celou zadní stěnu pokrývá hustá pavučina. Její vlákna jsou hrubé skoro jako lano, které neseš sebou. Uvažuješ, jaká bytost mohla takovou síť vytvořit, pomalu postupuješ vpřed a instinktivně rukou svíráš nůž. Najednou se ve světle pochodně něco zaleskne. Přijdeš blíže a spatříš několik zlatých mincí, zamotaných v pavučině. Hned vedle nich si všimneš těla obřího pavouka, je skoro tak velký, jako Ty.
Zhrozíš se a chystáš se odrazit nožem jeho útok, ale pavouk se nehýbe, je mrtvý. Posbíráš zlaťáky, je jich pět a dáš si je do kapsy. Přitom však zavadíš o pavučinu loučí a ta okamžitě chytne plamenem. Panicky utíkáš zpátky do chodby a dveře zavřeš.slyšíš za nimi zlověstné praskání, které ale trvá jen chvíli. Když se vše uklidní, otevřeš dveře a ucítíš štiplavý zápach kouře. Než půjdeš dál všímáš si, že zadní stěna místnosti, kterou předtím nebylo přes pavučinu vidět je jiná, jakoby ji někdo vystavěl z opracovaných kousků kamene a zdá se, že slabě září modrou barvou.
Vydáš se chodbou dále, když Ti začne pohasínat louč. Vytáhneš z torny druhou, zapálíš ji a v duchu doufáš, že najdeš východ z podzemí co nejdřív. Chodba vede kolem poslední křižovatky asi dalších dvacet sáhů a tam končí. Horečnatě zacneš uvažovat, kterou část podzemí jsi neprozkoumal a s hrůzou dojdeš k závěru, že cesta ven vede přes zasypanou část, kudy jsi se sem dostal.
Najednou se Ti v mysli vybaví příběh, který jsi slyšel o magických průchodech a tajných dveřích, které si mocné bytosti budujou ve svých příbytcích a vzpomeneš si na slabě zářící stěnu v místnosti s pavoukem. Rozhodneš se ji blíže prozkoumat. Vrátíš se do ní a i přes silný zápach spáleného pavoučího těla začneš prohledávat celou zadní stěnu i boky kolem ní, jestli nenajdeš nějaký spínač, nebo mechanizmus, který by otevřel cestu dál. Jak šmejdíš kolem stěny, na něco šlápneš. Je to ohořelý zbytek pergamenu, nedokážeš z něho ale vyčíst víc než tři slova, z nichž jedno není úplné. „BUKTAR URMA SAB(něco)RON,“ čteš nahlas. Jen tak bezděčně vyřkneš „BUKTAR URMA SABIRON“ a nic se nestane. „BUKTAR URMA SABARON ,BUKTAR URMA SABURON, BUKTAR URMA SABERON,“ zkoušíš obměnit chybějící písmeno, ale nic se neděje. Pozorněji se zadíváš na pergamen a všimneš si, že můžou chybět dvě písmena, dokážeš vyčíst SABL.RON.
„BUKTAR URMA SABLARON,“ zkusíš to znova. „BUKTAR URMA SABLIRON, BUKTAR URMA SABLURON, BUKTAR URMA SABLORON,“ necháváš se unést a křičíš na problikávající stěnu." BUKTAR URMA SABLERON" - stěna začne problikávat jasněji a jemně vibrovat. Od jejího středu se tvoří zvětšující se kruh v něm spatříš větve stromů. Postupně celá stěna zmizí a Ty koukáš do lesa, plného borovic.
Vyjdeš ven z jeskyně a před Tebou se ztrácejí v hustém lese dvě sotva znatelné stezky. Když se otočíš, vidíš za sebou kolmou skalní stěnu, vysokou asi šest sáhů a širokou kolem dvaceti. Zkusíš směrem ke skále znova pronést magické slova, ale nic se nestane. Otočíš se tedy zpátky a máš na výběr, kterou ze stezek budeš pokračovat.
Anketa
Jsem zvědavý, kam se spolu vydáme dál.
Sam.
