Článek
Nekradla na drogy, na wifi ani pro nákup diamantového prstenu. Nevěděla, kudy kam a nejedla už několik dní.
Neukradla hodinky, kávovar ani elektrický kartáček. V košíku měla chleba, máslo a mléko… Základní potraviny.
Hladová stařenka se v životní nouzi uchýlila k tomu poslednímu, za co se styděla. Do košíku naskládala základní potraviny za 300 kč a snažila se s nimi projít pokladnou. Neskrývala uherák pod zimník ani nenapěchovala kapsy kaviárem. Naivně si jen myslela, že se konečně nají, když s chlebem v košíku pokladnou bez zaplacení prostě projde.
Neprošla. A u vedení obchodu jí to taky neprošlo.
Byli přivoláni strážníci a ti už se zdivočelou loupeživou seniorkou zatočili pěkně po policajtsku.
Vyslechli její příběh, vzali rozum do hrsti, seniorku vyvedli před obchod a tam jí předali nákup, který za ni ze svého zaplatili. Pokutu, kterou museli vystavit, za seniorku zaplatili sami zaměstnanci obchodu. Strážníci navíc požádali úřední kolegy, zda by se mohli stařence pověnovat a pomoci jí s vypsáním dokladů pro poskytnutí podpory v hmotné nouzi. Strážníci se stali strážnými anděly.
Mohlo by se to zdát jako dojemný příběh od Božky Němcové. Jenže není.
Stařence totiž, krom sebrané zákonné valorizace, zdigitalizovali svět a ona si on-line, čemuž nerozumí ani jako výrazu, požádat prostě nedokáže. Nemá mobil, nemá počítač a neumí na nich pracovat. Navíc se, ve svém pokročilém věku, o pomoc požádat stydí. A není sama, kdo má hlad a kdo se v této době a této republice bojí o sebe, o život a o své blízké.
To páni poslanci a vládní ministři strach nemají. Ani o sebe, ani národ, natož o babičky. Zvýšení svých platů o desítky tisíc s odmávli, jako by to nešlo z peněz eráru.
Jeden by měl být po právu za svou práci ohodnocen. O tom pochyb není. Leč hodnocení vychází z kvality a množství odvedené práce. A tady už to vidím trochu na štíru. Za co si poslanci přidali, když ekonomika padá, průmysl se hroutí, zemědělství je před krachem, ceny letí strmě nahoru, zdravotnictví kolabuje a budoucnost státu je ve hvězdách… je záhadou.
Srandovní je na tom ten důvod. Když důchodcům brali valorizaci, tvrdili, že musejí vytvořit nový zákon, protože to jinak nejde.
Když si sami zvedli platy, tvrdili, že musí ctít ten zákon současný, protože to jinak nejde.
No a že ty čtyři roky poslancům z jejich platů velmi zásadně zvednou základ pro výpočet budoucího důchodu, i kdyby už nikdy víc žádnými poslanci nebyli, o tom také diskuse není. Inu, jakou písničku ve volbách národ zazpíval, takový taneček teď v kole vytáčí.
