Článek
Ministr, který si došel pro konflikt
Pískot není argument a letící kelímek není občanská statečnost. To platí bez dodatků. Jenže Petr Macinka nevstoupil na pódium ve Strážnici jako člověk, kterého náhle přepadl rozvášněný dav při cestě pro koláč. Po pátečním vypískání ministra kultury Oty Klempíře si o sobotní vystoupení sám řekl. Jak zaznamenala ČT24, kolegovu zkušenost vzal jako „výzvu“.
To slovo je důležitější než celý zvukový záznam. Výzva není úřední povinnost. Výzva je vědomé rozhodnutí jít do konfliktu, když už člověk ví, že publikum je podrážděné. Macinka pak dostal přesně to, co mohl očekávat: pískot, bučení a skandování. Na videu iROZHLASu je slyšet i jeho odpověď, že si lidé politizují vlastní festival.
Jenže ten festival nezačal politizovat člověk v kroji pod pódiem. Na politickou scénu ho na okamžik proměnil ministr, který se rozhodl, že právě tam otestuje sílu svého postoje. A když to nevyšlo, proměnil nesouhlas ve vadu publika. To je velmi pohodlný model hrdinství: naplánujete si střet, prohrajete atmosféru a odjíždíte jako oběť.
Když provokace spadne na premiérův stůl
Pro Babiše je na tom všem nepříjemné něco jiného než jeden pískot. Ministr zahraničí má být člověk, který umí snižovat teplotu, číst místnost a volit slova tak, aby za Českem nezůstávala spálená zem. Macinka naopak stále častěji působí jako zápalka, která nejdřív hledá benzín a pak vyčítá okolí, že hoří.
Ve Strážnici se to nezastavilo u jedné nepovedené minuty. Ministr Boris Šťastný po vypískání kolegů nadhodil možnost sáhnout festivalu na dotace. Vicepremiérka Alena Schillerová to odmítla a připomněla, že lidé tam chodí za zážitky, ne poslouchat politiky; průběh její reakce shrnula ČT24. A najednou je z kulturní slavnosti malá koaliční nehoda, kterou musí hasit ANO.
To je přesný okamžik, kdy se z partnera stává koule na noze. Partner přináší hlas, téma nebo schopnost. Koule na noze přináší nutnost vysvětlovat, že vláda opravdu nechce trestat diváky za pískot a že ministr zahraničí nemá každý víkend bojovat s návštěvníky festivalu.
Popularita není zásoba benzínu
Macinka má své věrné publikum a v politice by bylo pošetilé tvrdit, že ostrý styl nikdy nefunguje. Jenže ani uvnitř vládního tábora není jeho pozice bez trhlin. Výzkum STEM pro CNN Prima NEWS mu mezi členy vlády přisoudil nejvíc pětek; vysoký podíl jedniček zároveň ukazuje, že je silně polarizující postavou. To není rozsudek. Je to kontrolka na palubní desce.
Babiš může Macinku potřebovat jako člověka, který řekne nahlas věci, jež premiér nechce vyslovit sám. Taková dělba práce je v politice stará jako politika. Jenže každý premiér by měl poznat chvíli, kdy mu pomocník přestane vyřizovat nepříjemnou práci a začne vytvářet nepříjemnou práci navíc.
Strážnice nerozhodla, kdy Babišova vláda skončí. Ukázala však něco prostšího: Macinka už není jen výrazný koaliční partner. Stává se ministrem, který kdekoli se objeví, přitáhne pozornost k sobě, rozsvítí konflikt a odejde s pocitem, že problém jsou všichni ostatní. Taková politická koule na noze nemá řetěz z železa. Má ho z vlastních slov. A tahá premiéra dolů při každém dalším kroku.
