Článek
Citace příkazů vůdců Hamásu: …Vypalte kibuc, vojákům dupejte po hlavách, pobijte děti Izraele. A všechno natáčejte. Zaměřte se během útoku na vojáky i civilisty a své vraždění dokumentujte a vysílejte po internetu za účelem vzbuzení strachu mezi Izraelci. Zapalujte domy. Ať hoří, ať hoří! Chci vidět celý kibuc v plamenech. Dupejte vojákům na hlavy, střílejte do nich z bezprostřední blízkosti, některé povražděte noži, tanky vyhazujte do povětří. Podřízněte jim hrdla. Podřízněte je, jak jste vycvičeni. Zabijte kohokoliv potkáte. Berte rukojmí, berte hodně rukojmích. Natáčejte hrůzné scény a vysílejte je na televizních kanálech pro celý svět. Povražděte je. Skoncujte s dětmi Izraele… hlásali velitelé Hamásu
FAMU, vysoká škola, vychovávající mladé lidi, kteří budou mít v budoucnu velmi zásadní vliv a ke kterým budou vzhlížet budoucí generace, ve svých prostorách v den pogromu na Izrael vystavuje plakáty a transparenty, oslavující Palestinu.
Je mi s podivem a lítostí, že děkan, akademicky vzdělaný člověk na nejvyšší pozici akademické instituce, jež formuje budoucí generace herců, režisérů, moderátorů…, připustí v téže instituci odpornou hrůznost, oslavující v den hanebného pogromu ze 7.10.2023 na nevinné izraelské civilisty hrůzy, konané palestinským Hamásem.
Útok vedený proti civilistům, zejména mladým lidem a studentům, účastníkům bezelstné obyčejné oslavy, následně uneseným, mučeným, znásilňovaným a vražděným, je bezprecedentním zlem, které nelze ničím a nikým omluvit. Tím méně ho ignorovat, ba co více, dehonestovat nestoudnými plakáty a transparenty, ignorujícími vážnost a navozujícími jednostrannost takové skutečnosti.
Ve stejný den vyzdobit prostory akademické půdy hesly hodnými nezkušených nezralých studentů bez schopnosti vyhodnotit objektivní skutečnosti je neodpustitelné, ponižující, hanebné a svědčící o morální úrovni lídra, který buď nemá ponětí, co se na jeho škole děje, nebo z morálního hlediska vůbec na takový post nepatří a měl by zvážit svou okamžitou rezignaci.
Každý stát, Palestinu nevyjímaje, který dovolí páchat válečné hrůzy a navíc je moralizovat, je odpovědný za své občany, ať je kdekoliv na světě, stejně, jako tomu bylo například v Německu za světové války. Ani obyčejní němečtí občané nebyli odpovědní za Hitlerovu genocidu, přesto nesli a museli nést poválečné důsledky. Takového vůdce si zvolili a takového tolerovali. A takovou odpovědnost museli za své jednání a strpění jeho konání přijmout. Ani v Palestině tomu nebylo jinak, i palestinský lid si zvolil své vůdce, které podporoval a toleroval a v den pogromu se proti nim neohradil ani nepostavil. Ba co víc, veřejně ani jejich jednání neodsoudil.
Je-li přístup vedení FAMU k morálce jeho studentů natolik benevolentní, že dovolí podobné projevy antisemitismu, pak mám obavu nejen o morální kredit FAMU, ale celé budoucí generace.
Příkazy palestinských vůdců zněly jasně. Tak, jak jsou uvedeny v úvodu shora. Zveřejněné záběry z pogromu, únosy, mučení, znásilňování a vraždění nemůže být nikdy a ničím přehlušeno ubohým obhajováním potřeby studií ve válkou sužované zemi nudícími se nerozumnými výrostky bez nutné výchovné motivace a podpory dospělého, zralého a vzdělaného člověka.
Nikterak neobhajuji kroky Izraele vůči Palestině ani naopak. Ale vždy budu a musím obhajovat nutnost trvalého míru, korektnost chování, soudržnosti mezi lidmi všech ras, náboženství, národností, státní příslušnosti, věku i pohlaví. Na hrůzy, které Hamás vykonal není možné a nesmí se nikdy zapomenout stejně, jako není možné zapomenout na hrůzy, páchané hitlerovskými vojsky.
V den výročí takového útoku, kdy Hamás nejbarbarštějším způsobem zmasakroval na 1200 nevinných lidí, z drtivé většiny prostých civilistů, dalších 251 unesl, kdy většina z nich se už nikdy nevrátí, se patří držet minutu ticha za zmařené nevinné životy, za slzy matek, otců, sester a bratrů, kteří ztratili své blízké a připomenout s pokorou a pietou skutečnosti, které se nesmí opakovat. To je smysl výchovy budoucích generací.
Je mi hanba za benevolenci, kterou ignorováním faktů umožňuje FAMU svým studentům takové těžké životní situace dehonestovat. Vyjádření předsedy akademického senátu, že studenti cítí s oběťmi na obou stranách, je stejně falešné a hloupé, jako jeho autor. Izraelské vlajky a izraelská hesla nikde vidět nejsou. Nemyslím, že to studenti špatně mysleli, leč nedomysleli. A od toho je vedení instituce, které musí nezralého, předčasně vyspělého člověka usměrnit k porozumění. Izrael nebyl ten, kdo konflikt začal a jeho studenti trpí stejně, jako studenti Palestiny.
Říkalo se, že studenti uměleckých směrů nepotřebují myslet. Považoval jsem to za vtip. Teď už ne.
Zdroje:
