Článek
Délka celého dne na planetě je závislá na rychlosti otáčení kolem své osy. Čím se planeta otáčí rychleji, tím je den kratší a naopak. Druhým faktorem je pak sklon její osy vůči Slunci, který na pólech den prodlužuje a na rovníku zkracuje. I země má na pólech jinak dlouhý „osvitový“ den (cca půl roku tam a půl roku světlo) než na rovníku, kde se světlo a tma střídají přibližně po 12 hodinách. Planety sluneční soustavy zaznamenali už staří Babylóňané, Římané si jich všímali mnohem víc a pojmenovali je podle římských božstev.
Merkur - je sprintér mezi planetami, ale točí se jako gril na dřevěném uhlí. Jeden den na Merkuru trvá přibližně 59 pozemských dnů. Slunce oběhne za 87,969 dne. Protože se po obloze pohybuje ze všech planet nejrychleji, pojmenovali ho Římané podle posla bohů Merkura.
Venuše - je vesmírný lenoch. Na své vlastní otočení kolem své osy potřebuje více času než na oběhnutí slunce, které oběhne za 224,7 dní, zatímco jeden den tu trvá 243 pozemských dní. Na Venuši tedy Slunce vyjde a zapadá jen dvakrát za jeden oběh Slunce. Venuše je pojmenována po římské bohyni lásky a krásy.
Země (Terra) - 1 den zde trvá 24 hodin. Přesně je to 23 hodin 56 minut 4,1 sekund. Průměr země je kolem 12.750 km a Slunce oběhne za 365,2564 dnů, tedy za rok. Točí se tak rychle, že celý svůj průměr 12750 km urazí za 7 minut. Má svůj satelit - Měsíc, který je vzdálen 384.000km. Pokud máte na svém autě najeto 390.000 km, dojeli jste na měsíc a stačili na něm najít i dobré parkoviště. Její název nepochází z římské nebo řecké mytologie, ale ze staroanglických a germánských slov, která znamenají „zem“.
Mars - rudá planeta je naší Zemi v rotaci poměrně blízko. Jeden den tu trvá přibližně 24 hodin a 39 minut. Pokud bychom přistáli na Marsu, nijak by se náš doposud navyklý spánkový režim „nerozhodil“. Jeden oběh kolem centrální hvězdy trvá 686,9601 pozemského dne, tedy necelé naše dva roky. Kvůli načervenalé barvě pojmenovali Římané planetu Mars podle krvelačného boha války.
Jupiter- je sice největší Otesánek celé sluneční soustavy, zato si v rotaci umí pěkně přikmitnout. Jeden den tu trvá jen 9 hodin a 56 minut. Tedy přibližně za 5 hodin se setmí a než stačíte usnout, za dalších 5 hodin vám zase zvoní budík do práce. Slunce oběhne za 399 dnů. Jupiter byl králem římských bohů.
Saturn - o něco málo lépe je na tom Saturn. Tady trvá den 10 hodin 34 minut. Slunce oběhne za přibližně 30 let (29,46 pozemského roku), to je 10.753 dnů. Průměrná délka dožití by tam tedy byla necelé tři roky. Je pojmenován podle římského boha zemědělství
Uran - den tu na rovníku trvá sice 17 hodin 14 minut a 24 sekund, ale protože Uran má extrémní sklon osy rotace, na pólech uplyne den za 42 let a po něm dalších 42 let trvá noc. Přibližně polovinu života by tedy takoví Uranští Inuité prožili za světla a druhou za tmy. Nicméně, kdyby se každých 21 let přestěhovali z pólu na pól, mohli by prožít celý život na zasluněné Uranské pláži. Kolem slunce oběhne za 84,07 roků, tak že na pláži potrvá léto hodně dlouho. Uran byl objeven až roku 1781, přesto doslal také jméno římského boha oblohy.
Neptun - den na Neptunu trvá 16 hodin a 6 minut. Slunce oběhne za 165 let. Byl objeven až roku 1846 a pro svou modrou barvu dostal jméno boha moře.
Pluto - bylo v roce 1930 klasifikováno jako planeta, ale v roce 2006 bylo z planet zase odejmuto a klasifikováno jako trpasličí planeta. Slunce oběhne za 248 let. Název dostal na návrh 11 leté anglické školačky Vanetia Burnei podle římského boha podsvětí.
