Článek
Když v roce 1967 vydala australská vláda zákonnou normu, která měla „ochraňovat“ původní domorodé obyvatele, dopadlo to podobně, jako s Indiány v Americe. Bylo shledáno, že jíst vačice a klokany je špatné, stejně jako bydlet v lese v chatrči, stejně jako topit ohněm, klanět se bohům lesa a vody, stejně jako jezdit na koni místo autem, chodit polonazí, vychovávat své děti v sepětí s přírodou… a tak jim zakázali topit, vařit, oblékat se po evropsku, nařídili jezdit autobusem, chodit do práce, věřit v Ježíše, žít v lesních chatách a lovit pro svou potřebu, existovat ve společenstvích…a dokonce jim brali i děti na převýchovu. Každá australská domorodá rodina přišla alespoň o jedno dítě.
V analogii se americký i australský příběh překulil do evropské roviny. Ve jménu dobra a lepšího života nám nakazují, čím topit, čím jezdit, v čem bydlet, upravují školní osnovy, mění právo, likvidují energetické zdroje na úkor nefunkčních nebo omezených, podléhajících nepřízni počasí…a co je nejhorší, že i přes zcela zjevně katastrofální dopad takových opatření, která jsou navíc obratem popírána jinými opatřeními a pochybnými dohodami, se i přes jejich drsnou a vědecky podloženou kritiku vesele v destrukci pokračuje dál.
Krachuje průmysl. Školství vyučuje nesmysly, nároky na žáky se snižují, hloupá inkluze brzdí schopné a pomalé odsuzuje ke ztrátám v budoucnosti a vzdělávací úroveň setrvale klesá. Popírají se přírodní zákony. Kdo je letadlo, je víc než plodný manželský pár. Zdravotnictví padá na samé dno. Migrace plundruje postižené státy. Právo se překrucuje podle menšin na úkor původních obyvatel. Důchodci, kteří vybudovali vše, z čeho současnost čerpá, jsou usurpováni a okrádáni. Cena energií stoupá k nebesům. Pracovní místa ubývají jako louže v červenci. Ceny potravin rostou tak rychle, že žádná společnost není schopna dorovnávat platy na jejich úroveň. Likviduje se zemědělství. Krávy v úředních spisech trpí přílišnou plynatostí a namísto hnojem, který drží v zemi vláhu, se dotují větší a větší traktory. Útlum výroby energie z „fosilních“ elektráren zdražuje energie rádoby čisté. Naprostý nedostatek elektřiny v centrální Evropě během zimy se prohlubuje. Velká část průmyslové výroby se stěhuje mimo EU. Auta nesmí kouřit z výfuku ale smí kouřit z komínů. Místo efektivní dopravy na benzínová auta, která dnes čistí vzduch, budeme neefektivně čekat na dobíjecích stanicích v hodinových frontách a prát se dojezdem, klesajícím na 20% kapacity jen kvůli pár stupňům pod nulou… takhle by se dalo pokračovat.
Paralelně s tím se uzavírají dohody s jihoamerickými státy o bezcelní směně zboží. My tam auta, která zde nesmí jezdit, oni sem zemědělské produkty, kterých máme sami dost. To, co si můžeme snadno vypěstovat sami, v místě, bez nákladů na transport a s tím spojenou uhlíkovou stopu se bude vozit přes oceán. Uhlíková stopa za jednou nákladní lodí je jen za jedinou cestu horší, než kolik uhlíku vyprodukují všechna auta EU za celý rok. Evropa se svou pidirozlohou bude na úkor vlastních obyvatel klimaticky neutrální, a zbytek celého světa bude vesele bohatnout a zvyšovat svou životní úroveň, aniž by se o nějakou ekologii vůbec zajímal.
Asie, Afrika, Jižní Amerika… to je bez mála 110 milionů km2 a 7 miliard lidí, to celé proti 10 milionům km2 a 750 milionech obyvatel. V Austrálii se vydávají zákony, že kdo bude informovat o elektrických vozech jako o ekologických, dopouští se dezinformace a bude trestně stíhán. A že by se severní Amerika včetně Kanady nějak po hlavě vrhala vstříc klimatické pseudoochraně, vidět není.
Atmosféra obsahuje 0,037% CO2. Od roku 1950 se hodnota CO2 v atmosféře zvýšila o 0,01% (setina procenta). Kdyby ale klesla pod 0,02%, život na planetě vy zahynul. Ve jménu Greandealu…amen.
Kdyby vám někdo zavázal oči, snědli byste to, co vám dá do pusy? Tak proč se necháme ovlivňovat zaplacenými médii?
Pokoutná a na podkladě lživých dokumentů provedená likvidace německých jaderných elektráren zvyšuje nároky dovozu elektřiny do Německa tak tragicky, že ceny letí do nebes. A bude-li vůbec dostatek elektřiny, byť zlatem vyvažované, aby „chátra“ nemrzla, bude to spíš štěstím mírné zimy, než chytrým rozhodováním pánů.
Nad Evropou se vznáší hrozba války. To spolu s nesmyslnými pravidly Greendealu brzdí firmy v rozvoji, mnohé z nich dávají v tak riskantním ekonomickém, sociálním, bezpečnostním a byrokratickém prostředí přednost ukončení činnosti, pokud mají vůbec na výběr. Stát (prostřednictvím ČEZ) nezdražuje ceny energií, ale jejich distribuci a poplatky za „jistič“. Ty jsou totiž jisté. Nesmyslné dotace na pořízení fotovoltaiky každému, kdo má díru do zadku, aniž by byl schopen spotřebovat to, co vyrobí, způsobily naprostý přebytek energií v létě, kdy je nikdo nechce. Jen se zatěžuje rozvodná síť. To ubírá zisky výrobcům, ti neprodávají, protože každý si doma vyrobí sám. Od výrobců se nekupuje. Jenže stát má 75% akcií ČEZu a pokles odběru o 20% mu sebere třeba 10 miliard. Oproti tomu v zimě, kdy soláry nevyrábí skoro nic, a kdy se spotřeba oproti létu mnohonásobně zvyšuje, plníme závazky vývozu do Německa, Rakouska…
Evropa bývala bohatá. To už dávno není. Začíná pokulhávat i za některými africkými státy. Kdo byl v Angole, Nigeru… ví.
Celková bilance pro Evropu není vůbec pozitivní. Prognóza nehezká a vše komplikuje drahá a téměř neřešitelná migrace ze všech stran. Banky jsou plné toxických peněz. Opatření, která vlády proti tomu činí, mají spíš opačný přínos. A navíc se banky třesou strachy o svou existenci a s nimi spousta jejich dlužníků. Jsou totiž ve velkém závislé nikoliv na evropských, ale i čínských, ruských, indických, afrických, arabských a amerických penězích. A když se jmenovaní rozhodnou své peníze odnést, banka spadne jak přezrálá jahoda. A do bláta.
Aby toho nebylo málo, kupujeme nesmyslně drahý plyn i naftu, zatímco do zbytku světa teče ta levná. Na východě se rýsuje silný BRICS a za ním se táhnou průmyslníci jako tučňák za sardinkou. Euro díky přílivu volných peněz z USA a Asie posiluje na nesmyslné hodnoty stejně, jako dolar. Vnitřní evropská ekonomika ale takovému růstu ani neodpovídá, ani si s ním neumí efektivně poradit. Válka na Ukrajině drtí eurounijní i státní rozpočty a až skončí, přijde ještě dražší vlna obnovy.
Čím více se zdražuje, tím méně se utrácí. A čím méně se utrácí, tím méně přímých daní, a nakonec i těch nepřímých, do eráru přiteče.
Vláda, která naučí lidi bát se a šetřit je ta nejhorší, jakou si ekonomika a prosperita umí představit.
Papír snese všechno a tak se Evropanům předkládají lži a fabulace. Ale nejde do nekonečna žít na náklady druhých. Tak nežijí Evropané. Tak žijí jejich vlády, které kážou vodu a pijí víno. Utrácejí kde se dá, za co se dá. Létají neekologickými letadly po celém světě, zvyšují si platy, likvidují funkční statky a rozkazují. Bez rozumu a bez vize.
Obracet se k naději, že nová vláda něco změní, je marná iluze. Opoziční vlády křičí, že nepopulární opatření těch současných by ony nikdy neučinily, ale ale až budou samy u korýtka, nezmění nic. Jen se vymluví na špatné kroky té vlády předchozí. To ne já, to oni.
Jak dlouho to občan vydrží, těžko předvídat. Každá revoluce má šanci na úspěch až tehdy, když revolucionář už nemá co ztratit. A takové časy se sice blíží, ale ještě nenastaly. Že jsou ale za kopcem, to už nejspíš vidí každý. Ještě že mi se nemusíme bát, když máme tu „nejlepší“ vládu od roku 1938… když tě nikdo nepochválí, pochval se sám.
Jedna kapsa prázdná, druhá vysypaná… ale jak je doplnit.
