Článek
Jeden z policajtů zamířil k řidiči Kadeta, ten druhý šel ke klukům. Přitom si je oba měřil přísným pohledem a hned jak přišel blíže, spustil zostra. „Takže pánové, kdo z Vás dvou řídil?“ Bráchové se na sebe nechápavě podívali a Tom trochu bázlivě odpověděl, že on. „Jasně, doklady totožnosti a k vozidlu,“ poručil dále příslušník.
Zatímco Lojza sáhl do peněženky pro občanku, mladší z bratrů se vydal k autu, aby přinesl požadované dokumenty, uložené spolu s kupní smlouvou v přihrádce. Lojza nějak nemohl pochopit, proč kvůli podání svědectví musí předkládat papíry od auta. Přesně ve stejný okamžik, kdy Tomáš sednul za volant a natáhl se do přihrádky pro doklady, Lojzovi docvakly slova onoho staříka. Než se stačil nadechnout, policajt začal řvát. „Karle bacha, chce nám ujet, chyť ho“ a přitom skočil na Lojzu a zpacifikoval ho na zemi. V očích hlídky nehodu způsobili oni.
Než se Lojza nadál, seděli oba spoutaní na kraji cesty, byli v šoku a jen mlhavě vnímali, když jeden ze strážců zákona hlásil do vysílačky, že zadrželi podezřelé z trestného činu a žádal o vyslání další hlídky na vyšetření nehody, zatímco převezou kluky k výslechu. Po pár minutách uslyšeli v dálce houkat majáky.
Přijela hlídka dopravní policie, kluci museli nastoupit do auta a už se vezli zpátky do města na stanici. Nikdo cestou nemluvil, Lojza jen přemýšlel, co to má všecko znamenat, na Tomovi bylo vidět, že je úplně mimo a hlava mu nebere, co se právě odehrálo. Lojzu pouta škrtily a protože si na nich seděl, už necítil obě ruce, nemohl hýbat prsty a měl pocit, že každá další nerovnost na cestě mu zlomí zápěstí. Když konečně zastavili před stanicí a vytáhli je z auta, podle jeho pohledu i Tomovi se dost ulevilo. „Tak pojďte syčáci, někdo by si s Vámi rád popovídal,“ utrousil jeden z jejich doprovodu jízlivě a ten druhý se zlomyslně zasmál.
Vešli dovnitř, vedli je dlouhou chodbou se spoustou dveří po stranách, až na konci odbočil jeden policajt s Lojzou do levých dveří a druhý s Tomem do pravých. Mladší brácha stihl jen hodit zoufalý pohled na staršího a dveře se zavřely. V místnosti za nimi stal stůl a naproti sobě dvě židle. Na jednu z nich se musel Tomáš posadit, strážník mu odemkl pouta jen proto, aby ho připoutal k židli a chudák kluk měl pocit, že mu je utáhl schválně ještě více.
Co následovalo dále Vám povím v dalším článku. Sam.
