Článek
Diskuse pod jakýmkoliv článkem bývají zajímavé okno nejen v náhledu na téma samé, zajímavější je průhled do psychiky diskutujících. Diskutujících? Diskuse je výměna názorů. Ale často se zvrhne do napadání a osočování. Pak začne postrádat argumenty.
Některá témata jsou prostě náchylnější než jiná. Na migraci, na Babiše, na greendeal, elektromobilitu nebo třeba jen na ten nejlepší bramborový salát.
Každý má svůj vlastní salát.Ať už v hlavě, nebo ten bramborový. Jeden recept od babičky, druhý z německého časopisu, třetí si tam přidal křen a jablko. No…proč ne. Ale proč má bramborový salát s křenem, jablkem a sardinkou chutnat i mně? A proč mě o tom někdo přesvědčuje? Proč mi má chutnat Babiš, Fiala, Gréta nebo dražší elektřina jen proto, že se kouří z jiného komína, aby nabíječka elektromobilu přebila pistoli stojanu čerpací stanice?
A důvod? Někdy víra. Pravá, nefalšovaná, plná přesvědčení o své pravdě. Třeba náboženská pravda a víra. Přesvědčte muslima, že Kristus je ten pravý a jediný bůh. Nebo katolíka, že Alláh má být veleben. A nebo že Gréta, přepadající tuňáky lovící lodě, je skvělá, když máte k večeři tuňákovou pomazánku.
Jindy je tu jen prostá absence inteligence, znemožňující oponentovi skutečný náhled na problém. A jindy prosté ego. Když už jsem to jednou řekl, tak přece neustoupím ani o píď. Modrá je dobrá a v Americe je modrá i tráva…
No a pak přijde výpad. V lepším případě verbální. Hádka. Křik. Ponižování. Zesměšňování. Urážení. Vyhrožování. A za verbálním výpadem útok fyzický. A nezřídka fatální. Hřbitovy jsou plné nepostradatelných a neústupných. Hus nám budiž zdviženým prostředníkem. Kolik farníků mohl o své pravdě ještě přesvědčit, kdyby se nenechal upálit.
Moudří lité se kvůli názoru neperou. A ani se nenechají upálit. Moudrý člověk postaví argument. A oponente - přebij ho. Pokud se ti to podaří, moudrý názor změní. Nepodaří-li se přebít argument, zůstává v platnosti ten první. Argument není exkrement. Z toho bič neupleteš. A upleteš-li, nezapráskáš. A zapráskáš-li, tak leda sám sebe.
Argument je argument. Je něco, co má důvod, vysvětlení a je podložen fakty, důkazy, statistikami a příklady.
Jenže z kultivované diskuse o argumentech je u hlupáků k nedůstojné aroganci a agresi jen kousek. V dobách před EET funkci výměny názorů a výzkumu veřejného mínění na každé vesnici plnily vesnické hospody a nádražní knajpy poslední kategorie. Sem tam se tam chlapi poprali, padla nějaký ta facka, ale měli šanci po pár pivech vyměnit si názor a přijít s novým. Kvůli Zemanovi nebo Fialovi nikdo nikoho nezapíchnul. Ale EET učinilo tomu konec. Knajpy zanikly a s nimi i hospodské diskuse u piva a mělké, nedobře mířené facky.
Směle je nahradily sociální sítě. Co nahradily. Předčily. Jsou anonymní, kde se lze schovat za smyšlený „nick“, třeba Kleopatra nebo „pan božský“. A tady jsou pak výpady a útoky na denním pořádku. Argumentace pokulhává, oponent se nebojí, že dostane tu hospodskou facku. Napíše co chce, zaútočí, pomluví…a vypne počítač.
Hloupé, nudné, nedůstojné. Leč bezpečné. Bez fyzického útoku, bez pobodání, kopání do hlavy a vláčení slabšího oponenta po asfaltu za vlasy. Internetové diskuse jsou vlastně milosrdné. A tolerantní k hlupákům, vyjadřující emoce bezduchou emocí a emocionálním marastem.
Toto emočně sycené odpoutání od tématu a podlé zaměření se na pouhou dehonestaci osoby oponenta je vlastně přechodem od kritiky ad rem (k věci) ke kritice ad personam (k osobě). Nastupuje demagogie, podpořená spřátelenými bratry ve víře. Už nejde o téma. Jde o ponížení oponenta. Verbální, naštěstí.
Demagogie je vůči argumentům imunní. Snažit se argumentovat je zbytečné.
Při představě, jak by tyto výměny názorů, sycené agresí, asi probíhaly při fyzickém kontaktu zúčastněných, blahořečím internetu, že umožňuje lidskou blbost kanalizovat takhle „nanečisto“ (Cyril Höschl, psychiatr).
A tak děkujme internetu za tuhle možnost každodenního exkurzu do psychiky mentálních trpaslíků, z jejichž tupých bezargumentačních výlevů se lze často poučit více, než z plodné argumentační diskuse. A děkujme Ing. Babišovi za EET, díky níž padly ty nejlevnější vesnické knajpy.
Protože jinak by místo anonymních nadávek a zesměšňování, kdy navíc majitel diskusního fóra zpravidla selektivně maže názory, které se mu nelíbí či nehodí a naopak postrkuje a anoncuje ty, které preferuje, případně vám za vaše „svobodné“ názory rovnou zamezí přístup do diskuse a zruší účet, padaly facky.
A to přece ve 21. století nestojí za to. Minimálně zákon na to tak nahlíží.
