Článek
Tak už rostou. Hřiby, lišky, křemenáče, žampiony. Lesy začínají připomínat vycházkovou zónu a před výkupnou hub se tvoří fronty. Začíná „houbování“. Ale i to je regulováno zákonnou úpravou a možná by leckoho překvapilo, že sběr hub a lesních plodů (borůvky, maliny, ostružiny, jeřabiny, brusinky, byliny atd.) není jen tak mírnix týrnix free.
Krom vlastníků výkupen, i samotní „komerční“ sběrači téměř vždy bez výjimky překračují zákon. Proč?
Návštěvník lesa nepřekračuje rámec zákona, jen pokud provádí sběr lesních plodů proto, aby je sám spotřeboval, nikoliv proto, aby vlastnické právo k nim převedl na jiného.
Lesní plody, nabyté na základě práva obecného užívání lesů, proto nelze zcizovat (tedy prodat či jinak zpeněžit, darovat aj. ), jejich komerční sběr je vyhrazen vlastníkovi lesa a osobám, jimž vlastník lesa toto právo přenechal, například formou služebnosti braní lesních plodů podle § 1261 občanského zákoníku.
Od 16. června 2002 všichni prodejci hub musejí splnit odborné mykologické zkoušky a zároveň projít lékařským vyšetřením, třeba zda správně vidí barvy a neseberu kdejakou prašivku. Osvědčení se nevztahuje pouze na prodejce, ale také na osoby, které čerstvé nasbírané houby využívají k přípravě pokrmů, tedy například na provozovatele restaurací.
Obecně u nás lze procházet volně lesem (pokud nejde o organizovanou akci od 3 osob) do kterého není uveden zákaz vstupu, sbírat houby, lesní plody a klest.
POZOR: Klest je slabé dříví, které pochází z větví nebo keřů. ČSN 48 0000 „Názvosloví v lesním hospodářství“ z roku 1965 klest definovala jako „oddělené malé větve stromu, někdy i jiné části stromu, například vršky zbývající v lese po těžbě dřeva“. Státní podnik Lesy ČR na svém webu uvádí, že za klest se považuje přirozený opad větví a zbytky po těžbě, které nemají na silnějším konci větší průměr než 7 cm bez kůry.)
V žádném případě tedy nelze v lese kácet souše, lámat větve nebo odnášet padlé stromy, stejně jako odnášet hrabanku, listovku, sazenice stromků, nálety či sazenice jiných rostlin, odnášet kameny, pařezy, semena, ochmet nebo jmelí či třeba šišky aj. Sběr šišek je totiž také lesním pychem, jedná se o odnášení semen z lesního prostředí.
Do lesa je zákaz vjezdu všech vozidel, cyklisté a jezdci na zvířeti se smí pohybovat pouze po cestách.
Česko
Sběr hub v ČR (krom výjimek - chráněné druhy aj.) není nijak regulován, pokud je pro vlastní potřebu. Hřib královský (Butyriboletus regius), který poprvé popsal jako velmi hojnou houbu našich lesích Julius Vincenc už v roce 1831, se podle vyhlášky č. 395/92 Sb., resp.Zák.č.114/1992 Sb. o ochraně přírody, řadí mezi chráněné druhy (hřib moravský, hřib nachový, hřib rudonachový, hřib růžovník a hřib žlutý, muchomůrka císařka …viz. II. příloha vyhlášky). Za sběr hrozí pro fyzickou osobu pokuta 50.000Kč, právnické osobě jeden milion korun. Podobné pokuty hrozí za sběr jakékoliv houby v rezervacích a národních parcích, kde lze chodit pouze po vyhrazených chodnících.
POZOR! Není dovoleno sbírat houby v lesích, do kterých jejich vlastník zakázal přístup! Toto musí být zřetelně označeno na okraji lesa v součinnosti s úřadem.
Při sběru se nesmí poškozovat les ani houby samotné (kopat do prašivek je trestné) - §20 Lesního zákona.
Několik našich vlád již navrhovalo omezení sběru hub, jako i jejich zpoplatnění nebo dokonce úplný zákaz v případě, že tak rozhodne ministerstvo životního prostředí. Naštěstí, volič je i houbař a houbařů je u nás tolik, že prosazení zákazu by mohlo zahýbat i volebními preferencemi.
Na druhou stranu, vlastník se o les stará, čistí ho, pečuje o porost… a když se těší, jak si ve svém lese po roce nasbírá jahody, borůvky, maliny, ostružiny a houby, tak se tam vrhne řvoucí horda městských Pepků, většinu hub rozkopou, protože je neznají, zbytek nasbírají do košů a odvezou prodat do výkupu.
V ČR se ročně zobchodují takto houby za více než 2 miliardy korun . I toto je protizákonné, jak stojí v lesním zákonu – lze sbírat jen pro vlastní potřebu, nikoliv za účelem dalšího prodeje!
Český zákon o lesích č. 285/1995 Sb. v § 19 stanoví jasně:
„Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.“
Pokud tedy houby sbíráte, tak jen na vlastní talíř. Jsou-li na kšeft, tak jen s povolením vlastníka, s průkazem a zdaněním příjmu. Stejně tak to platí i pro výkupce hub.
A jak je to v zahraničí? Nezřídka kdy při procházce lesem přejdete hranici k sousedům nebo na dovolené posbíráte to, co třeba ani místní neznají. Tak tedy:
Polsko
Zde je zakázáno sbírat houby na takových místech, jako jsou: rezervace a národní parky, ve vojenských oblastech, v oblastech trvale zakázaných, kde jsou lesní zvířata (jeleni, divočáci, atd.), v semenných porostech a v místech pěstování do výšky 4 metrů porostu (prolézání houštin je tady tabu) a v soukromých lesích – takových oblastí je v PL cca 80%. Vlastník lesa má právo vás ze svého lesa vykázat a při sběru hub trvat na potrestání.
Slovensko, Rumunsko, Švédsko, Norsko, Finsko a Španělsko.
Mají de facto stejné podmínky, jen v případě porušení zákazu chráněných druhů bývají pokuty vyšší.
Maďarsko
Zákaz sběru bez výjimky platí ve veřejných parcích, národních parcích, rezervacích a chráněných oblastech, stejně jako v označeném soukromém majetku. Jinak lze sbírat jen pro osobní potřebu.
Velká Británie
Zde je, krom Anglie, povolen sběr hub volně mimo chráněná a privátní území.
V Anglii však platí omezení na 1,5 kg a ve Skotsku rozhodují vlastníci lesa.
Německo
V Německu lze sbírat výhradně pro vlastní spotřebu, tu určují jednotlivé spolkové země od 500 g do 2 kg. Pokuty za nadměrný sběr jsou od 1.000 do 25.000 EUR. V Bavorsku jde také o zákaz sběru v soukromých lesích, lze si ale vyřídit zvláštní (placené) povolení konkrétního množství a druhu.
V chráněných oblastech Německa (Bavorský les…), oborách apod., je zákaz přísný, v Sasku pokuta za porušení zákazu sběru hub v chráněných oblastech běžně atakuje až 50 tisíc EUR ( víc jak 1.200.000 Kč!)
Rakousko
Sběr hub je zde povolen jen pro osobní spotřebu, houby nelze darovat ani širší rodině, natož třeba sousedovi. Maximální denní množství hub na osobu jsou 2 kg. V chráněných oblastech platí zákaz sběru. Pokuty za přesažení váhového limitu a za sběr v místech bez náležitého povolení jdou do tisíců eur a úřad smí zabavit i auto do doby nezaplacení pokuty. Nelze sbírat na soukromých pozemcích.
POZOR! Rakušané mají svou otevírací dobu houbosběru. V létě je možné houbařit od 7 do 19 hodin, od října pak už jen do 17 hodin. Po té smí správci lesa a policie udělit tisícieurové pokuty.
Itálie
Zde je sběr hub považován za Houbařský sport, platí přísné regulace, lze si odnést nejvíce 1 kg hub. I zde jsou v lese úřední hodiny od 7 do 19 hodin, v Jižním Tyrolsku je nutné na poště, v bance nebo v sídle místní organizace pro cestovní ruch sjednat a zaplatit povolení ke sběru hub (8 eur za den a pro každou obec). Sbírat mohou houby jen osoby starší 14 let!
Švýcarsko, Lucembursko
Ve Švýcarsku je limit 1 kg hub na osobu a den. Při větším sběru lze limit navýšit, za každý další kilogram ale zaplatíte poplatek kolem 100 eur (asi 2 400 Kč). Některé kantony mají svá specifická pravidla a omezují sběr hub v určitou roční i denní dobu.
Francie
Ve Francii pravidla určují jednotlivé departmenty a houby se měří na litry, nikoliv na kilogramy. Povolených je od 5 do 10 litrů hub na osobu a den (očištěných a nakrájených hub, cca 3 kg). Za překročení limitu je pokuta 750 eur (asi 18 000 Kč). Omezení objemu si určují pro obecní lesy starostové přilehlých obcí a často určují rozdílná pravidla pro občany obce a pro přespolní -ti musejí zajít na obecní úřad pro povolení ke sběru hub. V chráněných oblastech je tvrdě sběr pokutován. Vlastník lesa vás může nechat i „sebrat“ a noc v šatlavě za pár lišek, to za to nestojí.
Chorvatsko
V Chorvatsku nelze houby a lesní plody sbírat bez předem zajištěného speciálního povolení chorvatské lesní správy. Žádost o povolenku ke sběru stačí poslat poštou. Je zadarmo. Povolení platí vždy do 31. prosince daného roku a umožňuje sběr všech lesních plodů s výjimkou podzemních hub (lanýžů). Pro osobní spotřebu je možné nasbírat denně maximálně 3 kg hub, 10 kg kaštanů, ostružin, malin a dalšího lesního ovoce. Bez povolení je přestupce předveden před místní soud.
Nizozemsko
Má nejpřísnější regulace houbaření a je jedinou zemí EU, kde je sběr hub mimo vlastní pozemky striktně zakázán. Sběr byť jen jediné houby je považován podle místních zákonů za pytláctví, to projednává soud a kromě vysoké pokuty hrozí i měsíc vězení.
Belgie
Úplný zákaz v Belgii platí ve vlámských a bruselských lesích. Zde jsou tresty podobné jako v Nizozemsku. V ostatních regionech Belgie lze nasbírat maximálně 10 litrů hub (asi 3 kg), houby lze sbírat jenom ve vzdálenosti do 10 metrů od vyšlapaných cest.
Ukrajina
Na UA oficiálně žádná regulativa neplatí, ale místní úplatné samosprávy si vydávají různé zákazy až po té, co vás policie či hajný chytí v lese s košem hub, účelem je zaplatit pokutu. Ukrajinci sbírají většinou jen bílé hřiby, jiné houby neznají a nejí.
USA
Ve většině států USA nikdo sběr hub krom chráněných území nereguluje, ale ani nikdo houby nesbírá. V Kouřových horách jsme sbírali stovky křemenáčů a hřibů, místní se křižovali a přáli nám dožití rána. Vlastník lesa ale má právo svůj les označit a pak do něho nesmíte ani vstoupit, natož v něm něco sbírat.
Zajímavost – právní regulace
Císařský patent č. 250/1852 ř. z., zákon lesní pro korunní země Rakousy pod Enží a nad Enží, Salcbursko, Štyrsko, Korutany, Krajinsko, Gorici, Gradišťku, Istrii, Terst, Tyrolsko a Vorarlbersko, Čechy, Moravu, Slezsko, Halič s Krakovskem a pro Bukovinu, stanovil v § 60, že má být za pych, čili za škodu lesní, pokládáno a trestáno, když by někdo sbíral klesť a dříví suché čili souše. Podle § 61 kdoby, nemaje k tomu práva neb dovolení, nebo na odpor výmínkám ustanoveným, sbíral klesť nebo dříví suché, může donucen býti, aby dříví již nasbírané na místě zanechal; nástroje pak i nářadí ruční, ježto bez dovolení vzal s sebou, propadnou k fondu pro chudé toho místa, v jehož okresu se činu trestného byl dopustil. Staloli by se to opět, má býti potrestán vězením jednoho až i tří dnův.
Československý lesní zákon 166/1960 Sb. v § 12 stanovil: „Každý smí užívat nezahájených lesních cest, chodníků a vstupovat do nezahájených lesních porostů; rovněž smí sbírat lesní plodiny, léčivé rostliny, suchou odpadlou klest, prázdné šišky a odpadovou kůru. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může upravit využití i ostatních užitků, které poskytuje les, i houby.“
Na houby tedy ano, bez ostychu… ale s ohledem k lesu i jeho vlastníkovi, pro vlastní potřebu, bez kšeftování s nimi či jinými lesními plody, ne do rezervací či chráněných oblastí.
