Článek
Štít demokracii a Občanský rozcestník, dvě občanská sdružení s hloupě nic neříkajícími názvy a tím méně zajímavým programem patrně s velkým úsilím shromáždily nižší desítky lidí k účasti na zcela nic neřešícím a zbytečném protestu proti účasti SPD ve vládě.
Situace je o to bizarnější, že v čele nepočetného a smutně neorganizovaného průvodu šel bratr Tomia Okamury, Hayato Okamura. Pominu-li fatální neschopnost organizátorských organizací zorganizovat byť jen trochu významnější protest proti čemukoliv s použitím alespoň něco málo říkajících výrazových prostředků, bylo by dobré připomenout, že svobodné volby, proběhnuvší na demokratickém principu ani ne před měsícem, vyzněly hlasem lidu ve prospěch těch, kteří ve Strakově akademii záhy zasednou. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme se na to zlobit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat. Výsledek demokratických voleb je prostě nutné akceptovat. Finito.
Stěžovat si na cokoliv může kdokoliv, až se ukáže, že ta nová vláda je horší, než ta minulá, což se jí podaří jen s velmi vysokým úsilím neplnění slibů, vykřikování lží a přijímání nekompetentních a ekonomicky defektních rozhodnutí, které by dokázaly předčít činnost pětikoalice, jež vládla dosud. A to bude opravdu těžké. Devastace státního rozpočtu, nárůst státního dluhu do bizarních čísel, rozpad a bankroty rekordního počtu firem, nákup nikdy nedodaných vojenských kuchyní nebo chybných uniforem, akce Kampelička, Dozimetr, Bitcoin Gate, IKEM, okradení důchodců, všeobecná chudoba nízkopříjmových skupin, nesmyslné navýšení mediálních poplatků bohaté televize, akceptace migračního paktu, kdy migrace už děsí i nejvstřícnější Německo… to chce velké úsilí. Oproti tomu donekonečna propíraná, desítky let stará kauza (2008) Čapí hnízdo se stíhanou částkou kolem 50 mil. (proti miliardám v bitcoinech) působí už komicky a otravně.
Kdyby kdosi vyhlásil demonstraci proti jogurtu s borůvkovou marmeládou, bezpochyby by se sešel významně vyšší počet účastníků a demonstranti by rozhodně měli na svých transparentech nápaditější hesla a inspirativnější myšlenky.
Tenhle protest měl spíš pachuť přešlapujícího zástupu zájemců o prodej králičích kožek během výkupu před vesnickým konzumem. Kdejaká základní škola má početnější účast na lampionovém průvodu prvního stupně základní školy. Tohle byla opravdu ostuda.
Jsem apolitický člověk a na věci se dívám s nadhledem. Nejsem příznivcem žádné z politických stran prostě proto, že ať udělá politik cokoliv, vždycky bude mít mnoho zastánců a mnoho odpůrců. Kolik lidí, tolik chutí. Záleží jen na tom, jak se chytnou davu. A nakonec záleží na tom, co po něm zbyde. Jestli školy, dálnice, zaměstnaní lidé, nemocnice a přehrady…nebo díry v rozpočtu, rozpadlé firmy, nedokončené projekty, plané sliby a nespokojení občané.
Jen se nemohu zbavit pocitu, že tihle svou vlastní pravdou hluboce zaujatí demokraté výsledek posledních demokratických voleb akceptovat nechtějí a nejraději by udělali demokratický převrat. Asi podle vlastního výkladu demokracie.
Že to byl pořádný volební výprask pětikoalici, je bezpochyby. Vox populi zazněl hlasitě a jasně. Jen Praha byla výjimkou. Možná by stálo za to, milí Pražané, obehnat matičku měst ostnatým drátem, vytvořit něco jako Vatikán a vládnout si tam podle sebe. Čím byste se tam živili, těžko říct, živí vás totiž především zbytek republiky. Ale jako výzkumný pokus by to stálo za to. Většina z vás si asi nevšimla, že to za Zličínem nekončí. A že je třeba brát v úvahu i zbytek občanů od Německa k Hranicím, od Šluknova ke Znojmu. O tom totiž demokracie je.
Pokud tahle demonstrace byli všichni opravdoví odpůrci, kteří chtěli vyjádřit svůj nesouhlas, pak se SPD nemá čeho bát. Její sekretariát bude početnější.
Argument, že SPD mělo jen 8% volebních hlasů není také příliš přesvědčivý. SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) mělo dohromady cca. 23%, děleno třemi to není na stranu o nic lepší volební výsledek. O co se tedy stěžovatel opírá…
Nezbývá, než rada Járy Cimrmana. Piš barde, střádej, až budeš mít pár milionů, přijď, zúčtujeme spolu… tedy až vás bude dost, demonstrujte znovu. Pořádně a v pravý čas. Ať si toho aspoň někdo všimne.
