Hlavní obsah

Psi jsou v Arábii póvl…tak jednoduché to opravdu není!

Foto: Santipo

Pes, přítel člověka?

Prohlásit, že v Arábii je pes póvl, je přinejmenším velmi hrubá neznalost poměrů. Arábie je velmi široký pojem velkého a krásného kousku světa. Také jsem residentem jedné z arabských zemí a někdy bych chtěl být psem místních páníčků.

Článek

Prohlásit, že v Aríbii je pes póvl, je přinejmenším velmi hrubá neznalost poměrů. 🐕 Islám psy nepovažuje za zlé nebo démonické, ale v některých islámských tradicích se jejich chov v domácnosti a kontakt s jejich slinami řídí zvláštními pravidly. Hodně záleží na výkladu Koránu, hadísů a na konkrétní islámské právní škole.

V islámu má pes poměrně zajímavé a někdy rozporuplné či Evropany chybně chápané postavení. Islám psy nepovažuje za zlé nebo démonické! V některých islámských tradicích se jejich chov v domácnosti a kontakt s jejich slinami řídí zvláštními pravidly. Hodně záleží na výkladu Koránu, hadísů a na konkrétní islámské právní škole. Rozhodně ale není v postavení vepře. Podívejme se na to z hlediska Islámu, který je zde často více, než zákon sám. Muslim totiž nemá morální oprávnění zvíře týrat nebo zanedbávat a ke zvířatům se má chovat vždy laskavě.

Potřeby zvířete a způsob, jakým s ním člověk zachází, mají morální význam. Jde o filozofickou interpretaci islámských principů

Je pes nečistý?

V některých islámských právních školách se psí sliny považují za rituálně nečisté.

Šáfiovská škola: Pes je považován za rituálně nečistého. Pokud jeho sliny potřísní nádobu, tradiční pravidla vyžadují její omytí sedmkrát, přičemž jednou se použije zemina.

Málikovská škola: Pes je obecně považován za rituálně čistého, ačkoli existují zvláštní pravidla pro omývání nádoby, ze které pil.

Hanafíjská škola: Za nečisté se považují především psí sliny, nikoli automaticky celé zvíře.

Hanbalovská škola: Tradičně se uplatňují přísnější pravidla týkající se psích slin a čištění.

Je z toho však třeba vyčíst, že rituální nečistota neznamená, že je zvíře zlé, že se ho člověk nesmí dotýkat nebo že mu nesmí pomáhat či ho dokonce nějak ze společnosti eliminovat.

Mohou muslimové chovat psa doma?

V tradičním islámském právu se rozlišuje mezi chovem psa z praktických důvodů a chovem pouze jako domácího mazlíčka.

Obvykle přijímané důvody pro chov psa:

Hlídání hospodářských zvířat.

Ochrana domu nebo majetku.

Lov.

Pomoc člověku se zdravotním postižením, například vodicí pes, a další potřebné pracovní účely podle konkrétního výkladu. Nicméně, troše poučení z islámu se zde asi nevyhneme

Na psa se do jisté pohlíží jako na svobodné zvíře, které není k užitku za účelem stravy. Zvíře patří Bohu, nikoli člověku?

V islámském chápání je Bůh stvořitelem všeho živého. Člověk je součástí stvoření a má vůči němu určité povinnosti.

Korán v súře 6:38 říká, že zvířata žijící na zemi a ptáci létající na křídlech tvoří společenství podobně jako lidé.

Tento verš je pozoruhodný: zvířata nejsou představena pouze jako věci určené člověku, ale jako součást stvoření, která má vlastní způsob existence.

Z toho lze vyvodit, že zvířata mají v Božím stvoření své místo a hodnotu, která není odvozena pouze od jejich užitečnosti pro člověka.

V některých hadísech se uvádí, že člověku, který chová psa bez uznávaného důvodu, se každý den zmenšuje odměna za jeho dobré skutky. Proto mnoho tradičních učenců nedoporučuje chovat psa pouze pro potěšení.

Současní muslimští učenci se však v některých otázkách liší, například pokud jde o psy pro emocionální podporu, život v bytě nebo potřeby moderní společnosti.

Je v islámu dovoleno mít psa rád?

Ano, samozřejmě. Islám nezakazuje soucit se psy a zdůrazňuje, že se všemi zvířaty se má zacházet laskavě. Na rozdíl od naší kultury

Známý příběh v islámské tradici vypráví o člověku, který dal napít žíznivému psovi, a díky tomuto skutku mu bylo odpuštěno.

V jiném hadísu se vypráví o ženě, která potrestala kočku tím, že ji uvěznila bez potravy, a byla za to odsouzena.

Tyto příběhy zdůrazňují, že:

  • Zvířata nesmějí být týrána.
  • Je dobré pomáhat žíznivým a hladovým zvířatům.
  • Péče o zvíře může být z náboženského hlediska dobrým skutkem.
  • Pes není automaticky považován za zlé nebo nebezpečné stvoření.

4. Co o psech říká přímo Korán?

Psi nejsou v Koránu obecně označeni za zlá zvířata.

Dva zajímavé příklady:

1. Súra 5:4 – Lov se cvičenými zvířaty

Korán povoluje jíst úlovky chycené vycvičenými loveckými zvířaty, což tradiční výklady vztahují také na lovecké psy nebo dravé ptáky.

2. Súra 18:18 a 18:22 – Společníci jeskyně

V příběhu o mladících, kteří se ukryli v jeskyni, je zmíněn také jejich pes, který ležel u vchodu do jeskyně.

Pes tedy v Koránu vystupuje i jako součást příběhu o lidech, kteří jsou dáváni za příklad věřícím.

5. Proč se někteří muslimové psů vyhýbají?

Hlavním důvodem jsou náboženské předpisy týkající se rituální čistoty a některé hadísy o chovu psů.

Muslim, který se modlí pětkrát denně, musí dbát na rituální čistotu před modlitbou. Pět krát denně si muslim umyje ruce a nohy před modlitbou, ruku na srdce, ty nohy mají něco do sebe. Pokud se například podle své právní školy domnívá, že se mu na oblečení dostaly psí sliny, může být nutné oblečení očistit.

Proto někteří muslimové psy do svého domu nepouštějí, zatímco jiní s nimi běžně žijí, pečují o ně nebo je chovají jako pracovní zvířata a očištění před modlitbou věnují o to větší pozornost.

To, jak se k psům muslimové stavějí, se liší podle země, rodinných tradic i osobního náboženského přesvědčení.

Shrnutí

V islámu je soucit se zvířaty ceněn. Je dovoleno chovat psa. A to zejména pro uznávané praktické účely. U domácích mazlíčků se názory liší. Je pes rituálně nečistý? Muslimové mohou hladit psy. Ale některé právní školy stanovují pravidla pro následné očištění, zejména při kontaktu se slinami a před modlitbou.

Zajímavost: Islám tedy rozlišuje mezi tím, zda je zvíře rituálně čisté, a tím, zda si zaslouží laskavé zacházení. To jsou dvě odlišné otázky.

Co je Halál porážka

Jde oe způsob zabití zvířete podle islámských náboženských pravidel, aby jeho maso bylo pro muslimy přípustné ke konzumaci. Samotné slovo halál (arabsky حلال) znamená „dovolený“ nebo „přípustný“. Neplést s židovským „Košér“.

Důležitá je nejen samotná porážka, ale také to, jak se se zvířetem zachází před ní.

Podle tradičních islámských pravidel se uplatňují následující zásady:

  1. Se zvířetem se musí zacházet šetrně. Nemělo by být týráno, bito ani zbytečně stresováno.
  2. Zvíře musí být živé v okamžiku porážky. Podle tradičních pravidel musí být při řezu naživu, nikoli již mrtvé.
  3. Porážku provádí způsobilá osoba. Konkrétní požadavky se mohou lišit podle náboženského výkladu a certifikačního standardu.
  4. Při porážce se vyslovuje Boží jméno, obvykle slovy „Bismilláh, Alláhu akbar“ (Ve jménu Boha, Bůh je největší).
  5. Používá se ostrý nůž a řez se má provést rychle a rozhodně, aby se minimalizovalo utrpení.
  6. Při tradiční halál porážce se ostrým nožem proříznou hlavní cévy na krku, aby zvíře rychle ztratilo vědomí v důsledku nedokrvení mozku. Podle konkrétního postupu se přerušují také dýchací cesty a jícen. Zvíře může být v anestesii či omráčeno elektrickým proudem stejně, jako v evropských jaktách.

Srovnejte to s podmínkami na našich jatkách, kde se dobytek pohání elektrickou holí, vidlemi, a často dorazí na jatka již mrtvý.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz